Na prázdné cestě víří prach.

A tebe zaplňuje strach.

Že ten prach bys mohl být i ty.

A teď, uprostřed reality.

Vidíš, jak život utíká.

A tebe se to netýká.

Prach na cestě, to jsi ty.

A přes všechny pocity.

Jsi jen prázdní schránka.

Nepopsaná stránka.

A co na ní zapíšeš, to budeš.

Z prachu pak povstane člověk

A i když jen jeden ze stovek.

Výjimečný můžeš být.

Jen pokud budeš chtít.

A proto člověče pamatuj si.

Sám na světě tomto nikdy nejsi.

Jen popel zbude z mrněte.

Prach jste, a prach zas budete.

To je člověka úděl těžký.

Tak žij! Sejdeme se na konečný.

Já vím, já vím je konec roku a měl bych být asi trochu víc pozitivní, ale zkrátka to dopadlo jak to dopadlo. 

Přeji vám všem pohodového Silvestra, šťastný nový rok a v tom příštím mám pro vás novou sbírku. Ale tentokrát ne básnickou.

 Bude to sbírka různých příběhů, které napíši, ať už budou o umírajícím optimistovi nebo levé ponožce, budu doufat, že se vám budou líbit :) To je ode mne vše. Žijte, užívejte, radujte se a popište pár stránek :)