,,Kde jsi byl?" Zeptala se Hermiona.

,,Už má na sobě zase krev." Ozvala se Ginny. ,,Tentokrát je jeho," dodal Ron a podíval se na svého nejlepšího kamaráda.

,,Řeknu vám to později, o co jsem přišel?"

,,O zařazování prvňáků a o píseň Moudrého klobouku." Odpověděla Kristin, ,,máme asi jedenáct nových studentů Nebelvíru, tenhle rok jich bylo poměrně hodně, ale Zmijozel jich taky získal hodně."

,,Teď bude mít proslov Brumbál." Ukázala Hermiona na jejich ředitele.

Brumbál se postavil a obešel profesorský stůl, aby stál u pultu a viděli na něho všichni studenti a duchové.

,,Vítám vás v novém školním roce, ty, kteří tu jsou poprvé a i ty, kteří se sem vracejí opakovaně. Doufám, že jste si své prázdniny užili a nic závažného se nestalo. Bohužel víme, že v této době, kdy můžeme očekávat válku, je venku hodně nebezpečí. Události z června nám ukázali, že Voldemort se chystá k útoku a buduje armádu Smrtijedů, kteří budou stát při jeho boku. V těchto dobách je důležité držet za jeden provaz a nepouštět ho, věřím, že i přes to, že jste rozdělení do různých kolejí, dokážete se tolerovat a pomáhat si, takové chování od vás očekáváme. A teď k těm lepším zprávám. Uvítejte našeho nového profesora lektvarů, Horácia Křiklana, který se k nám vrátil po dlouhé pauze a je ochoten se vrátit k profesi profesora." Brumbál představil Horácia, který se postavil a všem studentům s úsměvem zamával.

,,Pokud je Křiklan profesor lektvarů, kdo bude profesorem obrany proti černé magii?"

,,Jelikož bude pan profesor Křiklan vyučovat lektvary, pan profesor Snape se uchopí obrany proti černé magii. Doufám, že nikdo z vás s tím nebude mít problém. Zítra ráno si po snídani půjdete zařídit rozvrhy hodin a teď, když už nemám, co říct, se můžete pustit do naší lahodné hostiny." Usmál se Brumbál a zatleskal, kolejní stoly se prohnuly pod tíhou všeho toho jídla a pití, které se na nich objevilo.

Prvňáci s ohromením zírali na všechno to jídlo a pití, pravděpodobně nikdo z nich nikdy neviděl tolik jídla na jednom místě.

Konverzace se rozjely a všude okolo šel slyšet smích a nadšené vyprávění o zážitcích z léta. Studenti si vyprávěli a říkali si, co všechno mají nové a na co se těší, na co se netěší, jak doufají, že se dostanou do kolejního týmu a jak strašně se těšili, až se zase vrátí do Bradavic.

I přes to, že ne spousta lidí má rádo školu, studenti Bradavic jsou velkou výjimkou a spousta z nich se vždycky těší, až budou moct zase spát na jejich koleji s přáteli a budou moct chodit chodbami hradu.

Když po nějakém čase skončila večeře, primusové a prefekti se ujali svých prací a ukázali prvňákům cestu na kolej a prošli s nimi do společenské místnosti, kde jim řekli, kde jsou klučičí a dívčí ložnice a řekli jim heslo, které se stejně po čase změní a chudáci se nedostanou dovnitř, pokud vůbec dokážou se ke koleji dostat aniž by se ztratili a vyptávali se ostatních studentů na cestu.

,,Dobrou noc." Popřála Kristin své mladší sestře a začala se svými kamarády šlapat do schodů. Tiše záviděla Samanthě, že nemusí chodit až do sedmého patra a jen sejde schody dolů do sklepení.

PO vstoupení do společenské místnosti, kde bylo živo, se posadili do křesel v rohu, aby si řekli všechno, co chtěli a nestihli.

,,Řekneš nám co se stalo? Proč ti tekla z nosu krev?" Vyptávala se Hermiona, vždycky chtěla všechno vědět, a není divu, kdo by taky nechtěl vědět, proč vašemu nejlepšímu kamarádovi teče krev?

,,Ve vlaku jsem odposlouchával Malfoye a zmijozelský. Malfoy si myslí, že Brumbál není pro Bradavice dobrý a pak se ho na něco ptali a on řekl, že jim to nebude říkat ve vlak, kde je tolik lidí, určitě se to týkalo něčeho s Voldemortem." Vyklopil Harry jakoby to bylo něco úžasného.

,,To pořád nevysvětluje tu krev." 

,,Když všichni začali vystupovat, Malfoy tam zůstal a když ve vlaku nikdo nebyl, zmrazil mě, zlomil mi nos a hodil na mě plášť, abych se vrátil zpátky do Londýna. Nemám ponětí jak o mně věděl." Vysvětlil Harry, neviditelný plášť měl schovaný pod hábitem.

********

Druhý den ráno, kdy začínalo vyučování, stáli ve frontě ve Velké síni, aby si u profesorky McGonagallové zařídili rozvrh.

,,Já myslela, že se chcete stát bystrozorem, Pottere, ale nikde tu nevidím lektvary." Prohlídla si profesorka Harryho rozvrh a podívala se na něj.

,,Pan profesor Snape vyžadoval k pokračování lektvarů vynikající, jenže já vynikající neměl." Vysvětlil Harry.

,,To ano, jenže teď je profesor lektvarů pan profesor Křiklan, ten nemá tak vysoké požadavky, lektvary si můžete do rozvrh připsat a pokračovat na bystrozora, pokud stále chcete."

,,Ano, to bych chtěl." Přikývl Harry. ,,Já vám tam tedy ty lektvary připíšu, ano?" Podívala se McGonagallová na Harryho pro souhlas.

,,Ano, děkuju."

,,Dobře, tady máte a běžte, nechcete přijít na první hodinu pozdě, že ano?" Profesorka McGonagallová Harrymu podala hotový rozvrh hodin a začala řešit rozvrh hodin Lauře.

,,Slečno Lupinová, vy se pořád zajímáte o zákon?"

,,Ano, paní profesorko." Přikývla Laura a podívala se na profesorku.

,,Skvěle, tak abychom začali s vaším rozvrhem, co vy na to?"

********

,,Vítejte na hodině lektvarů!" Prohlásil profesor Křiklan, když začala hodina a on měl ve třídě na tucet studentů. ,,Rád vás tu všechny vidím, tento rok se vám jistě bude líbit, mám pro vás připravené i soutěže." Poukázal Křiklan na připravený stůl, na kterém byly kotlíky s lektvary.

,,Dobrý den. Omlouváme se, že jsme přišli pozdě." Ve dveřích se objevil Harry, spolu s Ronem, vypadali zadýchaně.

,,Oh, pan Potter, jistě, vše je v pořádku, vytáhněte si své učebnice a pojďte k nám." 

,,Omlouváme se, ale my učebnice ještě nemáme, nevěděli jsme, že budeme mít lektvary." Omluvil se Harry znovu, Ron ještě stále popadal dech.

,,Nevadí, dokud nebudete mít svoje vlastní, můžete si půjčit učebnice ze skříně." Ukázal Křiklan na skříň, která stála u zdi za dveřmi.

,,Děkujeme." Harry s Ronem se otočili a prošli třídou ke skříni, otevřeli ji a pohledy jim padly na dvě učebnice lektvarů, jedna byla jako nová a druhá byla v zchátralém stavu, poničená s volným hřbetem a stránkami. Podívali se na sebe a okamžitě hmátli po té nově vypadající. 

Boj o učebnici vyhrál Ron a se spokojeným výrazem se postavil k hloučku studentů na druhé straně učebny, kde jim Křiklan něco říkal, a tak se Harry musel spokojit s učebnicí, která na něho zbyla.

Jsme zpátky v Bradavicích! Hezký pocit vracet se sem, i když jen příběhem.❤