Jeho slova mi navrátila dobrou náladu.

Usmála jsem se na něj a pevně ho objala.
Myslím, že mám štěstí.Nevím čím sem si zasloužila potkat někoho jako je Adrien.Je to první člověk, kterého jsem potkala a chová se ke mě jako k princezně.Tenhle kluk je ta nejlepší bytost, kterou jsem kdy potkala.Je to vůbec lidská bytost?Není to spíš anděl?K andělovi má mnohem blíž než k člověku.

,,Co by chtěla dnes má princezna dělat?'' zeptal se a pohladil mě po vlasech.

,,Princezně je to jedno.Hlavně, že bude se svým princem.'' zachichotala jsem se a přejela mu po hřbetě ruky.

,,Půjde se mnou tedy princezna na naše tajné místo?'' usmál se a opřel se čelem o to mé.Je tak sladký.

,,Princezně bude ctí jít se svým princem kamkoliv.'' usmála jsem se ještě víc a chytla ho za ruce.

,,Princi?'' vyrušila nás z naší krásné konverzace jedna ze služebných.Adrien se na ní otočil a hned poznal o co jde.

,,Váš otec vás žádá o dostavení na schůzku s vaší nastávající.'' dořekla ta žena, uklonila se a odešla.

,,Né.'' zasténal Adrien a otočil se zpátky na mě.Chytil mě za tváře a pokusil se o úsměv ,,Nevadilo by princezně jít s princem až pozorovat hvězdy?'' zeptal se s tím jeho hlasem sladkým jako med.

Upřímně?Bylo mi to líto.Jeho otec nám to zřejmě dělal schválně, ale co já s tím můžu udělat?Byla bych ráda, kdybych s Adrienem mohla strávit celý den, ale přeci jen je to princ a má i své povinnosti.Nejsem jeho žena a ani snoubenka, musím se smířit s tím, že nikdy nebudu na prvním místě.Vím, že se snaží, abych na tom prvním místě byla já, ale nikdy nejde vše podle plánu.

Podívala jsem se na něj se smířeným úsměvem ,,Běž, ale něž vyjde první hvězda chci být s tebou.''

,,Jsi naprosto úžasná, víš to?'' zeptal se a políbil mě ,,Slibuji, že až vyjde první hvězda už budeš se mnou ruku v ruce ležet na trávě na našem tajném místě.'' pošeptal mi těsně vedle mých rtů.Otočil se a rozeběhl se směr velká síň.

Chtěla bych být na Chloeině místě.Trávila bych s Adrienem tolik času, dokonce bych si ho i vzala.Ale nemůžu ovlivnit to kdo jsem a proč jsem tu.A ani nechci, já chci být já.Chci být s ním.Nic jiného nechci.

,,Hm...co teď budu dělat?'' řekla jsem si pro sebe ,,Mohla bych se podívat na Nathaniela.'' napadlo mě.Měla bych se mu omluvit za to jak po něm Adrien vystartoval.Sice vím, že Adrien byl takový protože se bál, ale i tak se tak neměl zachovat ,,Takže směr Nathaniel.'' řekla jsem si pro sebe.

Šla jsem velkou chodbou ve které byly obrazy Adrienových předků.Vypadá to, že pochází z roku velmi pěkných mužů.Jak asi bude vypadat Adrienův syn?

,,Víš co máš dělat?'' zaslechla jsem velmi známý hlas.Chloe.S kým mluví?

Schovala jsem se za roh a vykoukla.Opravdu to byla Chloe.Ale co je to za muže vedle ní?Nevypadá jako zdejší stráž.Že by to byla její osobní stráž co přišla s ní, aby jí nikdo neublížil?

,,Ano, vím.'' řekl ten muž.Měl velmi hrubý hlas.Nevím k čemu bych měla jeho hlas přirovnat.Možná medvědovi?Nevím, nikdy jsem v tom nebyla moc dobrá.

,,Můžeš jít.'' řekla Chloe tím svým namyšleným tónem a pohodila svými zlatými vlasy.Muž kývl hlavou a vydal se na druhou stranu než šla Chloe.

Vyšla jsem zpoza rohu normálně do chodby.

Nevím proč, ale mám z toho špatný pocit.