Vločka ztrácela vědomí. Poslední, co si pamatovala bylo, jak jí Hvězdář nakládal na záda tomu cizinci.

,,...Notak, vstávej!" Zamrmlala nad Vločkou Půlcon. ,,Musíš si vzít bylinky proti bolesti!"
Šedá učednice pomalu otevřela své modré oči. Skláněla se nad ní léčitelka. Kousek dále posedával brečící Kamínek, Hvězdář a Tichý trn.
Když si všimli, že je Vločka pozoruje, tak Kamínek a Hvězdář z nory léčitelky v tichosti vyšli. Naopak Tichý trn se vydal k ní. V jeho očích byla znát lítost.
,,Vločko... Je mi to opravdu líto, ale..." Bylo znát, že už se k dalším slovům neměl. Půlnoc vedle něj to poznala, a tak to co chtěl říct dopověděla. ,,Už se nemůžeš stát bojovnicí. Tvá zadní tlapka a ocas jsou trvale poškozené. Ale slibuji, že ten, co ti to udělal za to zaplatí!" Řekla podrážděně a v očích se jí zalesklo.
Vločka vyděšeně stáhla uši k hlavě a její zornice se sůžily. Zkrátka se měla k pláči.

,,Budu ho sem muset dovést, abych ho vyslechl." Řekl Kouřový měsíc, jež zrovna vcházel do nory léčivé.
Po chvilce se vrátil s Liščím ocasem, Tanečníkem, Ostřížem a zajatcem.
Všichni se usadili okolo Vločky, jen Tanečník se usadil opodál, až úplně u vchodu. ,,Budu hlídat východ, kdyby se náhodou ten kocour pokusil zdrhnout."
,,Tak jo. Co si dělal na našem území?" Zeptal se se zavrčením Kouřový.
,,Jmenuji se Vyhaslý, těší mě. A jak se mám? No, ujde to, ale drží mě tu pár idiotů.. Jo počkat! To ste vy! Takže vlastně jo, normálka." Zašklebil se ironicky. Kouřový vedle něj naštvaně zavrčel. ,, Zdá se ti v pořádku napadnout ještě nedospělé, o polovici než ty menší kotě?" Spražil vyhaslého pohledem.
,,Já jsem jí chtěl pomoct! Ale ten flekatý blbeček mě srazil!" Vyjekl Vyhaslý.
,,To si myslíš jen ty." Zavrčel na něj naštvaně Tanečník od vchodu.
Kouřový měsíc přivřel oči a stočil pohled k Vločce. ,,...Vločko, je to pravda?"
,,Já.. já doopravdy nevím! Nevspomínam si!" Mňoukla Vločka a v polovině druhé věty se něco v jejím hlase zlomilo.
Ostříž věnoval naštvaný pohled Kouřovému a Liščímu ocasi a zamumlal; ,,Tak co s tím parchantem uděláme?"
,,Já jí fakt nic neudělal! Vy necítíte ten silný Liščí pach, co z ní táhne?!" Vyjekl opět Vyhaslý.
,,Taky to cítím." mňoukl Kouřový. Všichni tři se vydali za Tanečníkem a začali si vyměňovat své názory. Ostříž však stále občas házel na Vyhaslého nenávistné pohledy.
,,Musím zpět za Červenkou, určitě už mě bude schánět!" Mňoukl si pro sebe tiše zajatý kocour.
Vločciny oči zazářily. ,, Vždyť to je moje kamarádka!"

Vyhaslý chtěl zaskočeně už něco říct, ale v tom se klanové kočky vrátily.
Velitel vypadal rozhodnutě. Vločka si všimla, jak už po několikáté Vyhaslý zasekal ocasem. Velitel se před něj postavil a . . .

Dost napínavá kapitola, že? xD Začínám si všímat, že tahle kniha začíná mít čím dál tím míň hlasů... Ale i tak jsem ráda za všechny vaše hlasy. Budu moc ráda za jakoukoliv odezvu a zatím ahoj! ❤️⭐