Dvě malé dívky se vydali vstříc dveřím. ,,Ale jak jej chceš najít?" podivila se Lai najednou. Bylo jí totiž jasné, že mladíka nemůžou hledat celý den pobíháním po okolí.

,,Uvidíš" usmála se letmo její přítelkyně a vyšla ven ze dveří. Zde postával strážný ve stříbrné zbroji. Jakmile se Lucia, Calmë objevila u něj, zbystřil.

,,Mohu vám nějak pomoci?" zajímal se zcela ochotně a věrně. Pro dceru Galadriel by padl, nedovolil by si klást jakýkoliv odpor při požádání o pomoc. 

,,Ano, můžete. Plavovlasý elf. Mladý, zhruba stejně starý jako já a má drahá přítelkyně. Jak se jmenuje?" optala se s povýšeným a zcela vážným výrazem ve tváři. Lai jen vytřeštila oči překvapením.

Strážný matně hledal v paměti a snažil si vzpomenout, aby uspokojil dceru své paní. V Lothlorienu byla samozřejmě velká spousta elfů.

,,Myslíte jistě Haldira" odpověděl po chvíli a tmavovlasá malá slečna přikývla. Měla totiž pro něj ještě jeden úkol, aby si ulehčila svou práci.

,,Doveď mi jej, prosím" poslala jej pro zmíněného Haldira a tak se strážný s úklonkou vydal splnit rozkaz.

,,Vidíš?" mrkla na zkoprnělou Laivinë za jejími zády. Ta na ni nevěřícně zírala. ,,Měla by ses vidět" uchechtla se dcerka Galadriel a vydala se bezstarostně zpět do pokoje.

,,Doufám, že dorazí před večeří, mám strašný hlad!" zaúpěla Lai a zavřela za nimi opět dveře.

,,Jistě si pospíší" snažila se jí ujistit Calmë a následně sebou mrskla na postel. Zato dcera Tavarillë cupitala ke stolku a zbytku ovoci, jež na něm ještě zbývalo.

Už dojídala poslední hroznové víno, když se ozvalo zaklepání. Calmë seskočila z postele a utíkala nedočkavě kupředu.

,,Vedu vám požadovaného muže" popostrčil strážný elfa před sebe. Lai se pobaveně uchechtla a se zaujetím jej pozorovala.

Calmë přikývla a s poděkováním jej poslala pryč.

,,Já se vám přeci omluvil" nechápal svou přítomnost plavovlasý elf. Dcera světla zavřela dveře a s vážným pohledem jej pozorovala.

,,To sice ano, ale způsobil jsi to, že jsem nebyla na obědě" zpražila jej pohledem Laivinë nabroušeně. Polední pauza pro ni byla velmi důležitá.

,,Ale já vám nijak nebránil" obhajoval se mladý elf dychtivě dál. Obával se prohřešku u paní Lórienu, přesto mu přišly z části obě malé dívky směšné. 

,,Ne, ale shodil jsi ten závěs. Nemáme jak zakrýt ty dveře!" doplnila Calmë a ukázala prstem ke zdi a té spoušti, kterou nemohly nechat jen tak.

,,Potřebujeme tam dát tu skříň a ty nám pomůžeš" dořekla svůj plán a Haldir pokrčil nevinně rameny. Nezbývalo mu nic jiného než uposlechnout, chtěl odsud co nejrychleji zmizet.

Netrvalo dlouho a už sunuli skříň po podlaze. Už ji měli téměř na místě, když se ozval známý hlas za dveřmi. Galadriel se bavila se strážným a všichni tři ztuhli.

,,No tak! Ještě kousek!" pobídla je Calmë, snažili se co to jen šlo. Poté ještě zadala pokyn, aby udělali díru dovnitř a sama se rozhodla provést "operaci zdržení". Přesunula se rychle ke dveřím a otevřela.

,,Přeješ si matko?" optala se malá tmavovlasá dívka zvědavě.

,,Neviděla jsem tebe ani dceru mé přítelkyně na obědě a blíží se večeře. Jen jsem se přišla podívat, co máte tak důležitého na práci" snažila se dostat dovnitř.

,,Honem" šeptla naléhavě a tiše Lai k Haldirovi. ,,Na večeři jistě přijdeme. Moc se omlouvám, že jsme nedorazily. Usnuly jsme a ztratily pojem o čase" zakřenila se Calmë.

,,Aha. A proč mne nechceš pustit dovnitř?" podivila se paní Lórienu. Měla už jisté podezření a její dcera jí jej jen potvrzovala svým chováním.

,,J-já ne. My jistě dorazíme" ujistila ji a chtěla zase zavřít. Však Galadriel se jednoduše dostala do pokoje v poslední chvíli. Mladičká elfka byla zděšená.

,,Copak tu schováváš?" optala se podezřívavě a létala nedůvěřivým pohledem po komnatě.

Calmë se třásla strachy a modlila se v to, aby už byli její přátelé dávno pryč.

,,N-nic" vykoktala ze sebe nejistě. Galadriel se okamžitě vydala ke skříni, kde nachytala Laivinë i naposledy. Její dcerka jen na sucho polkla a klepala se jako před velkou bitvou, jež si ani sama ještě nedokáže představit.

Prudce ji otevřela a hleděla dovnitř. Její dcera se snažila nějak nahlédnout dovnitř a zjistit, jestli jí to vyšlo či ne. Nakonec dveře zase jen zavřela.

,,Musíš si tady ten nepořádek uklidit" zavelela starostlivá matka a Calmë pohotově přikyvovala k souhlasu.

,,Dobrá, ale přijď na večeři včas, čekají na nás" pověděla jen nakonec. Po klapnutí dveří si tmavovlasá elfka silně oddechla...