VAŠE ROZHODNUTÍ:

Odjet hned domů

֎֎֎

Blue jel tak rychle, až se divil, že ho za celou cestu nezastavili policajti. Cestu, která by mu od klubu trvala normálně deset minut, pokořil za pět.

   Křivě zapakoval přes dvě parkovací místa v garáži a ignoroval zmatené pohledy všech Samuelových lidí, kolem kterých probíhal.  Nevěděl, kde má svého bratra s Andym hledat, ale vsadil na místnost, kde minule drželi Felixe. Jenže ta byla prázdná. Zabralo mu snad deset minut, než našel tu správnou místnost. Tolik k ušetřenému času za rychlé řízení.

   Když vpadl dovnitř, Samuel stál před ležícím Andym a přímo do něj kopal.

   Blue se nejprve zastavil. Samuel se otočil k příchozímu a usmál se, když uviděl svého mladšího brášku, ale Blue věnoval pozornost jen Andymu na zemi. Viděl, že už nemálo ran dostal.

   Samuel se ohlédl za Blueho, jakoby ještě někoho čekal. "Kde ho máš?" zeptal se.

   Blue tak poprvé přesměroval pohled na svého bratra. Zatnul pěsti. "Koho?"

   "Čekal bych, že vezmeš Alexe, nebo jak se jmenuje, s sebou, když už se o tebe tak pěkně postaral. A ty ho necháš ve štychu, kdo by to byl řekl?" ušklíbl se Samuel.

   Blue nakrčil obočí. "Jak víš, že... Proč ve štychu-"

   "Tady Andrew," otočil se ležícímu tělu, "mi odmítá říct, kam schoval ty zásoby drog za několik tisíc. Takže jsem poslal pro pojistku, že bude mluvit."

   Andy na zemi začal skučet, i když měl v puse šátek. Došlo mu to okamžitě, Blueovi to chvíli trvalo. Jakmile si ale uvědomil, že Samuel naznačuje, že nechal poslat pro Felixe, projela ním taková zlost, až se rozkřičel: "Slíbils mi, že už ho do toho nezatáhneš! Dal jsi mi své slovo!"

   Samuel k němu došel a chystal se ho pohladit po vlasech, jako by snad byl nějaké malé děcko, ale Blue jeho ruku srazil. "Jakobys nevěděl, že moje slovo nemá žádnou cenu," prohodil.

   Blue Sama nesnášel. Dříve se bál na takovou větu vůbec pomyslet, ale teď jí cítil snad každou buňkou v těle.

   Beze slova Samuela obešel a postavil se před ležícího Andyho, aby ho bránil vlastní tělem. "To už stačí," zasyčel. "Víš, že Erika od policie vyhodili. Takže jestli ho teď zabiješ," ukázal na Andyho, "nemáš žádnou jistotu, že to tentokrát projde bez problému, dokud se tam nedostane někdo další z našich lidí."

   Samuelův úšklebek zmizel. "Vypadni," nakázal mu prostě, "A nech mě dělat moji práci."

   "Tohle není tvoje práce, sakra!" zakřičel. "Vše, co rodiče vybudovali, šlo kvůli tobě do prdele, protože jsi chtěl více peněz. Teď jen skoro zabíjíš lidi a proměnil si rodinný byznys v zasranou mafii!"

   Samuel se začal smát. "Můžeš si tu svou pitomou rebelii nechat na později? Děkuju," prohodil, jako by snad Blue v tomto životě nic neznamenal. Jako by snad neměl slovo v tom, co se s jejich rodinným byznysem děje. Ale měl. Nebo spíš měl by. Samuel ale nastolil systém diktátora.

   Když se Blue nehnul, Samuel k němu došel a odstrčil ho stranou. Blue trochu zavrávoral, ale udržel rovnováhu a plnou silou strčil do Samuela zpátky. Ten se zastavil až o zeď místnosti.

   "Musíš pořád tak riskovat?! Jestli ho teď zabiješ, nebudeš mít ani odpovědi ani jistotu, že se o jeho smrti nikdo nedozví. Klidně ho zabij, ale až si budeme jistí, že máme někoho u policie!" vykřikl. Samuel se pomalu ale jistě začal usmívat.

   A pak se podíval za Blueho.

   Zatímco křičel na Samuela, dveřmi vešel Hagrid držící ubrečeného Felixe. Blue naprázdno otevřel pusu. Felix určitě slyšel, co zařval, i když to tak vůbec nemyslel. Snažil se jen pro Andyho získat více času.

   "Tak se mi líbíš, bráško," pochválil ho Samuel. Blue ho ale neposlouchal, jen hleděl do Felixových prázdných očí, které na něj hleděly zpátky. Tak věděl, že ho Felix stoprocentně slyšel.

   Jenže pak Felix jejich oční kontakt přerušil. Když uviděl zbitého Andyho na zemi celého od krve, začal se v Hagridových rukách zmítat. "Andy! Panebože, Andy!"

   Hagrid ho ale držel natolik pevně, aby mu Felix nemohl utéct.

   Blue nevěděl, co má dělat. Opravdu netušil.

   Andy na zemi téměř přestával vypovídat známky toho, že je při vědomí. Když ale uslyšel Felixův hlas, prudce otevřel oči. Šátek v puse mu zabraňoval mluvit, ale začal vydávat takové zvuky a tak naléhavě se díval na Blueho, že se Blue sklonil a šátek mu odvázal.

   "Budu mluvit!" řekl vyčerpaně hned, jak se mu uvolnila ústa. "Hlavně ho nechte být. Prosím."

   Samuel pomalým krokem přešel k Felixovi, ale ten, jakoby si ho nevšiml, jen sledoval svého bratra na zemi se slzami v očích. "Přece ale neodejde s prázdnou, když už přijel, ne?"

   Než stihl Blue zareagovat, Samuel praštil Felixe loktem do břicha. Felix se skácel k zemi a zaúpěl bolestí, zatímco na něj Samuel zasyčel: "To je za ty mé ukradené peníze vyhozené za tvou pitomou školu."

   Blue se v tu chvíli už neudržel. Rozběhl se k Samuelovi, jenže ten ho samozřejmě očekával, a tak jeho ruku ve vzduchu zastavil, než ho stihl praštit. Chytil ho tak, že se Blue skoro nemohl hnout. "A ty už mě taky pěkně začínáš štvát. Radil bych ti toho hodně rychle nechat," zašeptal mu do ucha.

   Bolestivě mu stiskl zápěstí, které už měl  z dřívější rvačky pohmožděné, a tak zasyčel bolestí. Samuel se ještě jednou přiblížil rty k Blueho uchu. "Vem ho pryč. Dneska už tě nechci vidět."

   Pustil Blueho, přičemž ho trochu odstrčil. I když už bylo riskantní dále na Samuela mluvit, nedalo mu to. "Jestli teď Andyho zabiješ, končím s tebou a celým tímhle byznysem."

   Samuel se zasmál. "Už bylo načase."

   Blue se sklonil bez dalšího slova k Felixovi a přehodil si jednu jeho ruku přes rameno. Pomohl mu na nohy a zatímco mu Felix stále opakoval, že tam nemůže Andyho nechat, že ho ten psychopat zabije, vyvedl ho z místnosti ven.

   Šli celkem daleko, Blue ignoroval Felixovy vzlyky, dokud nedošli k Blueho bytu. Odemkl a hned, jak vešli, posadil Felixe na sedačku. Ten si přitáhl kolena k hrudi, nejspíš aby ho tolik nebolelo břicho, ale Blue pochyboval, že to pomáhalo.

   "Slyšíš mě vůbec? Říkám ti, že ten psychopat, kterému říkáš bratr, Andyho zabije!" vykřikl Felix tak hlasitě, až to Blueho zastavilo v půli kroku.

   "A jak tomu asi ty zabráníš? Postavíš se mu? Hm?"

   Felix několikrát na prázdno otevřel pusu, než si schoval hlavu do dlaní. "Udělej něco," zašeptal roztřeseným hlasem. "Prosím."

   "Nezabije ho," oznámil mu Blue s ledovým klidem, zatímco chodil sem a tam. "Nebude riskovat to, že se to provalí, nebo že ho já zradím. Ví, že jsem toho schopný, jelikož mu vzdoruju už hodně dlouho."

   "Tak proč jsi tak nervózní? Proč chodíš sem a tam?"

   Blue se podruhé zastavil a otočil se na Felixe. "Protože můj bratr pořád překračuje hranice, před kterými se měl už dávno zastavit. Mí rodiče nikdy nezašli tak daleko, ti by neublížili ani mouše."

   Felix dlouhou chvíli mlčel. Pak tiše řekl: "Nelži. Wanda říkala, že tohle celé vybudovali tví rodiče."

   "Protože to si všichni myslí. To je verze, kterou šíříme, aby nikdo nevěděl, jaké je Samuel monstrum. To, co vybudoval za posledních několik let nemá s rodiči nic společného. Ano, měli nelegální obchod a obchodovali s drogami, ale nikdy by kvůli tomu neubližovali a nezabíjeli," vysvětlil mu stručně Blue. Felix jen přikývl, těžko říct, jestli tomu věřil. Zahleděl se na bílou stěnu před sebe.

Blue mezitím došel do kuchyně a napustil Felixovi sklenici plnou vody. Jakmile se vrátil a postavil ji před něj, povzdechl si. "Ještě chvíli počkáme a pak zavolám Hagridovi, v jakém stavu je Andy, abys mohl být klidnější. Nebo právě že ne. Já nevím. Každopádně tě pak vezmu domů."

"Ne, bez Andyho nejdu," zavrtěl hned hlavou Felix. "Andy se se mnou vrátí domů."

"Andy pravděpodobně nebude moc ani chodit, bude potřebovat lékařskou pomoc, kterou mu Hagrid nebo já zajistíme. Máme svoje lidi i v nemocnicích," odvětil Blue. Felix se na něj podíval ne zrovna příjemným pohledem.

"Mně je jedno, jestli máte podplacené doktory, bez Andyho se nehnu a k doktorovi ho můžu vzít sám. Alespoň budete za to pykat," řekl takovým tónem, který u něj Blue ještě neslyšel. Pokud si myslel, že by se dali považovat opět za kamarády, Felix ho pouhým tónem hlasu přesvědčil o opaku.

"Víš," začal Blue, připraven tedy taky přitvrdit, "tohle není o tom, co si ty řekneš. Tady by ti mohlo jít i o život a buď rád, že ještě nejsi mrtvej, protože jsi minule klidně mohl být. Ještě mi budeš děkovat."

"Za co?" vykřikl Felix. "Za to, že jste zmlátili mého bratra do bezvědomí? Že jste mě unesli? Podruhé? Za to ti mám děkovat?!"

Blue rázným krokem došel k místu, kde seděl, a zapřel se o opěradlo za Felixem. Jejich obličeje byly pouhé centimetry od sebe. "Kdyby nebylo mě, už minule bys skončil mnohem hůř. Kdyby nebylo mě, tvůj bratr by byl už teď mrtvej. A za druhé, je Andyho chyba, že se se Samuelem zapletl a já na tom celém nemám sebemenší podíl, protože jsem se rozhodl vás zachraňovat. A teď vážně pokoušíš mou trpělivost, když to házíš všechno taky na mě."

Už to vypadalo, že Felixovi došla slova, když se tiše ozval. "Když jsem vešel, křičel jsi na Samuela, že klidně může Andyho zabít, až budete mít někoho u policie, aby se to celé ututlalo," zamumlal.

Blue se narovnal a vyčerpaně si povzdechl. Přišlo mu, že mu Felix vypotřeboval všechnu energii. "Snažil jsem se Andymu získat čas, proboha. Samozřejmě, že řeknu Samuelovi cokoliv, co chce slyšet. Jinak by ho dneska v noci dodělal."

Felix s ním přerušil oční kontakt a zahleděl se do země. "Promiň. Už z toho šílím. Minule jsem se s tím vypořádával tak týden a věřil jsem, že už se nic podobného nestane."

Blue se posadil kousek od něj. "Za chvíli zavolám Hagridovi," zopakoval. "A bude to, jak jsem říkal, protože to je ta nejbezpečnější cesta."

Felix přikývl a dalších pět minut nikdo nepromluvil. Jen seděl a Blue na něm doslova viděl, jak se o Andyho bojí. A tak, i když chtěl čekat déle, už vytočil Hagridovo číslo.

"Ano?" ozval se Hagrid.

"Jak je na tom Andrew?" zeptal se Blue. Felix se při zaslechnutí jeho jména vzpamatoval.

"Samuel už skončil. Je na tom bídně, ale beru ho za Martinem do nemocnice. Snad bude v pohodě," vysvětlil. Pak ztišil hlas. "Samuel je na tebe dost naštvaný. Když s Andym pokračoval, vypadalo to, že se spíš na něm vybíjí vztek vůči tobě. Ani trochu se mu nelíbí, jak vzdoruješ."

Blue stáhl rty do úzké linky a hledal ta správná slova. Jenže žádná nenašel, a tak hovor ukončil. "Musím končit. Promluvíme si pak, jo?"

"Jasně," ozval se Hagrid a zavěsil. Felix se na Blueho podíval s nadějí v očích.

"Jak jsem říkal, nezabil ho," oznámil mu Blue. "Hagrid ho teď vezme do nemocnice k jednomu z našich doktorů, aby z toho Samuel neměl problém. Asi tam pár dní zůstane."

"A co bude s ním pak? Druhé kolo? Samuel ho nenechá, když ho okradl, ne?" zeptal se Felix.

"Záleží na tom, jestli Samuela bude ještě bavit. Každopádně si myslím, že bude muset ty peníz vrátit, jinak ano, bude druhé kolo."

Felix opět schoval hlavu do dlaní. "Bože, Andy," řekl mezi vzlyky. "Co mám asi říct mámě?"

"Tys o nás řekl mámě?" zeptal se nechápavě Blue. Felix ale naštěstí zavrtěl hlavou.

"Ne. Řekl jsem ji, že se Andy zapletl s dealerem, kterému dluží, a proto musel zmizet. Kdyby věděla, o co jde doopravdy, asi by to nerozdýchala. A o tom, že mě do toho zapletli taky, jsem se jí vůbec nezmiňoval."

Blue se pousmál, když Felix řekl, že ho do toho zapletli a nezahrnoval Blueho. Pak na něj kývl. "Tak pojď, zavezu tě domů. Dám ti vědět, jak budeš moct Andyho navštívit, nějak to půjde."

Blueho trápilo, když viděl, jak celou situaci těžce nese. Když tenkrát Felix odjel od Wandy, vyptával se jí, jak Felix vypadal a řekla mu, že probrečel kvůli Andymu celou noc. Že to nesl opravdu špatně.

Nedovedl si představit, jak se cítil Felix teď.

Felix se postavil, přičemž jednu ruku si stále držel na břichu. "Pořád to bolí?" zeptal se Blue. Když viděl, jak se Samuel napřáhl a jakou mu dal ránu, tipoval, že ta bolest jen tak nepřestane.

Felix nad tím jen mávl rukou a vydal se ke dveřím. Blue ho tiše následoval.

֎

hehe, opět by druhá možnost dopadla lépe, ale nevadí :'D tohle mě opravdu začíná bavit psát!