Tuto kapitolu chci věnovat simi339 a všem dalším který s dočetly až sem a za podporu v podobě hvězdiček, moc si toho cením
Proto tuto kapitolu, jednu z posledních, vydávám jako děkovnou.
Ráno jsem se probrala sama. Matyas se právě oblékal. Sedla jsem si a zívla jsem. Začala jsem rukou hmatat u postele, kde je ta flaška? ,,Proč biješ do postele?" Zeptal se Matyas se smíchem. Zamračila jsem se na něj ale nepřestala jsem. ,,Hledám, tady to je!" Vykřikla jsem a už jsem měla mojí flašku v ruce. Napila jsem se a došla jsem k mé skříni. Otevřela jsem jí. ,,Dneska jdeme na nákup, že?" ,,Jasně." Odpověděl Matyas a došel ke mě. ,,Jarve, jak je venku?" ,,Svítí sluníčko, dvacet-pět stupňů celsia." ,,Díky." Odpověděla jsem Jarvisovi a koukala jsem do skříně. Dvacet-pět je ráno, odpoledne bude tak víc, tak si vezmeme... Koukala jsem tupě do skříně a nevěděla jsem, co si vzít. Matyas mi podal jedny šaty. ,,Bral bych tyhle, odpoledne bude tak třicet." ,,Díky." Vzala jsem si šaty a zašla jsem do koupelny. Tam jsem si nandala šaty. Zrovna jsem si nanášela na oči řasenku, když se mi o nohu něco otřelo. ,,Hope!" Vykřikla jsem polekaně a sklonila jsem se k mé kočičce. Pohladila jsem jí a koukla jsem do zrcadla. ,,Sakra!" Měla jsem řasenku na čele i na nose. ,,Tak to je super." Vzala jsem kapesníčky a snažila jsem se jí dostat dolů, ale byla voděodolná. Nakonec se mi to nějakou záhadou i povedlo. Namalovala jsem se, tentokrát bezproblémů a vyšla jsem z koupelny. ,,Nějak ti to trvalo." Prohodil Matyas a šli jsme do kuchyně. ,,Znáš to, jsem přece holka, muselo mi to trvat." Zasmála jsem se a došli jsme do kuchyně. Tam seděl u stolu Bucky a jedl, asi snídaně. Koukla jsem do lednice. Koukla jsem na Matyase. ,,Zítra by jsme mohly s Tonym zase něco uvařit, řízky už nejsou, napadá tě něco, co by jsme mohly udělat?" Zeptala jsem se ho a brala jsem z lednice paštiku a máslo. Uvolnila jsem u lednice místo a dala jsem to na linku. Vzala jsem si rohlíky a nůž a začala jsem krájet rohlík. ,,Sakra!" Vykřikla jsem a začala jsem si cucat prst. Já se řízla. Matyas se na mě koukl. ,,Co se děje?" Usmála jsem se. ,,Ale nic, jen jsem se řízla." Vzala jsem nůž a dál jsem si krájela rohlík. Matyas mě vzal za ruku a dovedl mě ke dřezu. Nechápavě jsem se na něj koukla. ,,Bucky? Nevíš kde je lékárnička." ,,Druhý šuplík u kraje." ,,Díky." Vytáhl lékárničku. Začala jsem si oplachovat prst. Matyas mi na to pak dal náplast. Usmála jsem se a dokrájela jsem si rohlík. Namazala jsem si ho a snídaně hotová. Matyas si taky udělal snídani...

,,Tony vás volá a čeká v garáži." ,,Jasně už letíme, dík za informaci Jarve." Řekla jsem a letěla jsem dolů. Matyas mi byl v závěsu. Když jsme doběhly do garáži, byl tam Tony a Natasha. ,,Jé, ahojky Natasho, co ty tady?" Zeptala jsem se a došla jsem k nim. ,,Jedu s vámi. Budu ti pomáhat s výběrem." Usmála se. Usmála jsem se taky. ,,A cože je to za akci?" Ptala jsem se Natashy a obsadila jsem místo vzadu. ,,Ples." Zasmála jsem se. ,,To si mi toho řekla fakt hodně." Matyas seděl se mnou vzadu a Tony seděl ve předu. ,,A co třeba za oblečení na tu akci?" Zeptala jsem se. ,,No nějaký delší šaty. A boty na podpatku." ,,To si ze mě děláš srandu." Natasha se na mě nechápavě koukla. ,,Proč?" Zasmála jsem se. ,,Já se zabiji." Matyas se vložil do naší konverzace. ,,No tak, to nebude zas tak strašný. To přežiješ." Začala jsem se smát, při představě, jak rozhazuji nohama a rukama abych na tom stála. ,,Ne, já tam ani nedojdu." Usmála jsem se a představila jsem si nejhorší pády, na nejhorších místech. To nedám.
Dojely jsme před veliký obchodní středisko. Matyas a Tony se od nás odpojily. Já šla s Natashou. Ta se mnou prolítala regály s šaty. Nemohla jsem si vybrat. Natasha si vybrala černý šaty. Převlíkla se v kabince. Pak vyšla aby se mi ukázala. Začala jsem tleskat. ,,Nádhera." Řekla jsem jí. ,,Vypadáš jako princezna." Dodala jsem. Natasha se šla převlíknout a já se zapletla do regálů. A pak jsem jedny šaty zahlídla. Došla jsem k nim. Vypadaly nádherně. Usmála jsem se. Vzala jsem ramínko s šaty a vydala jsem se s nimi ke kabinkám. Tam jsem se do nich nasoukala. Vylezla jsem z kabinek, kde stála Natasha. ,,Ty bereme, slušej ti." ,,Děkuji." Mírně jsem se uklonila a zalezla jsem zpátky. Převlíkla jsem se a Natasha mezitím zaplatila šaty. Jen jak jsem vyšla z kabinky mě Natasha chytla a táhla mě k obchodu s botami. Zalezly jsme dovnitř a zkoušely jsme boty. Našla jsem jedny, který by se k těm mým šatům hodily. Našla jsem je i v mé velikosti. Ozkoušela jsem si je a padly mi jak ulitý, měly dokonce menší podpatek, tak by to mohlo být v pohodě. Usmála jsem se. Natasha mi ukázala její třpytivý boty na vysokým jehlovým podpatku. Oboje jsme koupily. Pak nás našel Tony s Matyasem a jely jsme zpátky domů.

Tam začalo něco, co jsem nikdy nechtěla zažít. Natasha si mě asi dvě hodiny před plesem posadila do židle a začala si hrát se všemi barvičkami a štětečky atd... Zavřela jsem oči a nechala jsem jí ať si hraje. ,,Otevři oči." Nabádal mě její nadšený hlas. Otevřela jsem oči. ,,Jé děkuji, vypadám nádherně." Vypískla jsem. ,,A co s vlasy?" Zeptala se a už brala sponky. ,,To nech na mě, už mám promyšlený, co s nimi udělám. Usmála jsem se a stoupla jsem si. ,,Ráda bych tě namalovala, ale dopadlo by to katastrofálně." ,,Tak tě to můžu zítra naučit." ,,To se dá?" Zeptala jsem se překvapeně. Pokud jo, tak se to ráda naučím. ,,Jasně, tak co zítra?" ,,Ráda, děkuji." Objala jsem jí. ,,Tak se jdi převléknout do šatů a udělej něco s vlasy, za hodinu a půl vyrážíme." Usmála se. ,,Ty si mě malovala půl hodiny?" ,,No jasně, čemu se divíš?" ,,Radši nic." Zašla jsem do koupelny. Pořád jsem se na sebe koukala, vypadám dobře. Vzala jsem šaty a navlíkla jsem se do nich. Usmála jsem se na sebe do zrcadla. A co s vlasy? Nakonec jsem si vzala třpytivou čelenku. Koukla jsem na sebe do zrcadla a uznala jsem, že je to takhle dokonalý. Pak boty na podpatku a mohu vyjít. V pokoji se Natasha prala se zapínáním šatů. ,,Chceš pomoct?" Zeptala jsem se se smíchem a zapnula jsem ji šaty. ,,A tobě se to povedlo? Jak?" To musíš umět. Usmála jsem se. ,,Jdeme?" Zeptala jsem se a nabídla jsem jí rámě. ,,Co to máš s vlasy?" Zeptala se mě Natasha, když jsme vyšli z pokoje. ,,Účes alá jednoduchý a fešný." Usmála jsem se. Natasha na sobě měla černý šaty, k tomu boty na podpatku a psaníčko. Vlasy měla smotaný do složitého účesu. Make-up měla dokonalý, jako já. Doufám, že se to naučím. Sešli jsme schody, bez Natashy bych si asi rozbila všechny kosti v těle.

Usmála jsem se. U auta stál Matyas s Tonym. ,,Ahoj!" Zamávala jsem jim. Matyas s Tonym nás zaregistrovaly a s tleskáním zapískaly. Protočila jsem očima. Matyas mě chytil za loket. ,,Neprotáčej ty oči." ,,A ty na mě nesahej." Vytrhla jsem se mu a odstoupila jsem od něj, málem jsem přitom spadla. Matyas se zasmál a chytil mě, abych nespadla. Nasedly jsme do auta, stejně jako před tím. Matyas se usmál a chytil mě v pase. Chtěla jsem jeho ruku sundat, ale on jen s úsměvem zpevnil stisk. Viděla jsem, jak se Natasha pousmála. Tý fakt nikdy nic neunikne. No co, položila jsem si hlavu na Matyasovo hruď a zavřela jsem oči. Odpočívala jsem a připravovala se na dnešní dlouhý večer, dorazíme tam tak v půl sedmý, tak v půl jedenáctý odejdu. Po čtyřech hodinách budu vyčerpaná až až.