Miloval jsem tě, jak jen člověk může!

Chránil jsem tě, za cenu své kůže!

Vzpomínám, jak voněly tvé vlasy,

Ach! Jak šťastně zněly naše hlasy!

Po celý rok, na věčné časy.

Já hladit chtěl tvoje vlasy

A pak, během minuty

Mé touhy byly vypnuty.

Vypnuty realitou krutou.

Barvou slunce, barvou žlutou.

Tou barvou jsi tenkrát zářila.

Než jsi se navždy ztratila.

Hledal jsem tě, nenašel.

Své nářky nahlas pronášel.

Oplakal jsem tě potichu.

Se srdcem plným ostychu.

Ztratil jsem tě, ve svém lese.

Už tě nikdy nenajdu.

Smrt mě k tobě přinese.

Až pod zem navždy zajdu.