Tak poslední díl je tu, snad se bude líbit 😉

***

Od Vánoc uběhlo několik měsíců Harry se připravoval na zkoušky jako všichni ostatní. Měl ovšem tu výhodu, že mu Severus při učení pomáhal, což se samozřejmě odrazilo i při zkoušení.

Během chvil, kdy se Harry neučil, nebo nebyl s přáteli, trávili se Severusem podstatou část v jeho ložnici, kde experimentovali v posteli. Jejich milování bylo prostě dokonalé. Harry netušil, jak moc se mu to může zamlouvat.
Stále častěji se mu ovšem vkradla do mysli představa, že jednou si vezme Severuse on. Že on bude ten navrchu. Jenže nějak se to zdráhal Severusovi říct.

***

Když bylo jasné, že lektvar tranzice již žádné změny na Harryho tělem neprovede, domluvil se Harry s doktorem Greenem, že je na čase provést fixační kouzlo, které znemožní tělu návrat do předchozího vzhledu, i přestože lektvar přestane brát.

"Půjdeš se mnou?" podivil se Harry, když uviděl, že se Severus obléká cestovní hábit.

" Přeci sis nemyslel, že tě nechám jít samotného," řekl Severus.

" Děkuji ti. Doktor Green tvrdil, že mi potom může být špatně."

" Ano četl jsem o tom kouzlu. Působí na buněčné úrovni a zcela tě vyčerpá. Je poté obtížné se přemístit. Měl bys spíš odpočívat. Ale jak tě znám v nemocnici nebudeš chtít zůstat."

" To opravdu nechci," ušklíbl se Harry. A vešli společně do krbu, aby se vzápětí ocitli u svatého Munga.

Došli společně do kanceláře lékouzelníka Harrise, který měl Harryho na starosti. Když se přivítali, Harris mu ještě jednou vysvětlil, jak to bude probíhat a pak se společně vydali na sál, kde se prováděla nebezpečná kouzla. Ta místnost byla dobře izolovaná od všeho ostatního.
Když Harry procházel dovnitř, ucítil mnoho ochranných bariér, které byly vytvořené několika kouzelníky. Byla to kruhová místnost s prosklenou kukaní, za kterou se schoval Severus i Harris. Zkrz kukaň muž prostrčil svou hůlku a utěsnil její okolí. Harry si stoupl doprostřed místnosti s čekal.
Harris začal pomalu odříkávat kouzelnou inkantaci. Bylo to velmi složité kouzlo, které si vyžadovalo velké soustředění a sílu. Zaříkávání trvalo minimálně deset minut. Po celou dobu muž kontroloval proud magie směřující k Harrymu. Kouzlo kolem něj vířilo ve spirálách a připomínalo tak trochu tornádo. Mladík se v průběhu kouzla musel posadit, jaký to byl nápor. Cítil, jak magie vibruje v každé buňce a přetváří jeho DNA. Bylo to tak zvláštní a hlavně dost bolestivé. Ztěžka s mu dýchalo, srdce běželo jak o závod, střeva se mu kroutila, každý sval a nerv bolel jakoby schytal salvu cruciatů a když už si myslel, že to nevydrží najednou to přestalo.

Harry ležel zhroucený na podlaze a ztěžka oddechoval. Harris a Severus vyšli z kukaně zkontrolovat, jak na tom je. Lékouzelník poslal několik diagnostických kouzel. Vše se zdálo v pořádku.

"Vezměte pana Pottera na nosítka. Potřebuje teď klid.  Dostane lektvary, odpočine si u nás aspoň hodinu a poté si ho můžete vzít domů," řekl ztěžka Harris. Sám byl dost vyčerpaný.

Severus přikývl a Harryho kouzlem na nosítka, které poté levitoval směrem k pokojům pacientů. Tam už na něj čekala ošetřovatelka s několika lektvary, které donutila Harryho postupně vypít. Mladík se úlevně svalil na postel a během chvilky usnul. Severus se posadil na židli vedle. Nezbývalo nic než čekat.

Harry se probral zhruba po dvou hodinách. Celé tělo ho brnělo a bolelo.

" Severusi!" zašeptal Harry a muž ho chytil za ruku.

" Jsem tu," řekl Snape.

" Díky," uklidnil se Harry.

" Máš bolesti?" zeptal se Severus.

" Jo... Můžeš mi dát lektvar?"

" Zavolám ošetřovatelku,"  řekl Severus a vyšel ven na chodbu.

Došel na ambulanci, kde jim Harryho žádost předal. Ošetřovatelka přikývla a přešla k velké vytrýně s lektvary. Vytáhla dvě lahvičky a podala je Severusovi.

" Jen po douškách. Bolest bude během hodiny postupně mizet," řekla a Severus přikývl. Když došel do pokoje Harry sebou neklidně házel.

" Už jsem tu. Napij se Harry," přidržel mu lahvičku s lektvarem proti bolesti u rtů. Mladík si loknul a pak si lehl. Severus ho jemně pohladil po tváři.

" Odpočívej, do hodiny ty bolesti zmizí," šeptal mu do ucha a Harry zase pomalu usínal. Lektvar díky Merlin zabíral.

***

Harryho z nemocnice propustil lékouzelník Harris až odpoledne. Severus byl po celou dobu s ním. Když vyšli z krbu, okamžitě ho šel uložit do své ložnice. Postaral se i to, aby měl vše co potřeboval v dosahu a poté si lehl k němu. Byl celkem vyčerpaný a tak během chvilky usnul. Harry se k němu přitulil a odpočíval.

***

Zkoušky byli naplánované za tři dny. Harry se mezitím zotavoval a učil se. Když nadešel ten den byl vcelku nervózní. Stejně jako jeho přátelé.  Jak procházel jednou zkouškou za druhou, nervozita pomalu opadávala. Když konečně měli vše hotové vyčerpaně se posadili na nádvoří.

" Teda řeknu ti, že jsem myslel, že mi z toho praskne hlava."

" Nemluv nesmysly Ronalde," plácla ho se smíchem Hermiona po rameni.

" No fakt u zkoušky z Dějin se mi regulérně kouřilo u hlavy," chechtal se Ron a Harry se k němu přidal.

" Jsem fakt rád, že to máme za sebou," usmál se Harry.

" A co ty, už se cítíš úplně fit?" zeptala se Hermiona.

" Jo naštěstí, nevím jak bych zvládnul zkoušky kdyby mi bylo furt jako předtím. Řeknu ti že to fixační kouzlo byla docela šílenost."

" Nediv se, vždyť ti museli změnit každou buňku v těle," připomněla mu.

" Jo, já vím. I tak bych do toho šel znovu. Každopádně jsem rád, že už to nemůže nikdo zpochybnit," zubil se Harry. Cítil se šťastně.

" A co bude teď? Zůstaneš tu s ním?"

" Myslím, že v létě budeme cestovat. Několikrát jsme se o tom bavili. No ale nejdřív se musím připravit na přijímací zkoušky na učitelskou akademii."

" Ty se zas budeš učit?" Vykulil Ron oči.

" Já taky přece," připomněla mu Hermiona.

" Jo ale u tebe jsem to předpokládal."

" Víš Tobě, já tu chci potom učit, ne se nechat Severusem vydržovat, takže se potřebuju dostat na tu vysokou," připomněl mu Harry.

" Jo chápu... Ale přijedeš na chvíli v létě ne? Já na kurz bystrozorů nastupuju v září."

" Jo přijedeme se Severusem," usmál se Harry s Ron protočil oči.

" Zvykni si, že patří do mého života," zamračil se Harry.

" Hmm no jo já vím. Jen bude divné ho vidět i mimo školu," řekl Ron.

" Tak pojďte mám docela hlad dáme si v kuchyni něco k svačině," táhl je Harry zpět do hradu.

***

Harry seděl u snídaně ve Velké síni se svými přáteli. Zrovna přiletěla pošta. Netrpělivě vyhlížel, jestli mu nějaká sova něco nenese. A skutečně malý puštík zamířil k němu a spustil mu na stůl úředně vyhlížející obálku. Rychle ji popadl a rozlomil pečeť nové školy. A pak se zubil od ucha k uchu.

" Mám to!" vyhrkl Harry a Ron s Hermionou mu gratulovali.

Severus právě vešel do Velké síně a tak se Harry řítil za ním. Byl štěstím bez sebe a tak mu bylo jedno, co si kdo pomyslí. Skočil mu do náruče a políbil ho tak vášnivě až to v síni zahučelo.

Děkuju ti pěkně za to, že mi ničíš pověst," ušklíbl se Severus.

" No tak, mám strašnou radost," zubil se Harry a ukazoval mu dopis se svým přijetím na vysokou školu.

" To bychom měli oslavit," řekl Severus mírně.

" Jo a já vím jak. Dneska večer budeš můj," zašeptal mu Harry do ucha a Severus překvapeně zvedl obočí. Harry se na něj zkoumavě podíval, očekával odpověď. Muž zlehka přikývl a znovu jej políbil.

Původně měl v plánu večeři se šampaňským a předání malé krabičky, ale pokud je tohle co si Harry skutečně přeje, neviděl důvod mu to odepřít. Však požádat ho o ruku může klidně hned potom.

KONEC

***

Novou povídku začnu vydávat za pár dní 😉