„A teď rychle pryč, než nás všechny pozabíjí," zamumlal Black, věnoval zděšený pohled schodům, od kterých se linul dupod a následné klení. Nechápavé pohledy se stočily k Tichošlápkovi, který nejspíš mohl za nadávky z profesorovy strany.

„JÁ TĚ PŘETÁHNU, BLACKU!" zařval Severus a rozběhl se za svým rivalem, soupeřem, říkejte tomu jak chcete. Z vlasů se snažil odlepit sobí rohy, takže nevnímal cestu. Nejen, že ho Brumbál donutil trávit letošní Vánoce tady, ale oni si z něj ještě dělají srandu! Ucítil prudký náraz. „ANI DVEŘE MI NENECHÁ OTEVŘENÉ!"

„PROTOŽE JSEM PŘEDPOKLÁDAL, ŽE SI UMÍŠ OTEVŘÍT!"

***

Dneska taková nudnější kapitola, ale to bude nejspíš tím, že jsem dost spěchala, když jsem ji psala😄

***

V televizi běží pohádky. Jaká je vaše nejoblíbenější?