,,Dnes se přeneseme na místo, které jsem sám navštívil, bude to má vlastní vzpomínka." Oznámil Brumbál při jednom z jeho sezení s Harrym. ,,Znovu prožijeme moment, kdy jsem poprvé potkal Toma Raddlea." 

,,Teď pojď, čeká na nás." Brumbál na Harryho mávl, aby přišel k němu.

Brumbál měl vzpomínku už připravenou v myslánce a v tekutině se třpytil obraz nějaké budovu ve městě.

,,Nemá žádné návštěvy, určitě bude rád, že za ním někdo přišel." Usmála se vychovatelka na mladého Brumbála, když vycházeli z kanceláře, Harry s aktuálním Albusem Brumbálem šli za nimi prázdnou chodbou.

Dům vypadal staře a neupraveně, interiér nebyl nijak výrazný, spíše ponurý a nudný, šedé oprýskané zdi, stěny bez obrázků od dětí nebo nějakých fotek, které by místu určitě prospěli.

Vychovatelka zaklepala na dveře pokoje a otevřela je. Místnost byla malá, jedna postel v rohu u zdi, skříň v druhém rohu, stolek s dvěma židlemi a malé okno s parapetem.

Na posteli seděl mladý chlapec, měl tmavé učesané vlasy a tmavé oči, výraz jako z kamene jako by se povyšoval nad ostatními, počkal dokud vychovatelka neodešla a poté se podíval na muže, který si sedl naproti jemu.

,,Tohle je Voldemort?" Zeptal se Harry tiše jako by se bál, že ho chlapec uslyší.

,,Ano." 

,,Co jste zač? Jste doktor? Myslí si, že jsem jiný." Chlapec kývl hlavou ke dveřím, poukazoval tím na vychovatelky v domě.

,,Nejsem doktor, jsem jako ty, jiný." 

,,Kdo jste?"

,,Jsme učitel." 

,,Učitel? Co ode mě chcete?" Byl v obranném módu, měl zkřížené ruce na hrudi a prohlížel si Brumbála s pohledem, jako by nevěděl, jestli s ním může vůbec mluvit.

,,Přišel jsem ti nabídnout místo u nás v Bradavicích." 

,,V Bradavicích?"

,,Ano, to je škola, čar a kouzel." 

,,Dokažte to." Vyjekl Tom.

Najednou, skříň, která stála v rohu místnosti, vzplanula a pohltil ji oheň. ,,Myslím, že to co jsi v té skříni schoval, chce ven." Promluvil Brumbál klidným hlasem.

Tom se poplašeně díval na skříň, která mu před očima hořela a opatrně se vydal k ní, otevřel dveře a vytáhl plechovou krabičku, která byla položená na dně skříně. Skříň přestala hořet.

,,Copak to v té krabici schováváš?"

Tom vysypal obsah krabice na stůl a podíval se na muže s očekáváním, co k tomu řekne.

,,Víš, že krást se nemá. V Bradavicích takové věci netolerujeme." Brumbál se na Toma podíval přísným pohledem.

Brumbál s Tomem si povídali, chlapec učiteli vyprávěl, co provedl a Brumbál ho informoval o Bradavicích. ,,Taky umím mluvit s hady." Vyhrkl Tom, když se Brumbál chystal odejít.

,,Je to normální? Dokážu je přimět mě poslouchat a udělat co řeknu." Sdělil Brumbálovi jedenáctiletý kluk.

Brumbál se na něj podíval s pohledem, ze kterého se nedalo nic vyčíst, v hlavě mu vířilo tornádo myšlenek.

********

,,Věděl jste to?" Zeptal se Harry, když se vrátili do pracovny.

,,Co? Že jsem poznal nejobávanějšího černokněžníka této doby? Ne, Tom byl normální kluk jako ty nebo tví přátelé. Nebyl mezi ním žádný rozdíl." Usmál se Brumbál.

,,Mám pro tebe úkol, Harry." Podíval se na něj skrze brýle.

,,Co je to?"

,,Teď bych ti chtěl ukázat jinou vzpomínku." 

Brumbál nalil do myslánky obsah lahvičky, třpytivá tekutina vzpomínky se rozlila v myslánce a plula v ní.

,,Chtěl jsem se vás na něco zeptat, pane profesore." Přikročil k profesorovi Tom Raddle.

,,Ano, co je to?" Křiklan byl k studentů vždy milý a snažil se zodpovídat všechny otázky.

,,Tehdy jsem četl něco z oddělení s omezeným přístupem a narazil jsem na oblast z černé magie, moc dobře jsem nepochopil, jak to vlastně funguje." Začal Tom pomalu.

,,Ptej se," přikývl profesor u krbu.

,,Myslím, že se to jmenovalo..." Zvuk jako by zmizel v dáli a obraz se rozmazal.

,,S ničím takovým nechci mít nic společného! Už se mě na to nikdy neptej!" Vyjel Křiklan a mával rukama, rozčílil se a obraz se rozplynul máváním rukou.

,,Co se stalo? Na co se Voldemort zeptal?" Harry byl zvědavý a vadilo mu, jak moment skončil, nebylo to celé.

,,Tohle je vzpomínka profesora Křiklana, ne však pravá, je upravená. Myslím, že Horácio se za pravdu tak styděl, že vzpomínku změnil a tu pravou si nechal. To, co potřebujeme, je získat tu pravou vzpomínku." 

,,Proto je tu pan profesor?"

,,Ano Harry, jsi všímavý," Brumbál přikývl, ,,Horácio tu není kvůli lektvarům, je tu kvůli té vzpomínce a potřebujeme ji získat, a k tomu budu potřebovat tebe." Ukázal na Harryho.

,,Co musím udělat?" 

,,Potřebuju, abys ji získal, způsob nechám na tobě, pokud to nebude nelegální." 

********

Ahoj mami!

Jak se máš? My se máme dobře. Leden je za polovinou a Sam se učí s Ginny na NKÚ. Vypadá to, že to berou hodně vážně, to je samozřejmě dobře, ale občas je podezřívám, že nespí. A chodí do kuchyně, když nestihnou večeři.

Harry je často s Brumbálem a něco řeší, nejspíš je to důležitý. Profesorka McGonagallová na nás tlačí s úkoly, Snape si obranu proti černé magii očividně hodně užívá, vždycky, když může ukázat, že někdo dělá něco špatně, strhne koleji body a je ještě nepříjemnější. Myslím, že jsem ho nikdy neviděla se usmát.

Doufám, že na sebe dáváš pozor, ty i všichni ostatní. Chci, aby mi přišel dopis s tím, že jste všichni v pořádku.

Chybí mi tví pizza šneci, ty nám tu nedělají a když se půjdu zeptat skřítků, nikdy nebudou tak dobrý jako od tebe.

Tvoje Kristin.

P.S. Jestli nevíš, co dát Sam k narozeninám, Ginny jí řekla o zvýrazňovačích a papírnictví, tak se tam jdi podívat, určitě by měla radost.

********

,,Možná jsem Bellovou proklel já, možná ne. Nedokážete mi to!" Rozčiloval se Draco na Snapea, který ho vytáhl z Křiklanova večírku.

,,Musím vás chránit, Draco." 

,,Nepotřebuju chránit." 

,,Ty to nechápeš. Složil jsem neporušitelný slib!"

,,To není můj problém!"

Draco Malfoy se hádal se Snapem na tmavé chodbě hradu, aniž by tušili, že je Harry odposlouchává.

,,Neporušitelný slib?" Zopakoval Harry potichu a vypařil se.

Harry se vrátil zpátky na večírek, kde našel Herminou, ,,musím ti něco říct."

,,Co?"

,,Tady ne, potom, ještě s Ronem." A jak se objevil, tak rychle i zmizel.

,,Ten bude určitě s Levandulí." Zamumlala si sama pro sebe se znechucením k oné dívce.

********

Ahoj Rebecco, 

Nevím, kdy ti dopis dorazí, ale snad brzy.

Už dlouho jsme se neviděli, od doby, co jste odešli z Bradavic se toho hodně stalo, ale určitě už o většině víš.

Jak je na tom Katie? Máš stáž u sv. Munga, tak jsem doufala, že nám řekneš, jak si Katie vede. Co jsem slyšela, vypadalo to dost děsivě, to, jak sebou škubala a vznášela se. Ale tvoje máma je lékouzelnice, určitě si s ní budete vědět rady.

Škola je únavná a učení mě nebaví. Nic nestíhám a ještě do toho mám famfrpálové tréninky, jsem na postu střelce, Katie taky, a Ron je na postu brankáře. Jde mu to celkem dobře, zápasy jsme zatím vyhráli a o trénincích se snaží.

Dej vědět, až se stane něco zajímavého a zábavného. A pozdravuj Thomase! Bez dvojčat je tu nuda!

Ginny.

Další kapitola! Vím, je to chronologicky špatně, omlouvám se.
Všechno nejlepší mně! Vy sice budete kapitolu číst jindy, ale nevadí.