,,Sakra, Gellerte, uhni s tím prstem!" rozhněval se Brumbál na svého přítele, když mu nakukoval přes rameno a namáčel si perníčky do polevy. 

,,Co jsem ti zas udělal?" Ublíženě odstoupil, ale kamenná tvář mu nevydržela dlouho a on se začal usmívat. ,,Noták.. Albusi.. usměj se na mě.." zašeptal mu do ucha a opřel si hlavu o jeho rameno.

Jmenovaný nemohl jinak, než se opravdu usmát. On si ho vždycky dokázal udobřit. Ať už tímto způsobem, či jiným. Všichni víme, jaký myslí. Že ano. Hmmm..

,,A Albíí?"

,,Copak?"

,,Můžu si vzít ještě trošku-"

,,GELLERTE NE!"

***

Dobré.. ráno? Tak prý asi jo. Konečně jsem to dopsala (ono to asi moc nejde poznat, ale je docela těžké něco vymyslet). KAŽDOPÁDNĚ! Baví mě to čím dál víc😂a kdo si ještě nevšiml, sešlo se nás tu 100! (sledujících) Takže já vám moooooc děkuju. Stovka je krásný číslo a taky dost velký (alespoň pro mě).

***

Jak jste se vyspali? :D