,,Vstávej parchante!'' zařvala mi do ucha Haluška a hned poté ho i olízla. Lekl jsem se až jsem spadl z postele. Sedl jsem si a koukal na ní, jako kdybych jí v životě neviděl. 

,,Co koukáš, jako kdyby si spadl z Marsu?!'' znovu po mě vyjela. Určitě je hladová, protože takhle vyvádí jedině když je hladová. 

,,Spadl jsi jenom z postele, nemohla to být taková pecka,'' vyvalila oči a čekala že se konečně zvednu a dojdu do kuchyně jí udělat jídlo. 

,,No jo, už jdu,'' zvedl jsem se a s otráveným pohledem jsem šel do kuchyně jí udělat něco k jídlu. Něco jsem jí rychle vytvořil a šel navštívit koupelnu. Jako každé ráno. 

,,Máš to dobrý!'' znovu pokřikovala Haluška. Opravdu mě dneska ten její hlas nebaví. Absolutně ne. Jelikož mě ráno hned shodila z postele, tak mohu říci že jsem vstával prdelí napřed. Nechtěl jsem jí odpovídat. Dneska mám den že bych nejradši byl sám a koukal na filmy. Když jsem si konečně vyčistil zuby a umyl obličej, tak jsem šel do kuchyně. Kde ovšem už Haluška nebyla, protože z obýváku vycházel zvuk televize. Občas si říkám, co to bylo za blbý nápad si koupit psa. Ještě ke všemu mluvícího.

,,Mohla by ses naučit po sobě konečně taky uklízet!'' Neměl jsem náladu po někom něco uklízet. I když včera byl tak skvělý den, tak dneska musí být opak, jak jinak. 

,,Polib mi řitní kroužek!'' Začal jsem pěnit. Tyhle nadávky se nemohla naučit v útulku (pozn. nebo snad v množírně?:D). Snažil jsem se všechno rozdýchat. Nikomu by nebylo příjemné kdyby ho ráno probudil křičící pes. Jak sakra může ten pes mluvit. Je zajímavé, že tuhle otázku už si pokládám dost dlouho.

,,Harolde?'' Proč mě pořád otravuje?! Umí skoro všechno sama. Odhodil jsem talíř s mojí snídaní a naštvaně kráčel do obývacího pokoje. 

,,Co po mě zase chceš?'' koukal jsem na ní vražedným pohledem. Jsem možná zlý, ale zkuste být s ní nonstop. 

,,Na internetu se zase řeší totální blbosti,'' začala se smát a koukala do notebooku. Protřepal jsem hlavou jestli se mi to nezdá.

,,Sakra, jak jsi vlezla na ten počítač?'' nechápavě jsem civěl. Špatná nálada a nechápavost nejsou moc dobrá kombinace. 

,,Normálně. To jsou zase otázky,'' prskala na mě, jako kdybych něco udělal. Vzal jsem kus oblečení a hodil ho po ní. Hned potom jsem odešel do kuchyně, abych si dojedl snídani. 

,,Co to děláš? Hrabe ti?'' Raději jsem ignoroval její nadávky a začal jíst. 

_____________________________

Harold má své dny :D koukala jsem moc z vás nereagovalo na předchozí díl. Vlastně nikdo. Celkem mě to mrzí, ale věřím že se to spraví a zase mi napíšete povzbuzující komentáře :)

Každopádně votes jste dávali a za ty vám taky moc děkuju!! :)