Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

******

Má otázka, je co by se mi mohlo stát. Já vždy, když někam jdu, tak do někoho narazím. A tentokrát jsem také narazila, do toho kluka, jak jsem šla nevědomky na proti němu.

,,Promiň mi to," zvedla jsem se a podala mu pomocnou ruku, kterou přijal.

,,To je v pohodě, já jsem Leon," řekl s jemným hlasem a podal mi ruku

,,Já jsem Violetta," stiskla jsem jeho ruku a potřásla s ní. Zeptala jsem se ho na hodiny klavíru a on mi ukázal učebnu. Řekla jsem mu rychlé díky a čau.

S Ramážem jsme vešli do učebny, a uviděli zřejmě toho učitele, který by mě měl učit na klavír. Když jsem si ho projela očima odshora až dolů, tak už tak jsem poznala, že to bude velice milý učitel. Ramážo to tam domlouvá, a já se rozhlížím po místnosti. Všude je to tak krásně barevné, jsou tu mikrofony, zmiňovaný klavír, bubny a hodně kabelů. Už teď jsem nechápala, že se to tu vše vešlo.

,,Zahraj mi nějakou skladbu, ať vím jak jsi dobrá," já přešla ke klavíru a začala jsem hrát skinny love od Birdy.

,,Krásná to píseň," měl v očích slzy, a obejmul mě.

Ramážo dal Betovi číslo, to jsem se z našeho rozhovoru také dozvěděla, jak se jmenuje. Potěšilo mě to, že se mu to líbilo a že mě bude učit hodiny. Pár studentů nakukovalo do učebny, kdo to hraje,říkal mi Ramážo. Ale já jsem se věnovala jen písni.

Už jsme doma, já sedím v obýváku na gauči, a vše s radostí to tátovi vyprávím. Že byl ze mě pan učitel Beto nadšený.

,,Tati, já jsem tak šťastná," svěřila jsem se a s vyjeknutím ho obejmula. Přidali se i mí kamarádi, jen Jade někde zmizela. Na to se táty zeptám.

,,A kde je vlastně Jade?" otázala jsem se, nevím kde je, ne že by mi chyběla to vůbec. Jen táta nevypadá vůbec šťastně, a jeho štěstí je i moje štěstí. Sedím na pohovce.

,,Jade se odstěhovala, vůbec si jí prý nevšímám," já jsem si jen povzdechla a silně tátu obejmula.

,,Tati, já vím máš hodně práce," řekla jsem se smutkem v hlase a sedla jsem si zpět na svoje místo.

S tátou jsme vedli normální rozhovor, ale naše Olga zavolala na večeři. Táta ale odešel do pracovny, a Ramážo šel za ním. Olga se mě zeptala, jestli neřekla něco špatně, a já jsem jí jen odpověděla, že teď má táta spoustu práce a to že Jade odešla, a on je z toho špatný. Nebylo mi z toho nejlíp, vidět tátu jak je smutný, a mě teď docela mrzí to, že jsem se nepokusila s černovláskou spřátelit. S Olgou jsme se najedly samy, v kuchyni.

Když už jsem ležela v posteli, tak mé myšlenky padly na Leona, na toho hezkého kluka, co se mi líbí. Měl tak krásně učesané a řekla bych i nagelované vlasy nahoru. Že to byla radost na ně koukat. Ale bylo vidět že je má malinko ostříhané. A ta jeho košile byla krásná, taková károvaná, červenobíla. A jeho modré džíny. Ty kalhoty mě nezajimaly tak moc, jako jeho krásně hnědé oříškové oči. A ten jeho hlas, to jste ho museli slyšet, naprosto úchvatný. To vše jsem si také zapsala do deníku, zavřela deník, zhasla můj zdroj světla. Zachumlala jsem se do peřiny, a šla spát s krásným pocitem.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro