Koukám do plamenů a vidím tebe.
Bez tebe svět chladný je a zima zebe.
Tys žhavá, vášnivá a jednou mne spálíš.
Ale život bez tebe je....no však víš.

Přece víš, co vše jsme prožili.
A ty děláš, jako bychom nežili.
Nikdy jsme se nepotkali.
Nikdy jsme nic nezískali.

Sleduju plameny, jak se točí.
A přitom vzpomínám na žár tvých očí.
Do kamen zasněně se dívam.
Vzpomínky dávné znovu vnímám.

Kéž by je plamen navždy spálil.
Kéž bych se od nich aspoň vzdálil.
Snad jednou se jich zbavím.
"Prosím, jdi pryč" strachy pravím.

Doufám, že si užíváte volna. Já jsem zrovna na chatě a vypadl proud :(
(Naštěstí mam data a je tu signál, i když špatný.)
Jako vždy, za každý komentář a hlasování budu rád.

(A pokud máte čas a máte na mě nějakou otázku nebojte se napsat, pokud mi přijde tak vám odpovím :) není tu momentálně co dělat :D)