Ze začátku to nebylo vůbec jednoduché.

   Felix to ale tak trochu tušil. S tím, jak prozatím Blueho znal, se ani nedivil. 

   Když byli malí, Blue byl jako každé jiné dítě, rád si hrál s kamarády a měl jich hodně. Jenže Felix odtušil, že když vyrůstal ve světě jeho rodinného byznysu, většinu ztratil. Nevěděl o tom, že by měl Blue nějaké kamarády kromě Hagrida, což se ani moc nepočítalo, když Hagrid většinou působil jako nějaká Blueho ochranka.

   Blue vyrůstal sám jen se svými sourozenci. Proto pro něj bylo těžké, aby si někoho pustil k tělu.

   Sice si to mezi sebou ujistili už tu noc, kdy se vrátili z té schůze, kde Felix nakonec některé zachraňoval. Sám si ale řekl, že počátek jejich vztahu bude brát minimálně o dva týdny později.

   To už ho alespoň Blue chytil sám od sebe za ruku.

   Když tu noc Blueho políbil a Blue pak zase Felixe u něj v bytě, vypadalo to slibně. Ale na druhý den se to obrátilo a Blue vypadal, že se bál.

   "Blue?" ozval se Felix jednou, když už to byly právě dva týdny od toho večera. Za ty dva týdny se jen jedinkrát políbili, i když se viděli téměř každý den.

   "Hm?"

   "Můžeme si promluvit?" zeptal se. Blue zvedl pohled od nějakých papírů na stole v jeho pracovně, kde teď Felix býval často. Když nebyl v práci, přišel za Bluem do pracovny, vzal si nějaké učení a byl s ním.

   "O čem?" 

   "Jaký byl tvůj poslední vztah?" vyklopil ze sebe Felix bez váhání. "Jak jsi říkal, že byl ten někdo s tebou jen pro peníze?"

   Blue odložil propisku, kterou měl v ruce a opřel se o opěradlo židle. Felix na jedné ze sedaček, které byly společně s konferenčním stolkem před Blueho stolem. "Byla to holka," řekl prostě. Felix čekal, až řekne víc, ale nedělo se.

   "A?" popostrčil ho.

   "Co a?"

   "Něco víc?"

   "Proč to chceš vědět?" nakrčil obočí.

   Felix se uchechtl. "Protože nevím, jestli si ty uvědomuješ, že my dva jsme ve vztahu."

   Blue si povzdechl a shlédl na své ruce. "Byla to holka, se kterou jsem něco měl nějakých pět měsíců. Když se na to zpětně dívám, neřekl bych, že bychom byli ve vztahu. Já měl svůj byznys, ona taky. Viděli jsme se tak jednou týdně, vyspali se spolu, něco jsem jí koupil, a tak. A ne, Wanda to nebyla."

   Felix nasucho polkl. 

   "Takže tohle je moje poprvé, dalo by se říct. A nemám tušení, jak se chovat."

   Když Blue zase vzhlédl, Felix uhnul pohledem. "To jde vidět," prohodil. Neřekl to nijak škaredě, jen si chtěl prostě rýpnout. "Takže nikdy jsi nebyl ve vztahu? Jenom nějaké nezávazné románky?"

   "Dá se to tak říct," přikývl Blue.

   "Bylo jich hodně?"

   "Možná," přisvědčil Blue po chvíli ticha.

   Felix si skousl spodní ret. "Jsem... první kluk?" zeptal se nejistě.

   "Ne," odpověděl Blue ihned a uchechtl se. "Ještě nějaké otázky nebo se můžu taky ptát?"

   Felix jen pokrčil rameny, aby si to Blue přebral, jak chtěl. 

   Nastalo krátké ticho, které přerušilo až zavrzání židle, když si Blue stoupl. Obešel svůj stůl a posadil se na sedačku vedle Felixe. Mlčky ho vzal za ruku, což byl opravdu první dotek mezi nimi, který nezačal Felix.

   "Promiň," zašeptal. "Jen pořád se sebou bojuju. Bojím se, že se ti něco stane, když budeš se mnou."

   Felix protočil očima, ale krátce se zasmál. "Kolikrát ti mám říkat, ať na to nemyslíš? Jak vidíš, jsem v naprostém pořádku a nevím, jak tomu pomůžeš, když budeš odtažitý."

   "Vyrůstal jsem ve světě krve a násilí, myslíš, že je pro mě najednou lehké přepnout a být romantický? Když ani pořádně nevím, co to je? Jsem jak Locika, žil jsem v naprostý izolaci od normálního světa."

   "No právě. Celý dny si jen potopený v práci, kterou nemáš rád. Nechceš se právě někdy taky uvolnit? Odreagovat se? Proč se furt tak shazuješ a vše si zakazuješ?"

   Blue se díval na jejich popletené prsty. Druhou rukou začal dělat na Felixově ruce kolečka. Felix zatajil dech. "Je to pro mě divný," vysvětlil Blue. "Najednou někoho mít."

   Felix se pousmál, ale nic neříkal. Blue přestal dělat kolečka na jeho ruce a ukazováčkem s prostředníčkem začal vyšlapávat po Felixově paži. Dával si na čas, a tak Felixovi naskočila husí kůže z jeho doteku.

   Jakmile se Blue dostal k Felixově klíční kosti, zastavil svou ruku a chytil Felixovu hlavu do dlaně. Přitáhl si ho k sobě a krátce, ale něžně, ho políbil.

   "Vidíš, že ti to jde," zašeptal Felix. 

   Blue se uchechtl. Pustil Felixovu tvář a nechal jen propletené jejich prsty. "Takže takhle, jo? Asi si budu psát zápisky, ať vím."

   Felix se zasmál. "No tak, nemůžeš být tak mimo. Minimálně si musel něco vidět ve filmech, ne?"

   Blue mlčel. Felix přivřel oči. "To, že nemáš žádné sociální sítě, ti ještě uvěřím. Ale nepřesvědčíš mě, že jsi nikdy neviděl žádný romantický film."

   Blue stáhl rty do úzké linky, než odpověděl. "No, z Pána prstenů, Hobita a Harryho Pottera se toho asi moc nenaučím."

   "Děláš si srandu? Nikdy jsi neviděl nic romantického?" vyjekl Felix překvapeně.

   Blue pokrčil rameny. "Proč bych se měl dívat na cizí vztahy? To mě zrovna nijak neláká, raději kouknu na prcky s obříma nohama, co se honí za prstenem."

   Felix nakrčil obočí.

   "Hobit. Koukali jsme na něj před dvěma týdny s Violet."

   "Oh," vydal ze sebe Felix. "Moc jsem nevnímal."

   Už čekal, že se ho Blue zeptá proč. Ale místo toho mu jen stiskl ruku a řekl: "Co kdybychom si dneska zašli na večeři? Pak bychom se mohli u mě kouknout na nějaký romantický film, ať nasbírám inspiraci."

   Felixovy rty se chtě nechtě roztáhly do úsměvu. "Myslím, že už se začínáš chytat. To mě zveš na rande?"

   Blue chvíli váhal, ale nakonec s hrdostí přikývl. "Na žádným jsme nebyli, ne? Není to to, co páry dělají?"

   "Jo. Jo, dneska by to šlo. Sice zítra píšu z farmakologie, ale stejně budu muset za chvíli s výškou skončit, tak je to jedno," odpověděl Felix upřímně a hned si uvědomil, že se nejspíš přeřekl.

   "Proč skončit?" zeptal se ihned Blue, očividně zmatený. 

   Felix se rychle snažil přijít na nějakou výmluvu. Ale k čemu by mu to bylo? Stejně by se to Blue dříve nebo později dozvěděl a ještě by měl problém z toho, že mu lhal.

   "Školné jsme platili především z Andyho kradených peněz, není šance, že bych to sám utáhl."

   "Přece neskončíš, když už jsi ve čtvrtém ročníku?"

   "Nic jiného mi nezbývá," pokrčil rameny Felix. Nastalo krátké ticho, dokud Blue nepromluvil. A řekl přesně to, čeho se Felix bál.

   "Jak se to školné platí? Mají nějaké číslo účtu? Třeba na stránkách?"

   Felix v klidu odpověděl. "Proč?"

   "Protože ti to zaplatím," řekl Blue.

   Felix si povzdechl a zavrtal se do sedačky. "Ne," vyslovil zkrátka.

   "Proč ne? Stejně ti dlužíme tak majlant za to, co jsi pro nás už udělal. Pro mě."

   "Nedělám to pro peníze. A navíc jste mi už zaplatili za ten večer, nic víc mi nedlužíš. Já dlužím tobě, za Andyho."

   Blue se uchechtl. "Tahle konverzace asi nikam nepovede, co?"

   "Ne."

   "Tak se o tom nebavme, abychom na našem prvním rande nebyli rozhádání. Dořešíme to pak."

   "Není co řešit," usmál se Felix, naklonil se k Bluemu a dal mu pusu na tvář. Blue jen naštvaně složil ruce na prsou a našpulil pusu. Felix ho tam takto nechal, zatímco se vydal na toaletu.

֎

zítra v devět píšu přijímačky. co dělám? píšu. oh god.

každopádně, v příští kapitole už fakt bude rozhodnutí!! fakt jo!!