Studenti už měli sbalené věci a byli připravení odjet zpátky domů, kde je čeká rodina a pohodlí domova během vánočních svátků.

Sestry Blackovi, Laura, Harry, Hermiona a sourozenci Wealseyovi stáli s kufry u bránu v kroužku, stejně jako všichni ostatní studenti, ve svých partách.

Čekali na kočáry, které je odvezou do Prasinek na nádraží.

Kočáry pomalu jeli k hradu a zase do Prasinek, jeden zastavil u Harryho a kostnatý černý kůň se na něj díval prázdnýma očima.

,,Pojďte, než nasedne někdo jiný, už je tu docela zima." Zvolala Hermiona a hodila kufr do prostoru na věci, kam společnými silami naskládali ostatní kufry a posadili se všichni do kočáru, prostor byl na sedm lidí trochu malý, ale stačilo se trochu namačkat k sobě a vešli se všichni.

Kočár se rozjel a pomalým tempem se nechal testrály vézt k Prasinkám.

,,Myslíte, že pojedeme ještě do Londýna, než bude Štědrý den?" Zeptal se Harry, tajně doufal, že ano, protože chtěl s Ginny jít do papírnictví.

,,Myslím, že ano, určitě bude potřeba nakoupit a někdo bude nejspíš shánět ještě dárky." Přikývla Hermiona, už se těšila, až bude moct pomoct paní Weasleyové s vařením a pečením, a věřila, že holky se taky přidají.

,,Mohli bychom si navzájem koupit ošklivý vánoční svetry." Napadlo Kristin a čekala na reakci ostatních, Ron se toho samozřejmě okamžitě chytil.

,,Proč, vždyť nám máma určitě každému upletla nějaký svetr." 

,,To je přeci úplně jedno, můžeme to brát třeba jako nějakou výzvu, vylosujeme si, komu budeme kupovat svetr a vyhraje ten, který koupí ten nejbizarnější." Vysvětlila Kristin, bylo možné, že to jsou poslední Vánoce, před začátkem války, kterou všichni potichu očekávali a hodlala si tyhle Vánoce užít, i když bez táty, ale nebylo by to poprvé.

,,To zní jako plán." Podpořila ji Ginny a vzápětí se přidal i Harry a ostatní.

,,Super, tak až pojedeme do města, tak to uděláme." Zazubila se Kristin radostí. Byla moc ráda, že její nápad podpořili a nehodili do toho vidle.

********

,,Pořádně si držte kufry, protože použijeme přenášedlo." Oznámil Artur Weasley, když vyšli z nádraží v Londýně do postranní uličky.

Stáli v těsném kruhu a mačkali se u sebe, aby se každý dotýkal přenášedla. ,,Raz, dva, tři!"

Přenášedlo se roztočilo spolu s nimi, letěli vzduchem a krajina okolo nich se měnila, ,,pusťte se!" Zakřičel pan Weasley přes vítr.

Když všichni dopadli na zem, byli před Doupětem, ve kterém se svítilo, paní Weasleyová už je očekávala s večeří a připravenými pokoji pro všechny její hosty.

,,Konečně jste tady, už jsem si myslela, že jste se někde ztratili." Uvítala všechny Molly, když vstoupili do domu.

,,Mami!" Rozzářila se nejmladší z nich a přiběhla ji obejmout.

,,Ahoj, zlatíčko." Molly omotala ruce okolo své dcery a objala ji nazpátek.

,,Tak jo, běžte si vybalit." Popohnala všechny Molly. Děti se otočili a s kufry se začali šourat do schodů.

,,A ne, že z těch schodů spadnete!" Upozornila je Molly trochu výhružně, když viděla, jak se na nich kamácí.

,,Někdo by ty schody měl opravit nebo brzy spadnou." Povzdechla si a obrátila se ke kuchyňské lince.

,,Udělám to." Přikývl Artur a dal ji pusu na tvář.

,,Děkuju, a teď běž, máš ještě spoustu práce." 

********

,,Jste všichni oblečení?" Zeptala se dětí Molly druhý den ráno, už byli po snídani a chystali se do Londýna na nákupy.

,,Ano." Odpověděli všichni sborově jako by to měli nacvičené.

,,Máte hůlky?" Ozvalo se další sborové 'ano'.

,,Máte peníze?"

,,Ano." 

,,Tak jo, použijeme letax, neztraťte se, až budete u Děravého kotle, počkejte, než tam budeme všichni. Nikam neutíkejte." Poučila je paní Weasleyová.

,,Tak jo, Hermiono, půjdeš první." Hermiona se postavila do krbu a nabrala si hrst letaxového prášku.

,,Příčná ulice!" Hermiona hodila prášek pod sebe a okolo ní vyšlehly zelené plameny.

,,Ginny, teď ty."

Když už byli všichni u Děravého kotle, dali si instrukce a rozdělili se do malinkých skupinek. 

,,Mami, mohla bych s Harrym jít do papírnictví?" Zeptala se Ginny, než se rozutekli do obchodů. Na Příčné nebylo žádné mudlovské papírnictví.

,,A kde to papírnictví je?" Zeptala paní Weasleyová skepticky.

,,Hermiona říká, že je to u hlavní ulice, mělo by to být za rohem, když vyjdeme z Děravého kotle." 

,,A Harry by šel s tebou?"

,,Ano." 

,,No dobře, ale ať jste do půl hodiny zpátky." 

,,Ano mami, děkuju." Usmála se na ní Ginny, popadla Harryho za ruku a vytáhla ho ven z hospody.

,,Kam to jdeme?" Zeptal se Harry, ale nijak nenamítal, že ho Ginny někam táhne.

,,Do papírnictví přeci." 

Harry jen přikývl a nechal se táhnout za ní. Když zatočili za roh, objevili se na rušné ulici Londýna, spousta lidí se spoustou tašek, hluk městské dopravy a telefonátů kolemjdoucích.

,,A víš kde to papírnictví je, že jo?"

,,Neboj se, Hermiona mi to řekla, mělo by to být někde tady." Motali se mezi lidmi na chodníku.

,,Dívej, tady to je." Ginny se zastavila před obchůdkem, ve vitríně různé pastelky a věci na kreslení a malování.

,,Ale nemáme mudlovské peníze." Vzpomněl si Harry, kouzelnické a mudlovské peníze byly úplně jiné a kdyby teď prodavači dali galeony, okamžitě by je vyhodil.

,,To už mám taky vymyšlený. Tom v Děravém kotli mi směnil galeony na libry, já sice nevím, jakou hodnotu to má, ale ty jsi vyrůstal mezi mudli, takže to víš." Usmála se pyšně Ginny.

,,Máš to dobře promyšlený." Zamžoural na ni očima.

,,Jsem totiž velice inteligentní." 

,,Jistě, že jsi." Přikývl Harry.

,,Tak pojď, máme jen necelou půl hodiny."

********

Když se vraceli do Doupěte o několik hodin později, měli všichni všechno nakoupené a byli prakticky bez peněz.

Ginny měla své zvýrazňovače a ukázalo se, že se jí mudlovské papírnictví velice líbí.

Později se všichni zavřeli do pokojů nebo si našli klidné místo, kde nikdo není a začali balit dárky, které nakoupili. Pod stromkem toho tenhle rok bude opravdu hodně, obzvlášť, když se sešli všichni spolu u Weasleyových.

K večeru se sešli u večeře a po ní se rozhodla paní Weasleyová upéct nějaké cukroví. Holky se s radostí přidaly, kluci seděli u krbu a hráli karty.

,,Bereš dvě."

,,Bereš čtyři." 

,,Bereš šest." 

,,Ale no tak, kluci." Zakňučel Ron, když mu Fred s Gerogem a Harrym hodili sedmičky a on žádnou neměl.

,,To není fér." Zamručel a vytáhl si šest karet s balíčku.

,,Ale je, takhle se to hraje, tak přemýšlej, jestli chceš vyhrát." 

,,To skoro vypadá, jako by na mě všichni zapomněli." Ozvalo se od dveří.

Všichni se otočili po hlase. Ve dveřích stál Remus Lupin, s taškou a za ním byla Nymfadora, oba s úsměvy na tvářích.

,,Tati!" Vykřikla Laura a rozeběhla se k němu, aby ho mohla po dlouhých měsících obejmout.

,,Ahoj, sluníčko." Usmál se Remus a omotal ruce okolo své dcery.

,,Chyběl jsi mi." Zamumlala mu do ramena.

,,Ty mně taky." Usmál se Rem a pustil ji, aby si ji mohl prohlédnout. ,,Zase jsi o něco krásnější, tak moc jsi podobná své mamince." Pohladil ji po tváři a rozcuchal jí vlasy.

,,Vypadám pořád stejně." Zamumlala Laura a stočila pohled k ženě za jejím otcem, ,,Doro." Obešla Remuse a objala se s ženou, která její objetí s radostí přijala.

,,Jak se máš?"

,,Skvěle, tvůj táta je velice úžasný muž." 

********

Druhý den byl jako v mlze, všechno se dělo strašně rychle, všichni pobíhali po domě a plnili rozkazy paní Weasleyové, která se dala do velkých příprav, Štědrý večer byl za několik hodin a muselo se toho ještě tolik udělat.

Všechny poslala do pokojů, aby je uklidili a když se postupně vraceli po úklidu pokojů, úkolovala je dál.

Laura právě umývala nádobí zatímco Samantha všechno utírala a dávala zpátky na své místo. Kristin byla zaúkolována utřením prachu v celém domě, Hermiona vysávala, Harry s Ronem pomáhali panu Weasleymu na zahradě a dvojčata byla v rukách paní Weasleyové.

Práce jim šla všem od ruky, někteří trochu namítali a nechtělo se jim, ale během dvou hodin měli vše hotové a stačilo jen připravit večeři a dát dárky pod stromeček.

Laura s Fredem se schovali v koupelně v posledním patře, kde konečně mohli být na pár minut spolu bez ostatních.

,,Chyběl jsi mi." Laura byla opřená o umyvadlo a omotala Fredovi ruce kolem krku.

,,Ty mně taky, nevíš jak moc." Usmál se na ní, jeho okouzlující úsměv ji vždycky dokázal přivést do kolen.

,,Dost povídání, dej mi pusu." Zašeptala a přitiskla svoje rty na ty jeho.

Fred ji chytl okolo pasu a přitáhl si ji k sobě blíž, byli tělo na tělo a hřálo je teplo a láska.

Já vím, že spousta věcí je jinak a že to není úplně podle kánonu a nějaký věci nebudou časově souviset, omlouvám se, i tak doufám, že se vám příběh líbí.❤