Pár dní jsem tak nějak sám (s Haluškou) přečkal až mě moje dny opadnout, protože mi bylo vážně hrozně. Haluška mi vyhrožovala, že jsem měl deprese a mám se jít léčit, protože jsem prý idiot. Když jsem jí ale pohrozil útulkem, tak radši zmlkla a dál koukala na televizi. Je to prosté, i muži mají své dny. Moc jsi ty dny nepamatuji. Jediné, co vím že jsem občas musel s Haluškou ven a nebo měnit písek doma. Vypadal jsem hrozně. 

Mám pocit, že jsem na pár dní umřel s mým plyšákem, ale díkybohu nestalo. Jsem znovu zpět ve svém životě a mohu dávat stále poučení o tom, abyste si dávali pozor na to, jakého psa z útulku si berete. Neberte toho, co se na vás tlemí. A važte si svého němého chlupatého přítele.

,,Už si zase píšeš deníček nebo co? Mám!'' Tak přesně o tomhle mluvím. Váš pes si alespoň o to jídlo neřekne. Tak ho můžete udržovat zdravého. Tenhle kus šunky, ale žere pořád.

,,Je tam poslední kus šunky, tak si ho vezmi! Budeme pak muset jít nakoupit,'' ozval jsem se zpět, protože kdybych jí něco neřekl došla by si pro mě a možná by mě i snědla.

,,Zase? Nenakupovali jsme nedávno?'' Proč má tak špatné otázky? Pořád jí, tak se němá čemu divit. 

,,Kdybys tolik nežrala, tak bychom mohli nakupovat jednou týdně, jako normální stvoření na této planetě,'' podotkl jsem. Nemohl jsem říct lidi, protože by to znělo divně. Občas přemýšlím, že v ní je zakletá princezna, ale pak si vzpomenu kolik toho sežere a už mě přejde chuť přemýšlet a tlustých princeznách, které se nevejdou do šatu. Zpět mi nějaké reakce nedostalo. Ještě že tak, alespoň nemusím znovu přemýšlet. Sice jsem se zbavil té špatné nálady, ale bolehlav zůstal.

,,Co tady sakra děláš?'' vtrhla mi do pokoje bez oznámení a koukala na mě. Koukala na mě jako na blázna a já nevím proč.

,,Je něco špatnýho sledovat zeď a přemýšlet?!'' zadíval jsem se na ní přísným pohledem. Takovým, který by vystrašil kdejakého člověka.

,,Kdyby tam byla něco zajímavýho, tak si řeknu, že to v pohodě je. Ale sakra proč koukáš na bílou zeď?!'' začala se smát. Protočil jsem panenky a vstal z postele.

,,Alespoň někdo se baví,'' jedovatě jsem odsekl a prošel kolem ní. Mířil jsem si to do kuchyně, že si udělám nějaké to kafe. Plánoval jsem večer romantických filmů a plno kapesníčků.

,,No tak, myslím to s tebou dobře,'' pronásledovala mě ta malá šunka nebo co? Možná, že zas tak dobrou náladu nemám. 

,,Můžeš mě prostě nechat chvilku být?! Chci se jen koukat na Titanic a brečet!'' Možná víc než ve špatné náladě jsem byl hrozně citlivý. 

,,Nevypadám tlustě?'' podíval jsem se na ní a ona jen zírala.

,,Potřebuješ se spářit, jako blázen,'' oznámila mi a odešla. Možná měla pravdu. Nikdy jsem nikoho neměl a je dost možné, že prostě jen potřebuji partnerku. Možná, kdyby. Kdyby. 

,,Děkuju za radu!'' poznamenal jsem ironicky a dál si dělal kafe. Když jsem uslyšel, jak je voda hotová, tak jsem ho pouze zalil a odešel do obýváku kde už byli kapesníky připravené. Haluška se zase postarala. Sedl jsem si a pustil film. Titanic a poté jsem měl naplánované Romea a Julii. 

,,Harry s tebou to vážně není v pořádku,'' opět promluvila Haluška a sedla si k televizi. Nechápala, co se mnou je, ale to ani já nevěděl. 

,,Jen chci brečet a koukat na to, jak lidé kvůli lásce trpí.'' Možná opravdu potřebuji odbornou pomoc. A nebo možná potřebuji partnerku. 

____________________________________

Šmutný Harroušek :(

Tak co, chtěli byste paní Stylesovou? :D 

Opet děkuji za votes a všechny komentáře a votes jsou vítány! :)