Koncert MCR
,,Tak znovu... CO?"
,,Jdeš se mnou. Povinně. Dnes večer. Přespíme tam. Ať jsme první!" vyjekne Jean, očividně nadšená svým plánem.
,,Zapomeň. Nebudu jako idiot přespávat na ulici jen kvůli.." Jean po mně hodí varovný vražedný pohled.
,,Jean, ty jsi se zbláznila." podpoří mě v nesmyslnosti toho plánu Jinxx. Tím si ale vyslouží její nasupený pohled.
,,Mohli bychom vám normálně sehnat vstup do zákulisí a.."
,,NE!! Já chci být chvíli normální šáhlej puberťák bez vlivnejch příbuznejch!" zavrčí na Andyho. Musím říct, že jí na jednu stranu chápu.
Mít pořád možnost se dostat skoro všude je sice dobrý, ale otravný. Neužijete si tu správnou atmosféru a potom vás tolik netěší odměna.
,,Dobře tedy." všichni se na mě otočí.
,,Cože??" vyjeknou kluci sborově.
,,Jean má pravdu. Je to nuda, všude se lehce dostat. To pak není ono a vydobyté vítězství nechutná tak sladce." usměju se na svou kamarádku, která mě v objetí sejme na zem.
,,Děkuju děkuju děkuju děkujuuu!" piští až příliš nahlas. Se smíchem jí ze sebe shodím.
,,No dobře. Tak já jdu udělat jídlo, ať se před tím trčením na ulici aspoň pořádně najíte, než se budete cpát nezdravým.." rezignuje Jake a odejde do kuchyně.
,,A já jdu se nahoru připravit, ať to pak jen čapnu a nezdržuju. Protože hádám, že ty máš dávno sbaleno, že?" Jean jen zamrká a uculí se. Protočím nad ní pobaveně očima.
V pokoji si zabalím do tašky náhradní oblečení, hřeben, powerbanku, nějaký další věcičky a spacák.
,,To je jako kdyby ses znovu snažila utéct.." ozve se za mnou hlas tak nečekaně, až sebou polekaně trhnu.
Otočím se, za mnou stojí Ash, je ramenem opřený o dveře a pozoruje mě s podivným výrazem v očích.
Jen se usměju a hodím tašku na zem, odkopnu ji ke dveřím, kde mě ale Ashley chytí za zápěstí a stáhne zpět do pokoje.
Tázavě se na něj zahledím a povytáhnu jedno obočí.
,,Já neutíkám.." prohlasím pevně, poté si povzdechnu a pohled sklopím. ,,... stejně nemám kam." zabrblám už tišeji.
V tu samou chvíli se ocitnu v jeho pevném objetí, nejdřív si nejsem jistá co mám dělat, ale nakonec ho obejmu taky.
,,Víš, že nechci abys mi odešla." zašeptá, po těch slovech pocítím podivné mravenčení v hrudi.
,,Vím.." špitnu přiškrceně a vzápětí už je můj obličej v Ashových hřejivých dlaních a jeho rty přitisklé na mých.
Dám mu ruce kolem krku, jednou mu vjedu do vlasů a přitáhnu si ho blíž.
,,Doufám, že nemáš v úmyslu si tam užívat až moc.." řekne, když se kousek odtáhne. Jen se na něj šibalsky podívám.
,,Žárlil bys?" přikývne.
,,Zabil bych ho.." zašklebí se, protočí očima a jakmile se zezdola ozve halas, odtáhnu se úplně.
,,Pojď, nebo se tam dole sežerou." přejdu ke dveřím, kývne, jednou rukou mě chytne za pas, přitáhne do rychlého polibku a poté už mě nechá jít s tím, že mi tašku dolů odnese.
Když však dojdu do přízemí, sejme mě dívčí postava, jež mi nasměruje hlavu na schody, kde Ash zrovna zakopne o srolovaný koberec a padá ze schodů.
,,Rychle! Něco si přej!" křikne Jean a zatřese se mnou.
,,Proč?" nechápu.
,,Padá hvězda!" ukáže na něj, kouknu na ní jak na idiota a dám se do smíchu. Potom ale jdu Ashe zkontrolovat, jestli si neublížil.
,,V pohodě." zatřese hlavou a podívá se kamsi za mě s tázavým výrazem, otočím se taky.
,,Co je? Co zkoumáš?" drknu do Jean, která lehce poskakuje s rukama na hrudi.
,,Uvažuju nad podprsenkou. Bejt holka je strašný..! Ani poskočit si nemůžeš bez toho, aniž bys musela mít podrsenku, jinak je to smrtelně nebezpečný!" vyjekne rozrušeně.
,,Jak to?"
,,No, tak poskočíš si a ono ti to málem vyrazí zuby, při nejhorším si vypíchneš oko bradavkou." popisuje, stále hopsajíc, teď už ale rozhazuje rukama ve vzduchu.
,,A co teprve když si lehneš a ono to najednou zmizí do stran!" přidám se k jejímu rozhořčení.
,,No, počkej, až budeš po dětech. To si lehneš do vody a ono ti to odplave na druhou stranu vany!" kluci naší debatu ruší svým hrozným záchvatem smíchu, který se nejspíš ozývá i na Antarktidě a projevuje se děsným bublavým zvukem a praskáním ledů.
,,Jídlo!!" přeruší nás Jakův hlas z kuchyně. Nahrneme se tedy ke stolu, kde máme každý naservírované kuřecí medailonky.
,,Ty jsi pinda jako koberec!" vyjekne Jean, když jí seberu kousek masa.
,,A ty zas buzerant jak vidlička!!!" vrátím jí to.
,,Cože..?" podívají se na mě vsichni u stolu.
,,Stačí špatný pohyb a je hned někde zapíchlá!" vysvětlím hrdě.
,,Hele a proč zrovna koberec?"
,,Taky furt někde leží a všichni na ní šlapou." CC radši jen pokrčí rameny a natáhne se ke mně.
,,Sáhneš na to a vyfouknu ti vejce!!" zavrčím na něj a plesknu ho po ruce, kterou se snažil vzít můj poloprázdný talíř. Rychle tedy ucukne a obezřetně si mě prohlédne. Poté se rozhostí vzácný chvilkový klid.
Když dojíme a v obýváku na gauči probíráme zbylé podrobnosti ohledně koncertu, odvozu a tak dále, cítím se docela natěšeně.
Pobaveně pozoruji Jean jak plachtí po pokoji s lístkem v zubech a rukama mává jako pavián na drogách.
,,MCR přebije všechny chmury, protože prostě MCRRRRRRRRRRR!!"
,,A jinak v pohodě?" optá se Jake, Jean jen zavrtí hlavou.
S rukama založenýma na hrudi si připadám jako rodič, co má naprosto retardovaný dítě, ale i tak je na něj hrdý.
,,Upřímnou soustrast, jestli s tímhle budeš trčet někde venku přes noc." ozve se Andy z křesla, jen pokrčím rameny.
,,Aspoň budu mít jistotu, že budeme první. Tahle je schopná pokousat kohokoli, kdo se odváží nás předběhnout." ukážu na ni se sebevědomým úsměvem.
,,Hele! Co je tohle?" přitáhne najednou Jean lahev čističe z koupelny.
,,Savo!" vytrhnu jí to z ruky a vrátím to zpět.
,,Čistička odpadních partií." zabručí Ash.
,,Drtička?" nakloní Jean nechápavě hlavu na stranu, zavrtím nad ní hlavou a na chvíli vážně zapochybuju nad jejím dobrým sluchem.
,,Asi tam bude hodně lidí, co?" zamyslí se CC, přikývnu.
,,Z toho mám trochu obavy.. Mám alergii na lidi.. a taky na břízu, ale to je jen sezónní." oznámím, ostatní chápavě přikyvují, jen Ash se zubí jako měsíček na hnoji.
,,Aaa... Ty nás Chrisi odvezeš, že? Mohl bys totiž svým umem cestou srazit pár protivníků, se kterými bychom se mohly prát o první místo." čtverácky se na něj zašklebím.
Chris se na mě otočí a zvedne prostředníček.
,,Děláš si prdel? Tys mě vyfakoval? Christiane!!!!!" vykřiknu nevěřícně a rozběhnu se za ním, skočím na něj a sejmu ho. Oba spadneme na zem a já ho začnu bít.
,,Pomoooc!!! Godzila!!!" ječí CC.
,,Hajtro nevycválaná!! Já ti dám na mě takhle tasit tvý špinavý prsty! Za tohle zaplatíš!!! Ty...ty..ty.... TY RAJČURKO!!" nadávám na celý barák, zatímco se mě Ashley, Andy a Jake s Jinxxem snaží z Chrise sundat. Jean se jen opírá bokem o zeď a pobaveně nás sleduje.
,,Au! Mám tvoje ucho v oku.." zavrčí Andy v té změti končetin.
,,Oko v uchu? Uchaž!" přiřítí se Jean.
,,Uchaž?" vyprsknu smíchy a oslabená smíchem Chrise pustím, svalím se na záda na zem a utírám slzy.
Někdo mě zvedne a posadí na pohovku, Jean si kecne ke mně. Rozhlédnu se a hyperaktivně zatahám za gauč.
,,Není to elastický.." zabrblám zklamaně, sledujíc hodiny.
,,Není no, není to Andy..ho bombarďáky.." pokrčí rameny Jean.
,,Ty bys mohla vyprávět, co?" upřu na ni pátravý pohled, vděčná za trochu rozptýlení od čekání na určitou hodinu, abychom mohly vyrazit.
Jen se ušklíbne, poté hodíme synchronní pohledy na Andyho, který nás spozoruje, ztuhne a následně už s vyděšeným křikem utíká do patra, pronásledován námi.
--
,,Co zdržuješ?" vyplázne špičku jazyka druhá dívčí obyvatelka tohoto domu.
,,Sklouzla mi vložka.. v botě ty čunče!" rovnám si botu, Jean se zašklebí a opře se o mé rameno, zatímco se obouvá.
,,Tampón v botě? Hm..." zamyslí se poté.
,,Jean.. Už ti někdy někdo řekl, že jsi idiot?" protočím nad ní očima.
,,Jo, ty, dneska." uculí se na mě a pustí se. Lehce ji praštím do ramene a hodím jí tašku.
,,Budete na sebe dávat pozor a kdyby se cokoli dělo, tak nám zavoláte. Jasný?" úkoluje nás starostlivý Jake.
,,Dobře, ty komediante.." zazubí se Jean.
,,Prohlásila Jean.." utrousím posměšně a vyhnu se jejímu pokusu mi dát lehký pohlavek.
,,Dobrý den, pane bifidus actiregularis, držíte si štíhlou linii. No, vidím, že ne.." šťouchne Jean do bratra na rozloučenou. Jinxx jen protočí oči, čapne jí za hlavu, otočí obličejem ke dveřím a postrčí ji ven.
,,Tak nasedat, dámy. Limuzína čeká." ozve se Chris z dodávky. Urychleně nasedneme, zamáváme a vyrazíme.
,,Už tam budem?" zopakuje snad už po sté, po necelých deseti minutách jízdy Jean svým pisklavým hlasem.
,,Ne. A řekneš to ještě jednou a já tě tu vysadím a dojdeš si to pěšky." vyhrožuje už zřejmě velmi otrávený CC a já to chápu.
Nedočkavá holka, především Jean, umí být otravnější než dotěrný hmyz. Věřte mi, mám zkušenosti.
,,Uuuuuž?" zaúpí po dalších deseti minutách.
,,Jo. Dej mi tak čtyři minuty než zaparkuju." po téhle informaci si oddechnu a děkuju všem svatým.
,,Takže.."
,,Nezačínej ještě ty, Chrisi.." povzdechnu si, když se s mým bráchou loučíme, jelikož jsme na místě určení.
CC se jen usměje a pevně mě obejme, poté nastartuje, zamává nám a odjede.
,,Táááák..." rozhlédne se Jean po okolí. Vyhlédne si jeden koutek přímo před vchodem, chytne mě za rukáv a táhne mě k němu.
,,Proč tady?"
,,Nefouká sem, je tu málo lidí, dost místa, není tu bordel a támhle je jídlo." šermuje prstem, div mi nevypíchne oko. *Nemůžu si pomoct, já tě tu v tom prostě úplně vidím, Tončo.. XDD* Musím uznat, že je to opravdu výhodné místo, ale spát se mi tu stejně nechce.
,,Dáme si hlídky?" škleb na její tváři mě přesvědčil, že už má stoprocentně jisté zkušenosti.
,,Budiž." přitakám proto. Jakmile však navrhne, že budu mít první, zamračím se.
,,Fajn. Ale koupíš mi kafe a burger. Mám hlad." ukážu směrem přes ulici. Zachmuří se, probodne mě uraženým pohledem ale odšourá se.
Natáhnu si zdřevěné nohy před sebe a zachumlám se víc do spacáku, opřu se zády o zeď a posadím se pohodlněji.
Jean se vrátí poměrně brzo, mrskne mi sáček s jídlem na klín, kafe vrazí do ruky, pak zaleze do svého spacáku a vzápětí se ozve tiché chrápání.
Zarazím se, takhle rychle snad usnout nemohla! Když ji však zkontroluju, tak k mému údivu zjistím, že opravdu mohla.
Kouknu na ulici, jež se pomalu začíná hemžit dalšími lidmi, sedajícími si poblíž nás, očividně měli stejný nápad.
Za další hodinu se stihlo sešeřit úplně, rozzářily se pouliční lampy, různé neonové nápisy a mě na chvíli přepadl špatný pocit.
Vytáhnu z peněženky lístek a chvíli si s ním hraju, žmoulám ho v rukách a otáčím, zkoumám až si ho nakonec strčím do kapsy a s povzdechem vytáhnu mobil, chybí mi Marc.
Zkusím napsat CCmu, jak se jim doma daří bez nás a jestli se ještě nepozabíjeli.
Všichni žijou, jen je tu nuda. přijde přibližně po pěti minutách odpověď. S úsměvem naťukám další zprávu, kde se ptám, co dělají.
Sledujeme telenovelu. Španělskou telenovelu. Hodně špatnou španělskou telenovelu. dám se do tichého smíchu, abych nevzbudila pochrupkávající Jean.
Následovalo pár dalších zpráv, než odešel spát. Pak přišla řada na přítomné, sedící naproti nám.
Nějaká partička čtyř kluků, kteří se zdáli nadmíru fajnoví, i když trochu ukecaní a hluční, seděli naproti a zabavili mě, dobře se s nimi povídalo.
Aniž bych se nadála, přišla řada na střídání stráží. Žďuchnu do usmívající se spící Jean.
,,Já mám kondom!" řekne a zpříma se posadí. Zůstanu na ni udiveně zírat a jen doufám, že to ostatní přeslechli.
,,Co prosím?" otážu se jí zvědavě.
,,Ehm.. Nic.. Já.. Ti to řeknu někdy pak." zrudne v obličeji, pohodlně se usadí a převezme si ode mě nově přinesené kafe s jídlem.
Já si lehnu, konečně se zavrtám hluboko do spacáku, který zapnu, otočím se zády k novým kámošům a po chvíli usnu.
Vzbudí mě chlad, nepříjemný pocit úplně studeného nosu a vůně kávy.
,,Dobré ráno, Šípková růženko." pozdraví mě s úsměvem Jean, počká až se vymotám ze svého provizorního lůžka a strčí mi pod nos další kelímek kafe.
S díky ho sevřu ve zmrzlých rukách a usrknu si. S úlevou vycítím, jak mi teplá tekutina pomalu zevnitř zahřívá tělo.
,,Bolí mě záda.." zakňourám, když najdu svůj ztracený ochraptělý hlas a zavrtím se na tvrdém betonu.
,,To mi povídej." protáhne se má parťačka a koukne na dveře, kde je napsaný rozvrh otevření.
Prozkoumám ho, poté kouknu na mobil a s úlevou zjistím, že nám chybí už jen necelých pět hodin do začátku koncertu.
,,Co chceš dělat?" zeptám se po chvíli ticha a zírání na lidi okolo.
,,Pojď hrát kámen, nůžky, papír." zaculí se. Prohlédnu si ji podezřívavým pohledem.
,,A ty sis šlehla co?"
,,Myslím tu násilnou verzi.." protočí nade mnou očima. V tom mi svitne.
,,Tak to joo!" svolím a dáme se do hraní.
--
,,Máš sbaleno?"
,,Mám."
,,Super." zazubím se na Jean, protáhnu se a vezmu tašku do ruky. Konečně jsme se dočkaly otevření a jako první se nahrnuly dovnitř.
Dáme tašky s mikinami do úschovy za dvacku a už se ženeme zabrat nejlepší místa u pódia, kde už se připravují předskokani. Nejsou mi ani trochu povědomí, ale kupodivu nehrají špatně.
,,Doufám, že to nebude jako na Asking Alexandria, kde nás nechali trpět asi hodinu, než po skončení předskokanů konečně přilezli.." zakřičí mi do ucha do rytmu poskakující Jean, jen přikývnu a s úsměvem přijmu kelímek s nějakým alkoholickým pitím od Thomase, jednoho z kluků, se kterým jsme se bavili na mé včerejší hlídce.
Po dalších dvaceti minutách klábosení se konečně na scénu přivalili My Chemical Romance a já skoro ohluchla díky Jeanině možná až příliš hlasitému projevu nadšení.
Musím ale uznat, že něco takového jsem potřebovala, pořádné odreagování a koncert na to byl víc než vhodný.
,,TO JE GEE!! TO JE GEE!!!!!" tahá mě za rukáv Jean, zatímco piští a snaží se chytit chudáka Gerarda za kalhoty. Upřímně doufám, že se jí to nepovede, protože jakmile by je držela v ruce, stáhla by mu je. Tím jsem si stoprocentně jistá.
,,Já vím, Jean, uklidni se." klidním jí se smíchem a dáme se spolu s Gerardem do zpěvu první zahajovací písničky Na Na Na.
Přibližně v půlce koncertu, chvíli před plánovanou pauzou, zakopnu o něčí nohu a sletím k zemi, kam mě následuje i Jean, která se o mě přerazila.
,,Ahoooj! Co tu děláš?"
,,Hledám buráky, co myslíš..." zavrčím, ale nevydržím naštvaná dlouho, protože se moje kamarádka nahlas rozesměje. S alkoholem proudícím v krvi se chytnu něčí nohy a pomocí ní se vyškrábu zase do vzpřímené pozice, Jean mě uznale napodobí.
U předposlední písničky nám Thomas s Peterem nabídli, že nás vysadí na ramena, s čímž jsme nadšeně souhlasili, protože se před nás stihlo pár lidí nacpat a bohužel přes některé nebylo vidět.
,,Jsou luxusně vysocí, že?" kouknu na Jean, která si je trochu nejistá svou pozicí za Peterovým krkem.
,,Možná až moc, připadám si jako Andy.." zasměje se, pak mě ale chytí za ruku, kterou následně vymrští nad hlavu s hlasitým jásáním, se smíchem se přidám.
--
,,Koukni co mám! Koukni co mám!!!" výská Jean v Gerardově triku, které hodil do davu a ona se kvůli němu poprala s nějakou holkou, a mává mi před nosem něčím vlhkým a lehce zapáchajícím.
,,Co to kruci je?" zeptám se a ucouvnu, aby mi to nenarvala do obličeje.
,,GEEHO PONOŽKA!!!" chvíli jí pozoruju, jestli si nedělá srandu, ale po prozkoumání jejího nadmíru nadšeného tváře mi dojde, že to myslí vážně. Vyprsknu smíchy.
,,Děláš si srandu? Jak jsi k ní přišla? To kvůli tobě pak byl Gerard nejen bez trika ale i bos bez boty...?" ona se jen začervená a kývne.
,,Tak už mi řekneš, komu jsi chtěla ve snu natahovat kondom?" zeptám se po chvíli stání ve frontě na vyzvednutí věcí. Zrudne ve tvářích ještě víc a něco nesrozumitelně zašeptá.
,,Ještě jednou." nakloním se k ní.
,,Gerardovi.." zabrblá už trochu hlasitěji. Protočím nad ní pobaveně očima, sevřu v rukách pevněji podepsanou paličku a Frankovo triko - někdy se hodí mít vysoký kamarády, přehodím si přes rameno tašku a vydám se ven, kde by na nás už měl čekat CC. A nezklamal.
Nasednu do dodávky, na Chrisovu otázku 'Jaký to bylo?' odpovím jen krátkým znaveným úsměvem a rozteču se po sedadle, zatímco Jean se chopí vyprávění.
Konečně dorazíme domů, totálně zmožená se došourám do patra, vysprchuju se, převléknu, sednu si na postel a nějak se nemám k tomu jít dolů.
Vtom strčí hlavu do pokoje Jean, stále v Gerardově triku a říhne si. Dostane strašný záchvat smíchu až sjede zády po dveřích na zem.
,,Už zas?" zeptám se, ale cukají mi koutky úst.
,,Já jen přišla oznámit, že je jídlo.. Teda pokud budeš jíst puding." otočí se na mě vyteleně, celá rudá v obličeji.
,,Myslím, že dnes teda asi jíst nebudu..!" dám se do smíchu. Pak ale slezu dolů, kde sebou hodím na gauč.
,,Já chci jít taky na záchod! Proč je tu furt obsazeno?" huláká zase Jinxxova sestra přes celý dům. Znaveně svěsím polovinu těla přes opěrku dolů z gauče.
,,Jdi na kočkolit do bedýnky!" zařve na ní její bratr z obýváku.
,,A kde jí mám asi vzít? Má tu snad někdo kočky?" zamyslí se Jean a ďábelsky koukne kolem sebe, až najde toho koho hledala.
,,Andy..???" ten se na ní vyděšeně podívá a urychleně odcouvá do kuchyně za CCm, který zase hledá sušenky.
,,When i was a young boy, my father took me into the city, to see a marching baand!!" huhláme společně s Jean, cítím se příjemně unavené.
,,Vy ten Black parade teda jedete." usměje se Ashley.
,,Já bych radši jela Geeho ale.. to je bohužel jen příležitostně.." pokrčí rameny zcela vážná Jean.
,,Jo. Asi jako včera, že?" zamračím se na ní, jen na mě pštne a zdánlivě ignoruje nechápavé podezřívavé pohledy ostatních, já to nijak nekomentuju.
,,Aaach jo." zasténá po chvíli Jean, rozvalená na gauči vedle mě.
,,Copak?" optám se.
,,Bolí mě hlava a smrdí mi nohy..!" hodí mi své smrdutky na klín.
,,Skvělá kombinace, opravdu." kouknu na ní pobaveně a odšoupnu ze sebe její hnáty.
-
,,Hej kdo mi kam dal Robertka??" ozve se ječící Jean z pokoje, asi o hodinu později, když jsme se všichni postupně trousili do postelí.
,,Já jsem tady!" křikne nazpět Chris z kuchyně.
,,Kdo naučil Roberta mluvit??" zeptá se výhružně Jean.
,,Máma." pokrčím rameny.
,,Ale tohohle nemyslím.." zamručí zklamaně, když k nám dorazí, ve svém novém disney pyžamu s Dumbem.
,,Ahaaa?!" otočí se na ní Andy.
,,Proč nechceš aby mluvil? Měl by snad vyprávět něco, co by se neměli dozvědět děti mladší osmnácti let?" rýpne si.
,,Ty seš pitomej.." odfrkne si pobouřeně oslovená, čapne růžového plyšového delfína z gauče a oddupe do patra.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro