VAŠE ROZHODNUTÍ:

Felix odjede s Bluem.

֎

Celá cesta probíhala v tichu. Měli neskutečné štěstí, jelikož zrovna když Blue zabočil do druhé ulice, než kde Felix bydlel, všiml si dvou velkých černých aut, která prudce zabrzdila u krajnice. Samuelovy gorily.

Divil se, že se Felix ani neptá, kam jedou. Muselo mu být jasné, že k Bluemu, do jámy lvové, to nebude. I tak ale zůstával ticho a vypadalo to, že každou chvíli usne.

Jenže mu spát tak úplně nešlo. Když už to vypadalo, že konečně zavřel oči a usnul, začal se nepříjemně vrtět nebo se hned probudil. Neustále kontroloval svůj telefon.

"Jestli čekáš, až ti Andrew napíše, tak to se nestane. Pravděpodobně svůj mobil rozdupal, aby ho podle něj nenašli," řekl opatrně Blue. Felix jen tlačítkem vypnul obrazovku telefonu a hlavou se opřel o opěradlo.

A tak dojeli k Wandě.

Jakmile Blue zastavil auto a vypnul motor, Felix se rozhlédl kolem sebe. "Kde to jsme?" zeptal se.

Kolem nich totiž nebylo nic, kromě jednoho malého domku s velkou zahradou. Ještě ke všemu byla tma, a tak to vypadalo, že dojeli na konec světa.

"Tady bydlí moje známá, Wanda. Myslím, že tu budeš moct zůstat noc nebo dvě," odpověděl Blue. Hned na to se široce usmál, jelikož se ve dveřích domku právě objevila Wanda. Felix se na ni překvapeně podíval, jelikož nejspíš podle místa, kde bydlela, čekal tak Blueho babičku, která nedělá nic jiného, než že se stará o zahrádku.

Jenže Wanda byla jen o rok starší brunetka s krátkými vlasy jak Blue a vlastně toho měla hodně společného s Felixem. Její nevlastní bratr se taky zapletl s Blueho rodinou, a teď žila tady, na úplném konci města, sama a v bezpečí.

Když uviděla, že přijel právě Blue, usmála se a rozsvítila světlo před domem. Blue si odepnul pás, naznačil Felixovi, ať taky vystoupí a otevřel dveře auta. Wanda se k němu hned rozběhla.

"Neviděla jsem tě tolik týdnů!" Bylo to první, co vykřikla, když se rozběhla k autu. Ani nečekala, až Blue vystoupí.

Blue ještě seděl na sedačce s nohama ve vlhké trávě, když k němu doběhla, objala ho a pak? Začala ho líbat.

Byl rád, že v tu chvíli neviděl Felixův obličej.

Odtáhl ji od sebe. "Já vím," odpověděl. "Ale taky se nemůžu moc zdržet. Mám na tebe velkou prosbu."

Wanda vypadala jako ten nejšťastnější člověk na světě, jako by ani nevěděla, co se sebou. Narovnala se. "Dobře, dobře," koukla rychle na Felixe, ale nejspíše jí to nezarazilo. "Pojďte dovnitř."

S těmito slovy se rozběhla zpátky k domu. Blue se otočil na Felixe.

"To vypadá na více než jen známou," zamumlal Felix. Nečekal na Bleho odpověď, hned si odepnul pás a vystoupil z auta. Blue si skousl spodní ret.

Pak konečně vystoupil také a zamkl auto. Felix zůstal stát před otevřenými dveřmi do domu, nejspíš čekal, aby šel Blue první. Beze slova kolem něj prošel a vešel dovnitř.

Ve Wandině domě se nic nezměnilo. Pořád vypadal tak pěkně a útulně, jako by to vážně patřilo staré dámě s hromadou koček. Wanda měla ale jen jednoho psa.

"Dáte si kafe? Čaj? Nebo něco ostřejšího?" zeptala se, když za ní došli o kuchyně spojené s jídelnou.

"Řídím. A musím zase rychle zmizet," odpověděl neutrálně Blue. Wanda vypadal z jeho tónu hlasu a z faktu, že hned zase odjede, zklamaná.

"No tak jo," povzdechla si, "tak co to bude? Jaká prosba?"

Blue se krátce podíval na Felixe, který už si stihl kleknout k psovi, který ležel u radiátoru. "Mohl by tady Felix u tebe zůstat? Jen na jednu nebo dvě noci, než Samuela přestane bavit jeho bratr."

Wanda sjela pohledem k Felixovi, který se na ni lehce usmíval. Chvíli neodpovídala, což viditelně Felixe vyvádělo z míry, ale nakonec jen pokrčila rameny. "Jasně, proč ne? Vyzvedneš si ho pozítří?"

"Zpátky do města strefím sám-"

"Jo, pozítří ráno tady budu," skočil Felixovi do řeči a vážně se na něj podíval. "Teď už ale musím jet, Sam si myslí, že mě má zamknutého v mém bytě."

Wanda se zasmála. "Nebudu se vyptávat, ale vidím, že nechuť k celému tvému rodinnému byznysu tě nepřešla, co?"

Blue se už otočil k odchodu. "Ne. A jen tak nepřejde."

֎

Felix seděl v sedačce v rohu místnosti a nehnul se už dobrou hodinu od toho, co Blue odjel. Vedle sedačky seděl Wandin pes, jehož jméno mu ještě nikdo nesdělil, ale byl to velký a chlupatý pes, který vypadal jako mrak. Felix si byl jistý, že roztomilejšího psa ještě neviděl.

Netrvalo dlouho a vybila se mu baterka na mobilu. Přece jen si nestihl z bytu vzít nic než telefon a peněženku. Proto na chvíli přestal hladit psa a vešel do druhé místnosti, kde Wanda právě přinášela peřiny na sedačku, kde nejspíš pak bude Felix spát.

"Nemáš náhodou nabíječku?" zeptal se tiše. Nevěděl proč, ale měl z Wandy respekt. Byla to Blueho přítelkyně? Jak se poznali? Proč žila na tak odlehlém místě a úplně sama?

Wanda k němu přešla a vzala mu z ruky telefon, aby se koukla, jaký potřebuje konektor. "Dneska je tvůj šťastný den," prohodila a podala mu telefon zpátky. Za chvíli mu donesla nabíječku.

Felix poděkoval a zapojil ji do zásuvky vedle gauče, zatímco si ho Wanda až moc prohlížela. Když odložil mobil na stolek a narovnal se, kývla na něj hlavu a ukázala na svůj obličej. "Co se ti stalo?"

Pochopil, že naráží na jeho roztržený ret, monokl a ránu na tváři. "Samuel," řekl jednoduše. Podle jejího dřívějšího rozhovoru s Bluem pochopil, že nejspíš ví, kdo Samuel je.

Chápavě přikývla. "Když předtím Blue zmiňoval tvého bratra... je nějak zapletený s Blueho rodinou?"

Felix upřímně pokrčil rameny. "Nejspíš. Ještě dneska ráno jsem o ničem nevěděl a seděl na přednášce ve škole. A najednou jsem kvůli bratrovi zapletený s nějakou mafií nebo co. Myslím, že Samuel říkal něco o drogách."

Wanda se zasmála. "No jo, jejich byznys je docela fascinující, že? A krutý."

"Nevím, co za byznys mají," řekl Felix pravdivě. "Nevěděl jsem, že můj brácha něco takového dělá, nevěděl jsem, proč mě unesli a pak jsem taky nechtěl vědět, co se sakra děje a v čem Andy nebo Blue plavou."

"Takže o Blueho rodině nic nevíš?" zeptala se překvapeně Wanda.

"Ne."

"Aha." To bylo vše, co Wanda řekla. Na to zmizela v kuchyni.

Felix se posadil na gauč, kde měl strávit noc. Zapnul svůj telefon a stále tajně doufal, že se mu Andy nějak ozve. Blue jeh telefon ještě zkontroloval, jestli náhodou není taky napojený, ale prý by mělo být vše v pořádku.

Felix se bál. Bál se o svého bratra. Zároveň ho ale proklínal, protože jak si takhle mohl zničit život? Jak se mohl zaplést s nějakou mafií?

Jakmile se Felixův mobil plně rozjel, přišla mu zpráva. Rychle popadl telefon, celý nadšený, že se mu Andy přece jenom ozval. Jenže zpráva byla jen od mobilního operátora. Povzdechl si.

Odhodil mobil bokem ve chvíli, kdy se k němu Wanda vrátila. Posadila se vedle něj a na konferenční stolek položila dva čaje. "Myslím, že teď už se tomu nevyhneš. Takže se ptej. Byla jsem v tom taky, vším jsem si prošla, můj bratr se s nimi zapletl taky. A věř mi, to, že se tomu budeš vyhýbat, bude ještě horší."

Felix se na ni překvapeně podíval. Pomalu mu začínalo docházet, že se tomu nevyhne, že v tom bude kvůli Andymu. Byla skoro půlnoc, Felix byl unavený a věděl, že to bude na dlouho. Ale i tak se začal ptát, a to jednoduchou otázkou: "Kde je tvůj bratr teď?"

"Mrtvý," odpověděla Wanda prostě.

Felix nasucho polkl.

֎

já jsem strašnááá v tom přidávání. ale jak jsem psala na ig, bude to jen horší, čeká mě maturita a přijímačky, heh. takže tak.