Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Kapitola 2

Když Walter, Will a Faith vkročili do lesa nikdo ani necekl.Walter dumal nad tím jestli tato cesta vůbec stojí za to, že je možná zabijou. Will najednou zajásal. „Rybník! Po dlouhé době se půjdu koupat! Smrdím jako kus ho.." „Fajn, ale jen chvilku,nestojím o to, aby mě tu někdo odstřelil" přerušila ho Faith,než dokončil slovo ze svého dost rozsáhlého slovníku. Walter si vyndal osušku a plavky jako Will a následně se oba šli převléct do hlubin lesa. Faith tam nechali- snad není jedna z těch holek co jim všechno trvá věčnost.

„Tak přece jenom je holka" udivil se Will při pohledu na Faith Ve dvoudílných plavkách. „Dvacku" usmál se potom a nastavil ruku. Walter něco zabručel a vyhrabal dvacetikorunu z batohu. „Dyť to bylo od začátku jasný, že vyhraju" nasadil vítězný úšklebek. Faith nadzvedla obočí ale nijak to nekomentovala. Někdy je prostě lepší nic neříkat.

*******

Crog Greengress. V každé temnotě je světlo říkalo mnoha lidí, příbuzní, tehdejší kamarádi, učitelky.. Nad takovou sentimentální větou se Crog jen pohrdavě pokaždé ušklíbl.Není dobro a zlo. Jsou jen Ti co mají moc a Ti co nemají na to aby o ni usilovali. Tahle hra co tu hrají už od začátku, je jasné- mají vyhráno. Ale přeci jen Faith je jiná než ty ostatní holky. Je chytrá a nebude radno jí přelstít nějakou přetvářkou jako ty dva hňupy co se jí drží jako klíště. Bude se na to muset fikaně. Přece jenom Katie....to byla jen taková menší rozcvička.

*******

Vydechl Walter a samou radostí objal Willa. „Ehmm..Waltre to mě teď při každé nové vesnici budeš obímat? Přece jen já nejsem na kluky.." „Já taky ne i když holku zatím nemám. Špehování Sousedky přece nic neznamená ..."zasmál se a mrkl na něj.„Drahoušci" přispěchala k nim jakási postarší žena.Vlastně možná až moc přestárlá.. Faith mezitím prodělávala šok se kterým její srdce vynechalo úder.

Stará žena, velmi, nosíc modré šaty a bílou zástěru. Měla Přívětivý úsměv. Avšak vzhled dokáže mnoha lidí oklamat...

Will i Walter byli takoví Ti nerozumní a proto potřebovali pevnou ruku- Faith Hoorovou. Ale ani ona nebyla ta nejchytřejší.Nedokázala prokouknou každou lež , přetvářku, dokonce i samotného Craiga s kterým si připadala jako nejšťastnějšíčlověk na světě. Holt svět je prostě krutý.

Vešli do luxusního bílého domu. Byl již večer a tak šli dohorního patra, kde pro sebe měli všichni tři jeden pokoj. Walter Padl na postel a vytuhnul již při první minutě. Will následoval za ním. Když se Faith ujistila že oba dva spí rozhodla se převléknout. Nandala si na sebe zelené tílko a černé přiléhavé tepláky. Přikryla se bundou a zablácené holínky hodila do rohu pokoje.

V dolejším patře se ozval zvuk jako když někdo přišlápne myš. Bouchly dolní dveře a Faith na sebe v rychlosti hodila bundu a dělala jakože spí. V kapse nahmatala kapesní nožík a přišoupla k sobě holínky ve kterých měla ukrytou další zbraň.Přeci jenom se ta bolest v noze kvůli tomu dala vydržet. Ani se nedivila, že žena v až moc úplém kostýmku se jich ani nedotka.Smrděli přibližně jako krysy z kanálu, což byl koneckonců účel.

Stará žena velice opatrně otevřela dveře pokoje a hodila sem tři granátové bomby, které začly nepříjemně tikat „Spěte Sladce" zašeptala a s výtězoslavným výrazem ve tváři dveře opět zavřela.

„Kluci" zatřásla s Willem a Walterem poté co se ujistila, že tu není nikdo jiný kromě nich. „Nech mě spát"zamumalal Walter a hodil si na obličej zelený šátek. Jako cože?Faith nemohla uvěřit svým uším. Právě jim do pokoje hodily tři bomby, které co nevidět vybuchnout a oni si tady spí jako kdyby se nic nedělo. Zakroužila přívěskem a vše se sbalilo. Walter Zanadával, vstal a zamžoural na bomby. Došla mu slova. Tohle bylo horší, jak to, když mu Peg zakázala na měsíc elektro a místo toho se staral o její matku. Byla děsná. Jen seděla na židli a dávala si on-line meeting, mezitím co on na sebe patlal kečup, aby její stejnak staré kamarádky uvěřily, že je ringový zápasník.

„Wille, pomoc! Dyť tu umřem! Co mám říct za poslední slova?Ehh... Ok už to mám. Wille si úplně ten nejlepší kamarád, co jsem kdy měl, vlastně asi jediný, ty Faith si úplně jiná než ty slepice ze školy...." hysterčil a vymýšlel další slova svého srdcervoucího proslovu který měl zjevně Nahrazovat Poslední vůli. „Sklapni. Vem si věci a padáme odsud. Na tyhle stupidní proslovy máme ještě dost času. Okno tady je, ne? A teď fakt hejbněte kostrou nebo tady zemřeme uboze jako každá krysa"ukončila jeho proslov Faith, která asi jako jediná teď neměla z mozku pinkpongový míček.

„Do prkna, venku stojej nějací lidi s bouchačkama a chystají se nás odstřelit. Jsem fakt zvědavej jak z toho vyvázneme, když jim vletíme přímo pod mušku" vyklonil se z okna Walter, ale dával si moc dobrý pozor aby ho teď nesestřelili, proto také měl před obličejem kus plechu. Celkem vzato by ho to nijak neochránilo,ale jeho mozek zrovna moc nepracoval na úkoru logického myšlení nejvyspělejších.

„Budeme prostě muset....nějak nepozorovaně zdrhnout"pokrčilWill rameny a prohrábl si rukou své dlouhé černé vlasy sestřižené na patku. Své vodové modré oči upřel na Faith a pronikavě se zahleděl do těch jejích.

Faith se pousmála, ale pak se obořila sama na sebe. Co to dělá?Vždyť je to William a navíc přeci Crog nebyl jenkamarád......nebo snad ano? A navíc zrovna není ten správný časna sentimentální románky....

„Jdeme na to" nadechla se a upřela pohled na okno. Walter jí hodil batoh a oba dva si ten svůj nasadili. Faith z batohu odepla helmu na kolo a nasadila si jí na hlavu. Will s Walterem se na sebe jen podívali a věnovali jeden druhému pohled ve smyslu Jako fakt?

„ÁÁ" zařval Walter a podíval se za sebe a poté zpátky na okno. Vybouchla první bomba, která byla umístěna hned pod stolem vedle dveří.

Faith se rozeběhla a vyskočila z okna div jí z nohou nespadly holínky. Venku se ozval zvuk střelných zbraní.

Will s Walterem se unisco rozeběhli za Faith. Nutno podotknout, že Willův batoh už asi nebude tak čistě bílý, jako doteď.

Walter padal rychlostí gravitace, vypadalo to, že co nevidět narazí na tvrdou zem. Možná by ten pád nebyl tak překvapivý,kdyby si nemyslel, že tady skáče Bungee jumping.

Will se na rozdíl od něj sundal svůj zelený šátek a použil ho jako padák. Bohužel jeho tíha padák stahovala dolů i s ním o něco rychleji, než si myslel.

Všichni tři dopadli přibližně dvanáct metrů od teroristů.Walter vypadal jako by se ho někdo chystal uřknout. Rukou si utřel krev z brady, kterou mu zbůsobil poněkud zašpičatělý kámen.Okusil krutost gravitace.

Will bleskově zavázal svůj šátek na větev, kterou si vzal doruky a slavnostně ji pozvedl. „Mírová dohoda?" zkusil to, ale když posoudil agresivní výrazy protivníků, radši už se mír nepokoušel uzavírat. „RUN" zařval a rozeběhl se po louce klesu.

Faith ani Walter na nic nečekali a běželi za ním. Walterovi kleslo srdce až někam do kalhot, při čemž proklínal svojí mizernou kondici. Po pár metrech už ho začaly bolet nohy. V ten moment se Faith v hlavě rozsvítilo, zastavila se a chytla kluky zaruce. S hlasitým prásk zmizeli. Ale kromě nich zmizelo ještě něco.

*****

Feervey se zastavil a otřel si rukou boty od krve, kterou si zašpinil boty již v Mesdru, když se brodil všemi těmi mrtvolami.Krátce se porozhlédl kolem. Zahlédl rozčileného Harvyho, jak agentce 2457, vyčítá vše až po málo horkou polévku z pytlíku, co měli k obědu.

Bába jedna! Myslela si, že když si bude hrát na svatouška, tak jí každý vběhne rovnou do náruče.

Natáhl se do trávy a sundal ze sebe bundu. Tak příjemný to byl oocit, konečně se uvolnit a užívat si krásu přírody bez toho aniž... „FEERVE" zakřičela Lia a pohodila svými dlouhými černými vlasy které měla zapletené do dlouhého copu.

Lia se brodila trávou a přitom občas zakopla o nějaký ten batoh. Tohodle měla už fakt dost! Furt aby se někde přetvařovali a dělali ze sebe kdovíco. Ale vždyť tohle přece není život pomyslela si a roztrpčeně si povzdechla. Každý by prostě měl být takový jaký je. Tohle ale nejde.

„Feerve tak jsem se o tebe bála" vydechla, když konečně narazila na něho. Světlo v temnotě pomyslela si, posadila se vedle něj a samou radostí ho objala.

Potom si vzpomněla na to, proč ho vlastně hledala. „Na vem siho" řekla a vytáhla na světlo svůj jasně žlutý přívěsek.Uprostřed místo prázdného místa se točila pomalu mince.

„V tom případě ty si vemeš ten můj a každý budeme mít kousek toho druhého" zaradoval se Feervey a vyhrabal ten svůj.„Už tady asi dlouho nebudem" pousmál se smutně a pohlédl naLiu. „Já vím" odpověděla a zadívala se mu do očí. „Aledo tý doby tu pro Tebe budu" řekl Feervey a chytl jí okolo pasu.Už chybělo tak málo, aby se políbili, ale Harvy se nejspíš rozhodl všechny romantické chvilky ukončit. „JDEME!" zařval z plných plic na všechny a ozvalo se souhlasné mručení.

*****

Faith dopadla na zem jako první. Bleskově se zvedla a oprášila ze sebe neviditelná smítka prachu s čímž se rozhlédla okolo sebe. Za chvíli dopadl i Walter. Jeho batoh ho udeřil do hlavy tak,že si na malou chvíli pomyslel, jestli snad nedostal otřes mozku.

Will na tom byl značně hůř. Dopadl sice na všechny čtyři ajeho batoh před něj, ale problém bylo to NĚCO. To NĚCO cozmizelo v záblesku spolu s nimi. Jeho černou bundu protrhl steně jako kůži a málem i jednu z obratlí, která zastavila ohrožení plic, nůž s dřevěnou rukojetí, patřící iniciálu A.H.L.B.A.H.L.B byl zjevně teď patřičně spokojený, že dokázal víc jak stará bačkora, zvaná jako agentka 2457.

„Wille" ozval se Walter a podíval se za sebe. Když ho uviděl,veškerý adrenalin z něj vyprchal. Přiběhl k němu rychlostí blesku. „Hej Faith" zavolala snažil se, aby nepropadnul panice.„Wille hlavně klid. Za chvíli už zase bude všechno v pořádku"snažil se přesvědčit jak Willa tak i sám sebe.

Faith se otočila, až se jí do obličeje dostaly její růžovofialové vlasy. Nebýt této situace, Will by nejspíš rozhodně prohlásil svoji oblíbenou hlášku a to, že je právě vtento moment děsně sexy.

Zděsila se a sedla si vedle Willa. „Waltre, prosím Tě sundej mu zu bundu a tričko" požádala a cítila jak se jí do očí nahrnuly slzy. „Wille, můžeš dýchat?"zeptala se hostarostlivě, při čemž se snažila myslet na to, že má jeden zjejích přátel... bože už mi asi fakt hrabe problesklo jí hlavou.... vraženou kudlu v zádech. „Jo" prohlásil rozhodně a rychle zamrkal.




















Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro