Bylo to už půl roku, od toho incidentu se svadbou. Nightmara nenašli, a pátrání po něm bylo zrušeno.
,,Řekněme že je mrtvý...."
,,To by ale zůstalo jeho tělo, to víš. Kouzlo tě nemůže rozložit na částice!" Twilight si povzdechla. Pohled jí sklouznul na Starlight, která něco ťukala do notebooku.
,,Co to tam máš?" Vzala jí ho z kopyt a přihlížela si chat.
,,Ehm......" Zrudla a vrátila jí ho. Starligh ji spražila naštvaným pohledem.
,,Tak....co budeme dělat? Nezajdem na zmrzku?" Navrhla Pinkie. Souhlasily a tak odešly z hradu. Starlight si naštvaně odfrkla a notebook radši schovala, aby jí do něho znovu princezna přátelství nelezla.

Nightmare se vzbudil. Příšerně ho bolela hlava, a nemohl si za boha spomenout co včera dělal. Mátožně se vydal do kuchyňky, kde ho přivítalo několik prázdných flašek.
,,Aha. Všera jsem se opil......do háje!" Vzpomněl si na svou práci, a na to že přijde pozdě. Nasoukal se do brnění, a rozběhl se k městu.
Konečně se objevil na zámku, ale o hodinu později. Aurora nespokojeně mlaskala, jako na psa. Nightmare sklopil uši.
,,Za á, přišel jsi pozdě. Za bé, cítím z tebe alkohol." Došla k němu, a hleděla mu do očí. Hřebec překvapivě cítil silnou hanbu. Díval se do země.
,,Ještě jednou, a vyhodím tě. Je ti jasné, že tě mohou najít, bez mé ochrany," dodala, otočila se a vydala se do trůního sálu. Medvědopony ji tiše následoval až tam. Aurora si sedla na trůn a začala vyřizovat své povinnosti. Nightmare jen civěl do země. Sem tam hodil pohled na dveře, nebo na krásnou klisnu, co psala brkem desítky pergamenů. Bohužel, u jednoho jeho letmého pohledu, na její jemná kopyta, se otočila na něho. Rychle se narovnal a dělal že civí do oken.
,,Již je čas na oběd. Máš hodinu pauzu," oznámila a odešla do jídelny. Nightmare došel do města, kde si koupil něco na zub, a pozoroval zadumaně ruch okolo. Bylo to hezké, velké město, plné poníků. Ale bylo jiné než Canterlot. Podle Nightmara takové realistické. Žádné žvásti od ostatních princezna, žádné jejich rozkazy a výstupy. Byl tu celkově větší klid. A byl tu pořád zima, což mu vyhovovalo. Dojedl a vrátil se do zámku.

Beky se pousmála. Rat jí hladil hřívu, a broukal nějakou melodii.
Leželi vedle sebe ma posteli, zabalení do deky, a užívali si prvního dne prázdnin.
,,Nechceš jít se mnou na pláž?" Navrhla po chvilce. Rat se usmál a přikývl.
,,Samozřejmě zlato....." Náhle se rozletěli dveře, a v nich stála naštvaná Pack Pa.
,,Beky! Rate! Tohle je nemyslitelné! Ty!" Vzala krysoponyho do magie.
,,Se k ní ani nepřiblížíš!" Křikla a vyhodila ho na chodbu i s jeho věcmi. Beky už chtěla něco namítnout, ale matka ji umlčela.
,,A ty, mladá dámo, se budeš učit jak být princezna! Jinak skončíš jako troska, jako tenhle pony! Příprav se na zítřejší slavnost, kde se budeš chovat adekvátně svému postavení!" Rozzářila roh, zamkla ji v pokoji, a Rata vyhodila na ulici. Hřebec skoprněle hleděl na vrata zámku. Beky se smutně dívala z okna. Tohle od mámy nečekala.
Rat naštvaně dupal ulicemi města. Neměl kam jít. Došel až k lesu, kde si lehl pod spadlí strom. Smutně pozoroval tmavnoucí oblohu.
Beky bušila na dveře, ale nikdo se neozval. V slzách se schoulila do postele. Rata milovala, a on miloval ji.

,,Již je čas večeře." Řekla Aurora. Nightmare už pomalu odcházel pryč, služba mu končila.
,,Nechceš zde chvilku zůstat?" Zeptala se ho náhle. Trhl překvapeně hlavou.
,,Mám pocit.....že by se něco mohlo stát!" Zdůvodnila rychle svůj návrh. Nightmare přikývl že ano, a došel s ní do jídelny. Stoupl si v tichosti ke dveřím, a tam zůstal. Jen pozoroval okolí, okna a neustále dveře, aby se ujistil že se ve stínech sálu nikdo neskrývá. Nějaký poník s dýkou, připraven skočit k princezně a bodnout ji do hrudníku, křik smrtelné agónie by se rozlehléhal zámkem....   
Ani si nevšiml že ho princezna poočku pozoruje. Když dojedla, rozloučila se s ním a poslala ho domů. Medvědopony došel až do lesa, do svého domku. Tam se svalil do postele a skoro ihned usnul.

Starlight zase ponocovala. Nadšeně ťukala do klávesnice svého notebooku, chvílemi četla slova na displeji, chvílemi se pousmála nebo zarděla.

Jsi tak zábavný😝
Ale i romantický 😘

Po chvilce se na monitoru objevila nová slova.

Och, děkuji Star. Nechtěla by ses ke mně stavit? Bude slavnost léta.

Pousmála se.

Od course, my darling! Ještě jsem tě neviděla. Tedy, jen ve tmě XD.

Klisna si vzpomněla na ty krásné mátové oči a sametový hlas. Povzdechla si.

Jo, to ano. Jistě si se bála že jsem nějaký úchyl, že?
Tak zítra u mně, zlato ♥
Dobře se vyspi.

Dobrou noc, cukrouši 😘

Zaklapla notebook a šla spát.

Fénix se přitiskl k alicornce. Ta otevřela oči a zahihňala se.
,,Fénixi, drahý..." Políbil ji, a nezůstal u toho.
  Luna tiše seděla na posteli. Cítila se....odstrčela. A to...to....to nebylo dobře, když si uvědomíme jisté události před tisíci lety....

Tak, první kapitola, trochu kratší 😸