Changkyun

Když se ráno probudím, tak se se zavrněním protáhnu, moje oči sjedou hned na prázdnou Kihyunovu postel a tím poznám, že je čas vstávat. Trošku sebou trhnu, když chci odcházet z pokoje a někdo mě chytí za ruku."K-Kyunnie, můžeme si promluvit?" špitne Jooheon a já vidím, jak má kruhy pod očima, má oči víc propadlé a protáhlý obličej, je trochu bledý a to je nejspíš proč skončím na jeho posteli vedle něj a čekám, co mi řekne. Minhyuk vstane a všimne si té napjaté atmosféry kolem nás a tak jen s lehkým úsměvem odejde. Na mě se Minhyuk usmál, co nejvíc vřele a směrem k Jooheonovi hodil soucitný úsměv. Chvíli ještě sedíme v tichu, nespěchám na něj, hádám, že chce říct něco důležitého, proto čekám až na to bude připraven. "Omlouvám se." špitne, chvíli ni neříkám než ticho protne jeho vzlyk. "To nic, Heonny-hyung." sklopím hlavu a promnu si nervózně ruce."Ne, Kyunnie, vážně se moc omlouvám, choval jsem se jako idiot, nic z toho, co jsem ti udělal sis nezasloužil...přemýšlel jsem nad tím celou noc a nechci, aby jsi mi odpustil, protože to by znamenalo, že to, co jsem dělal mělo důvod, ale ne nemělo, choval jsem se jako kretén a nezasloužím si odpuštění,....ale chci, aby jsi věděl, že mě to moc mrzí. A hlavně chci, abys věděl, že to, co se děje mezi tebou a Kihyunem...přeju vám to, upřímně." smutně se na mě usměje."Hyung, ale já ti chci odpustit...chci, aby jsme se spolu bavili normálně, aby jsme se spolu smáli a nechci přemýšlet, jestli to můžu říct, aby jsi nebyl smutný nebo naštvaný...chci, aby jsme byli přátelé." zamrkám na něj a on se rozbrečí ještě víc."Ah, Kyunnie, jak můžeš být, tak hodný?" zaboří hlavu do mého ramene, když se obejmeme, hladím ho po vlasech a neubráním se taky pár slzám."Kyunnie, Jooheon je jídlo." nakoukne dovnitř Kihyun a zarazí se, když sedíme spolu na posteli, objímáme se a já nás lehce kolíbám."De, Hyung, hned přijdeme." nepodívám se na něj a hladím Jooheona po vlasech. Konečně se budu moct posunout dál.
...
Jooheon
Když už konečně přestanu brečet, tak se na Kyunnieho usměju a vyjdeme spolu do obýváku. Pohladí mě po rameni, a když si sedá, tak si místo ke Kihyunovi sedne ke mě. Kihyun mě zavraždí pohledem, ale zavraždí jim i Changkyunnieho. Odkašlu si a pustíme se do jídla."Vyřešili jste to?" zamumlá Minhyuk s plnou pusou, že mu pár drobků vypadne."Nejdřív to sněs, Minhyukkie, ať se nezakuckáš." otře mu Shownu pusu."De, jsme v pohodě." usměje se Kyunnie a obejme mě kolem ramen. Usměju se a rozcuchám mu vlasy na důkaz, že ano, jsme v klidu a všimnu si, že Kihyun v ruce ohnul lžíci v půli. Trošku si odkašlu."Tak můžeme vyrazit." pronese Shownu po tom, co se najíme a oblékneme. Sedneme si s Kyunniem vedle se a na Kihyuna zbyde místo úplně vepředu. Začneme se bavit o všem možném, co se stalo....až teď si uvědomuju, jak mi chybělo si s ním povídat o hudbě a filmech...povídáme si o všech zážitcích, co mi chtěl říct, ale kvůli mě nemohl. Dostaneme se na téma on a Kihyun a on začne šeptat, aby ho nikdo jiný neslyšel. Nahnu se k němu a on mi začne říkat, že ho poprosil o trochu času, aby si utříbil myšlenky. Když zvednu oči z té divné pozice, tak se potkám s pohledem Kihyuna, který mě, ehm, vraždí, je k nám otočený a zamračeně sleduje mě i Kyunnieho.Když vylezeme ven, tak se s nimi rozloučím, potřebuju jet zase do JYP, než úplně vyjedeme, tak si všimnu, jak se Kyunnie smutně kouká, když ho Kihyun zřejmě ignoruje. Zamávám mu a on mi mávání oplatí.Dojedu do JYP a dojdu do zasedačky, kde už čeká Jackson, trošku, ani nevím proč, se začervenám, když ho vidím, jak tam sexy sedí a pročítá si dokumenty a najednou jsem si uvědomil, jak vypadám já a povzdechnu si, no co...nedá se nic dělat. Prohrábnu si vlasy a vejdu dovnitř."Annyeo." sexy se na mě usměje a já si odkašlu, protože.....holy shit."Annyeo." úsměv mu oplatím."Tak, jak to šlo?" pozvedne obočí, vím, na co naráží."Skvěle." zajásám a sednu si naproti němu a vše mu řeknu.