Otáčím prstýnkem ve své ruce.

Přemýšlím, proč nejednám prudce.

Vždy příliš opatrný.

A stejně přehlédnu trny.

Prstýnek by mi jistě slušel.

V mysli nasadit jsem si ho zkoušel.

Jak v řecké báji, připoután ke skále.

Tak bych vedle tebe žil nadále.

Prstýnek, věc tak malá.

Tys však jeho význam znala.

Jeden k druhému, připoután navěky.

Jak v báji, na skále, u řeky.