Děkuji všem, kteří se dočetli až sem! Na oslavu desátého dílu mě napadlo, nakreslit mapu Planetarie.
Tady ji máte:

A nyní pokračujme v příběhu:

Bylo to již pět dní, co Ashley a Kesha byly v Arār Nimblönār. Víc se spřátelily s Kawahi a ona jim kousek po kousku odhalovala minulost svoji a její rodiny. Ashley byla však den ode dne čím dál netrpělivější. Elfové neprojevavoli nijak, že by je chtěli pustit. Každým dnem ale Qwaterové umírali!

V hlavě se jí začal rodit plán. Musela se odtud dostat. Ano, elfové byli milí a ochotní, ale..... Ashley měla pud, touhu dál pokračovat.

---

Ashley s povzdechem sbalila své modré tílko do brašny. Rozhodla se. Dnes odejde. Kesha zde byla šťastná a Ashley jí nechtěla kazit tu radost. Rozhodla se odejít sama.

Večer si Ashley lehla s mírnou nervozitou. Uši měla napnuté, že slyšela i sebemenší šelest listí. Jakmile si byla jistá, že Kesha spí, opatrně slezla z postele a zvedla brašnu, která byla v nohou lůžka. Opatrně rozhrnula liány a vešla do spleti chodeb a chodbiček.

---

Konečně se vymotala z labyritu Arāru a vydala se dlouhou temnou chodbou. Najednou ji ovanul studený vzduch. Vyšla ven a rozhlédla se.

Kolem ní byla tma, ale ne tak hustá, aby nebylo vidět ani na krok. Nejdřív ze všeho začala zkoumat, kde přesně stojí elfí stráže. Ve dne si jich všimla a veděla (ovšem neurčitě) kde hlídkují. Nebyla si ovšem jistá, zda se nepřesunuli někam jinam.

Potichu se plížila ve stínu Arāru. Musí se dostat z lesa a pak rovnou do Ohnivé země.

Najednou uslyšela šustění listí. Ona to ale nebyla. Někdo se poblíž ní pohyboval. V tom na ni ten temný stín skočil a přišpendlil ji k zemi. ,,Hej!" Vykřikla Aschley ale někdo jí zacpal ústa. Její ruka zatlá v pěst vytřelila vzhůru a rychle našla cíl. Neznámý ji ale převalil na záda, sedl si na ni a zkřížil její ruce na zádech. Zmítala ale útočník by těšší. ,,Tiše, vzbudíš elfy." Zašeptal jí hlas těsně u ucha, až ucítila dech, jenž měl kovovou pachuť. Krev. ,, Kesho?" Vydechla Ashley, protože měla opět volná ústa. ,,Snad jsi nechtěla odejít beze mě." Zašeptala Kesha pobaveně. ,,Myslela jsem, že spíš." Šeptla Ashley. ,, Pamatuj. Noční národ nikdy nespí." Řekla Kesha a slezla z ní. ,,Všichni musí někdy spát." Oponovala Ashley a vstala. Pohlédla Keshe do očí a trhla sebou. Oči Keshy zářily rudě červeným světlem. Kesha její cuknutí ignorovala. ,,I já spím. Ovšem ne v noci." Řekla. ,,A kdy teda?" ,,V pravé poledne jsem taková.... vyplá. Nevšimla jsi si?" ,,No...to ano, ale...... myslela jsem, že to je z únavy." Vykoktala Ashley a Kesha se tiše zasmála.

Společně se prodíraly hustým lesem a marně hledaly louku, ze které přišly. Ashley pomalu ale jistě začala ztrácet nervy. ,,Víš jistě, že jdeme dobře?" Zavrčela na Keshu už po několikáté. Ashley totiž neviděla tak dobře jak Kesha a to ji taky štvalo. ,,Pozor, jdu první!" Vyštěkla nakonec, odstrčila Keshu a drala se houštinou v před jako první. Najednou se zastavila a Kesha do ní narazila. ,,Co děláš?!" Zasyčela na Ashley. ,,Voda.....,"vydechla Ashley a vydala cosi mezi zabubláním a přidušeným výkřikem. Rozběhla se vpřed, nehledě na ještě hustší houští. Kesha rychle za ní.