Média: Still broken - Plan three

Vyletím do sedu a zprudka se nadechmu, zamotá se mi hlava, chytnu se za ni.

Když se rozhlédnu kolem zjistím, že ležím u sebe v pokoji, u kluků ve vile. Jsem zase zpátky skoro na začátku.

Vylezu z postele a zívnu, mám divný pocit. Potřebuju ibalgin, sklenici vody a pořádný, pevný a uklidňující objetí.

Musím najít někoho, kdo by byl ochotný mi od toho nutkání obejmout prvního člověka co potkám, pomoct.

Otevřu dveře z pokoje a kouknu ven, šero zachvátilo už většinu podlouhlé místnosti.

,,Chrisi..?" zachraptím tiše do prázdné chodby.

,,Je tu někdo?" zašeptám trochu hlasitěji ale chraptění mé hlasivky neopouští.

,,Chantelle?" vykoukne rozespalý Ash ze svého pokoje. Popotáhnu a utřu si zbloudilou slzu.

,,Chanty, copak se děje?" zeptá se starostlivě  vyleze ke mně na chodbu, fňuknu a trhaně se nadechnu.

,,Já.. něm. Já.." nemůžu ze sebe dostat nic smysluplného, ani jednu kloudnou věc.

,,Ale no tak..." přijde ke mě a obejme mě. Vydechnu vzduch z plic a snažím se rozdýchat nával úzkosti a strachu z toho, že ztratím někoho dalšího.

,,A-Ashley?" zeptám se chraptivě.

,,Ano?"

,,Nemáte tu ibalgin nebo něco jinýho proti bolesti?" odtáhne se na délku paží a starostlivě na mě zamžourá.

,,Jasně, máme. Pojď, pojď si lehnout a já ti to přinesu, jo?" zavrtím hlavou a chytnu se jeho ruky.

,,Copak?" jen stále bez přestávky vrtím hlavou na protest.

,,Dobře, půjdeš se mnou?" optá se a jemně mě za ruku vezme, stiskne a zase lehce povolí aby mi dal najevo to, že je tu se mnou.

Kývnu že jdu s ním a po tmě, jež nastala, se vydáme ke schodům a dolů do kuchyně.

,,Okeyyy.... hm.. no, mám tu ibalgin dvoustovku a nebo paralen bez krabičky jen v tom platíčku." oznámí mi.

Já si mezitím vzala půlitrovou sklenici a naplnila ji vodou, kterou jsem okamžitě celou vyprázdnila.

,,Na, tady máš jedno růžový svinstvo." zakření se Ash.

,,Děkuju..." zašeptám a prášek spolknu a zapiju další sklenicí vody.

,,Tak kam teď, beruško? Konec výletů?" zeptá se, kývnu na souhlas a plouživým nejistým krokem se vydám ke schodům.

Zírám na potemnělý vrcholek schodiště a moje útroby stáhne úzkost.

Ash mě chytí za ruku, v tu samou chvíli se obavy rozplynou.

Máme tu oporu, všechno je v pořádku. našeptává mi podvědomí.

,,Jdeme princezno?"

,,Jo jasně.." špitnu a vystoupám po schodech až nahoru, Ashley mě zavede do pokoje a já sebou nepřítomně fláknu na matraci obličejem napřed.

Ash se potichu zasměje, ten zvuk mi na obličeji vykouzlí zmutovaný smutný úsměv.

,,Tak dobrou noc Chanty, hezky se vyspi a kdyby cokoli tak jsem hned vedle, ano?" je na odchodu.

,,Ashi..?" zahuhlám do peřiny.

,,Ano?"

,,Mohl bys.. ech... mohl.. mohl bys tu prosím ještě chvíli zůstat? Já.. já mám strach.." kňuknu když se konečně posadím.

Přijde blíž a sedne si na kraj postele. Civím si nervózně na své ruce, pohrávám si s prstýnkem.

,,Pokud ti to tedy nevadí.." dodám po chvíli šeptem.

,,Ne, v pohodě..." slyším jak se usmál. Lehnu si a zavrtám se do peřin.

,,Ashley."

,,Hm..?"

,,Děkuju.."

,,Není za co, princezno. Ale teď už se pokus usnout, potřebuješ to." pokývám hlavou že rozumím a stočím se na bok, obličejem k němu.

Hledíme si do očí, on se usmívá a hladí mě povzbudivě po rameni.

Začnou se mi klížit oči, nějak mi těžknou víčka a mě se chce kupodivu spát, dobrovolně.

Po chvíli se mi podaří usnout, konečně klidným a nerušeným spánkem bez špatných snů.

---

Protáhnu se a pootevřu oči do sluncem zalitého pokoje. Rukou zavadím o něco měkkého co není polštář ani pes.

Vyjeknu a uskočím s takovou vervou až spadnu z postele. Vykouknu zpoza hrany a uvidím.... Ashleyho? Jak spí na druhé straně mé postele.

Vylezu zpět nahoru a kleknu si k němu, je hrozně roztomilý když spí, neodmlouvá, nemá blbý kecy.

,,Baví tě pozorovat mě?" zrudnu, když otevře oči a upře na mě svý krásný oči.

,,Možná.." špitnu a sednu si do tureckého sedu.

,,Jak ti je?" zeptá se starostlivě a nadzvedne se na jednom lokti.

Pokrčím rameny a znovu kouknu na svou levou ruku, zase si začnu pohrávat s prstýnkem.

Sevře mé ruce do těch svých, kouknu na něj, zahledí se mi do očí.

,,Chantelle.."

,,Jsem v pohodě." přeruším ho a smutně se usměju.

,,Co tu vůbec děláš?" zeptám se zvědavě.

,,Chtělas abych tu s tebou zůstal a jaksi se mi podařilo tu usnout.." podrbe se na zátylku. Zasměju se a prohrábnu si vlasy.

,,Asi je na čase vstát.." zamyslím se a vstanu, vylezu z postele a vezmu si věci na převlečení, záleží do koupelny a převléknu se.

,,Ashi!!" vyjeknu když vyjdu z koupelny.

,,Hm?" koukne na mě.

,,Co to děláš?"

,,Promiň.. jen.. nemáš zaheslovanej notebook tak jsem se kouknul.." zaklapne ho a zakření se. Protočím oči a pokusím se ho vytáhnout za ruku z postele.

,,Pójď!!"

,,Už jdu.." následuje mě z pokoje na chodbu, kde potkáme Andyho.

,,Co to..??" vykulí Andy oči.

,,Perverzáku..." zamračím se. Andy se usměje a obejme mě.

,,Už jsi to zase ty. Ta stará Chanty co nám tak strašně moc chyběla.." kývnu a vydám se dolů do obýváku, jestli tam není Chris.

-

,,Jak jste se vůbec dozvěděli kde jsem?" otážu se, když všichni sedíme v obýváku, jako kdysi.

,,Volala nám nějaká Lucy že prý jsi v nemocnici a že se něco stalo.."

,,Kde teď Lucy je?"

,,Asi doma. Neviděli jsme ji.."

,,Aha..."