Poprava
Zbraň a trocha prachu.
Brečíš, plna strachu.
Nevěříš, prostě nemůžeš.
Ale i tak víš, už si nepomůžeš.
Chladná zeď, chladné ráno.
Dneska zemřeš krásná panno.
Dnes tě čeká poprava.
Daleko ses dostala.
Síla tě opouští, nevěříš.
Oči křičí: "nestřelíš!'
Hlaveň pušky v prostřed čela.
Ticho. A pak vystřelila.
S křikem ztratila jsi víru.
A pak našla v čele díru.
Zemřela jsi, už nic nevíš.
Svůj příběh mi už nedopovíš.
#Depressedpoet
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro