Média: You and not me - Devour the day

,,Měla bych dát vědět Lucy.. že jsem v pohodě." řeknu najednou a vezmu mobil, vyjdu z domu a sednu si na schody před domovními dveřmi.

Vytočím Lucyino číslo a vyčkávám až mi to zvedne. Nečekám ale že mi to okamžitě zvedne, protože nejspíš spí a nebo je ve škole.

,,Ano??"

,,Ahoj Lucy.." zachraptím přiškrceně.

,,O můj bože! Chantelle!!! Jsi v pořádku? Co se stalo? Kde jsi? Jak ti je?" vychrlí na mě zděšeně.

,,Lucy, jsem v pořádku. Kluci... um, brácha a jeho kamarádi mě vzali zpátky domů do Ameriky."

,,Aspoň že tak. Ach jo... chtěla jsem tě navštívit. A jak ti teda je?"

,,Jo je mi dobře."

,,Chanty nelži mi.." povzdechnu si a promnu znaveně oči.

,,Je mi hrozně, Lucy... Nevím co mám dělat!" fňuknu.

,,Chantelle.. kéž bych teď u tebe mohla být a obejmout tě... můžu udělat alespoň něco. Chanty, vím jaký to je, ale věř mi, bude to dobrý. Všechno bude dobrý. Ne dnes, ne zítra ale jednou určitě. Nic netrvá věčně. Neboj.." uklidňuje mě.

,,Jo, já vím.. ale chci aby už to aspoň tak moc nebolelo..." špitnu a zakryju si rukou ústa, abych nevzlykala nahlas.

,,Ehm.. ahoj.." ozve se hlas přede mnou. Zděšeně a překvapeně vzhlédnu.

Zamračím se, otřu si slzy a odtáhnu mobil od ucha.

,,Lucy, zavolám ti později..." ukončím hovor a zaměřím se na osobu stojící přede mnou.

Vstanu a couvnu až se opřu zády o dveře.

,,Co tu chceš?" vydám ze sebe konečně, nespouštím oči z dívky s černými vlasy, ve kterých má modré proužky.

,,Já... omluvit se a popřát upřímnou soustrast.. brácha byl úžasnej kluk a měl tě vážně hrozně rád.." oznámí mi se sklopenou hlavou.

Zhluboka se nadechnu a pomalu vydechnu abych se uklidnila.

,,Aha.. díky, taky upřímnou soustrast.." zahuhlám a promnu si tvář.

,,No.. já.. myslím.. myslíš že.. mohla bych tě.. mohla bys mi.. odpustit?"

,,Ten podvod bych pochopila, Aaron byl dost přesvědčivý a manipulativní ale..."

,,Ale?"

,,Mohlas mi pak alespoň dát vědět..."

,,Já vím ale já.. byla jsem.. s Aaronem a..."

,,Jasně, chápu.." řeknu, otočím se a vejdu zpět do baráku.

,,Chanty! To je dost. Chtěli jsme se jít někam projít nebo někam něco podniknout."

,,Fajn.." mávnu nad tím rukou a zírám do země.

,,Děje se něco?" povzdechnu si, nasadím úsměv a otočím se.

,,Ne Chrisi, vůbec nic se neděje, všechno v naprostém pořádku. Jen jsem unavená." oznámím.

,,Jestli chceš tak nikam nemusíme.."

,,Vy klidně běžte."

,,Ne, nenecháme tě tu samotnou..." řekne CC. Pokrčím rameny a prohlédnu si ostatní, co přihlížejí.

,,Možná ale že by mi prospělo kdybych furt neseděla doma.." zakřením se a rozpačitě pokrčím rameny.

,,Moje slova!" poplácá mě po hlavě Chris a okamžitě začne vymýšlet kam bychom mohli jít.

,,Co cukrárna?" vyjekne Jinxx. Koukneme se na něj.

,,Mají tam i dětský koutek!!" snaží se nás přesvědčit.

,,Jsem pro." řeknu po chvíli.

,,Vážně??" zeptají se kluci sborové a nechápavě.

,,Vážně! Proč by ne?" opáčím a vyběhnu schody abych se zlidštila.

-

,,CC, jsi si jistý že jsme nezabloudili?"

,,Ne, nezabloudili. Jdeme správně."

,,Jestli je to tak daleko taks to mohl říct a vzali bychom auto..." zamrmlá Andy. Prohrábnu si vlasy a pozoruju lidi okolo.

Je zvláštní jak rychle se něco normálního, poklidnýho a krásnýho může změnit na horror.

,,A jsme tady!" prohlásí nadšeně Chris a začne mě tahat za tílko jako malé dítě, ať už tam jsme co nejdřív.

Vypadá to asi dost vtipně, jak mě o hlavu vyšší kluk táhne k cukrárně s dětským koutkem, ačkoli vedle ní je ještě jedna, větší a modernější ale bez nápisu 'S dětským koutkem.'

,,A jsme tůů!!" zaparkuje CC u jednoho ze stolů, co jsou nejblíže tomu bazénu s kuličkami a skluzavkou.

,,Hej! Nikam! Nejdřív si něco objednej a pak tu teprve šaškuj." chytne Jake Chrise za límec a stáhne ho zpět do židle.

Mají to tu zvláštní ale malebné. Jako z Alenky v Říši Divů.

,,Chrisi? Mají tu něco hodně, ale opravdu hodně přeslazenýho?" zeptám se bratra a doufám, že si mě brzo všimne a odpoví.

,,Ehem, jo. Tohle." poklepe na nápojový lístek úplně dole. Nad z ve dnů jedno obočí a propíchnu ho tazavým pohledem.

,,Děláš si srandu, že jo?"

,,Ne, nedělám." poví ublíženě. Ashley se mi nakloní přes rameno a začne zkoumat kvůli čemu vraždím Chrise pohledem.

,,Speciální koktejl Kočky Šklíby?" zeptá se. Kývnu na souhlas.

,,Jestli tam budou..."

,,Andy sklapni! Neříkej to, nebo tě utopín v ty záplavě balónků!" zdvihnu varovně ukazováček. Andy zvedne ruce na znamení že se vzdává.

,,Už mlčím.."

,,No proto.."

,,Tyjo tahle pacifikace tu chyběla. Ten nezavřel zobák, cos byla pryč.." stěžuje si Jinxx. Jen se zakřením a když přijde usměvavá dívka v kostýmu srdcové karty a zeptala se co si budeme přát, měla jsem pocit že jsem se vážně zbláznila a že nejsem jediná.

,,Tak to je vrchol..." povím když ta kartová dívka odejde.

,,Co? Nelíbila se ti?" vrhnu po Ashleym, od kterého ta věta přišla, vražedný pohled.

,,Mlč, ty klouboučníkův dorte.." zabrblám a podepřu si rukou bradu.

,,Hele podívejte! Támhle mají i malůvky na obličej!" výskne Andy. Protočím oči a sednu si na Chrisovu židli, jelikož odešel si hrát, vedle Jaka a hraně se mu rozbrečím do košile.

,,Proč já? Proč já Jaku???"

,,To bude dobrý. Když nebudeš brečet ta ti necháme namalovat Šklíbu, aby ses nemračila ale usmívala..."

,,Jestli to uděláte tak přísahám že vás zabiju!!" zavrčím výhružně.

No, tak asi zapomněli že já přísahy plním protože mě k tomu chlápkovi co páchl tabákem přeci jen dotáhli.

Až přijdeme domů tak jim ty ksichty zmaluju lihovkou a to se teprve budou divit...

,,Neokusuj ten stůl!" napomenu Jinxxe, který se těší na svou objednávku.

,,Když já už se na ní těším..."

,,Neškleb se na mě, Šklíbo!" chechtá se Andy.

,,Drž hubu.." zamračím se ale přes ten nános barev to asi nikdo nepoznal.

,,Ber to z ty lepší stránky..." značně Ash.

,,Jo a jaký? Tady nějaká lepší stránka je???" kývne.

,,Jo, jsme parta jako z pohádky!!" vyjekne nadšeně. Zachrčím a rozvalím se na kupodivu pohodlné židli.

,,Vzdávám to..." zamrmlám. CC je namalovaný jako ten bílý králík, na tváři má dokonce i ty otravné kapesní hodinky.

Ashley vypadá jako Kloboučník s černými vlasy a bez klobouku.

Jinxx je srdcová královna s normální hlavou, Jaka si budu muset vygooglit jak je pod těmi barvami schovaný k nepoznání a ani nepoznám postavu z pohádky a Andy? O tom je lepší pomlčet.

Myslím že to měl být.. kdože, Paželv? Jestli jsem tomu chlapovi s malůvkama rozumněla správně.

Největší problém ale byl ten, na který jsem přišla později, když jsem si promnula tvář, ta barva se ani nehnula, zůstala neporušená! K mému zděšení a klučičímu pobavení. Tudíž jestli to ze sebe smyju tak to bude zázrak.