Kapitolu věnuji KaterinaForever ❤️

Ráno, co jsem se probudila a otevřela kukadla, tak jsem si vzala svoje oblíbené světle růžové tričko, bílou sukni, odnesla jsem si to do koupelny a osprchovala jsem se tam, a také si umyla vlasy.

,,Dobré ráno," pozdravila jsem všechny když jsem vešla do obýváku a jídelny zároveň.

Táta už seděl u stolu a něco vyřizoval na telefonu, tohle dělá dost často. Je pracovně vytížený, a myslím že Jade mu zrovna nepomáhá. Dokonce si i myslím že mu přitěžuje, ale hold to už je můj pohled na věc. A Jade? Ta si tam pije kávu.

,,Dobré ráno," pozdravili všichni, a od táty jsem dostala pusu.

,,Zlatíčko, co to nosíš, měla by jsi jít se mnou na nákupy, aby jsem ti ukázala co je to móda," řekla svým upištěným a nepříjemným hlasem. Já se jen usadila.

,,Tati, nesluší mi to?" zeptám se a ukážu na své oblečení a stoupnu si k tomu, aby to viděl celé.

,,Ne, jsi nádherná," usměje se na mě a vrátí se zpět k telefonu. Sednu si a usměju se na Jade.

,,Nepotřebuji nákupy, Jade," mrknu na ní a beru si do rukou chleba, na který si namažu sýr a poté si tam dám šunku.

U mě hodně klasická snídaně, ale miluju jí. Bylo nepříjemné tam jen tak sedět a jíst. Dívat se na spokojenou černovlásku, která je od pohledu nepříjemná. A na tátu, který si všímá telefonu, ale chápu to, musí pracovat. A tak jsem promluvila.

,,A jak jste si užili včerejší módní přehlídku?" začala jsem rozhovor mezi Jade a tátou.

,,Užili, viď miláčku?" řekla svým typickým hlasem. Ale na tátovi bylo vidět že neposlouchá a že se věnuje svojí práci.

,,Ty mě vůbec neposloucháš!" zakřičela uječeně, a už si kráčela se svými lodičkami po schodech, asi do pokoje. Já si to jen náramně užívala a dojedla poslední sousto mé snídaně.

Já už jsem chtěla vstanout od stolu a jít do svého pokoje, ale táta chytil moji ruku a naznačil ať si sednu. Poslechla jsem tátu a sedla si.

,,Vím, že jsi svojí domácí učitelku neměla ráda, a proto jsem našel jinou, takže když se ti bude líbit, tak jí příjmu, ano?" usmál se na mě zářivě, má tak nakažlivý úsměv, že jsem se taky usmála a přikývla.

Zvedla jsem se od stolu a dala mu polibek na tvář, viděla jsem jak se Ramážo a Olga na sebe překvapeně dívají. Já jsem se na ně jen usmála a šťastně pokračovala po schodech do svého pokoje. U zábradlí jsem se zastavila, protože jsem slyšela jak se o mě baví. Tak neposlouchejte, když je to o vás.

,,Germáne, co jste tak pěkného udělal, že vám dala pusu na tvář?" zeptal se Ramážo.

,,Příjmu novou učitelku, podle toho jak se Vio bude líbit," řekl můj táta a Ramážo ho poplácal po rameni.

,,Gratuluji vám pane," usmála se a objala mého tátu, já se jen tiše zasmála.

Olga vypadá dojatě. Já se nad tím jen usmála a pokračovala vesele dal do mého království. Podívám se po dlouhé době na počítač, který je v růžové barvě. Podívala jsem se na stránky studia.

Budou přijímačky do Studia, ale ty tam stejně nepůjdeš. Violetto, odpověz si. Chtěla by jsi snad tátovi lhát? Ne! Chtěla by jsi skrývat každý den, své nadšení z toho? Taky ne! Tohle by jsem tátovi nemohla udělat, ale můžu snad bránit svému štěstí? Doufám že se Ramážo zeptá a táta dovolí. Zaklapla jsem počítač. A přesunula se na svou postel.

Napsala jsem si vše do deníku, to že budu mít novou učitelku, o tom že možná budu studovat na té skvělé škole. Zavřu deník a více se zapřemýšlím. Třeba už to Ramážo udělal, a napíná mě. Ale na tohle se ho zeptám zítra. Protože nemám hlad, tak si jdu lehnout a spát, spokojená a šťastná.