4
„Už je to lepší?"
„To si piš, že ne."
„Nemusíte být ke mně takový... Teď vám to zavážu."
„A co mi v tom brání? Stejně půjdu."
„Tak to ani omylem. Vůbec se nezvedejte. Hezky zůstáváte u nás, kde vás doléčíme."
„Nechci. Nesmím. Musím jít."
„Kam?"
„Poslouchej kluku. Hledají mě a pokoušejí se mě zabít jen proto, že vím, kde se nachází-"
„Proč jste přestal mluvit? Co se kde nachází?"
„K sakru. Prostě tu nemůžu zůstat, jasný?"
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro