V báru s dívkou sedět.
Na její ňadra tajně hledět.
Pijem rum, vodku, víno.
Nestane se nám nic zlýho.

A najednou se ptáš tak vážně:
"Za koho ty vlastně máš mě?"
Dlouho mlčím, slova vážím.
Mám se vyhnout vyším rážím?

Mohu říct, že miluji tě.
Mohu říct, že mám tě rád.
Vedle sebe navždy chci tě.
S tebou cítím se zas mlád.

Jenže najednou pocit mám.
Že tu sedím vlastně sám.
Dlouho jsem se ti dvořil.
Verše jen pro tebe tvořil.

A ty sedíš, na mě koukáš.
Písničku si tiše broukáš.
Tu co jsem pro tebe složil.
Tenkrát láska se ti vlila do žil.

Broukáš si, jenže chladně.
A já se zas cítil na dně.
Teď už chápu-jsem jen hračka.
Zamilovat se do chudáčka?

Přesto hlava říci chtěla.
A ústa jí vyhověla:
"Miluji tě milá moje.
Co je moje je i tvoje."

Tys pak nůž svůj vzala.
A mé srdce probodala.
S úšklebkem na tváři.
Odešlas k oltáři.