7
„Kruci, nestíhám. Za chvíli bude měsíc na obloze! Musím ještě napsat ten podělanej dopis na rozloučenou. Dělej Erene, dělej!"
***
„Trvalo ti to spratku."
„Vy jste teda, víte, že moje rodina chodí spát dost pozdě? Měl jsem co dělat, abych to sem stihl před půlnocí."
„Vidím. Jdem."
„Počkejte! Co vaše zranění?"
„Co s ním?"
„Ještě byste se neměl hýbat."
„Ale dej mi pokoj už... A pohni! Není čas."
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro