První den září byl v Doupěti chaos. Paní Weasleyová všechny budila a popoháněla, aby se připravili a zkontrolovali, zda mají sbaleno vše, co do Bradavic potřebují.

Hermiona byla připravená jako první, jako každý rok, Ginny se přiřítila do kuchyně pár minut po ní, při běhu si uhlazovala tričko a s hlubokým výdechem se posadila ke stolu.

Harry se rozespale vyhrabal z postele a pokusil se vzbudit Rona, bez úspěchu se došoural do koupelny, kde se upravil a vyčistil si zuby. Když už byl převlečený a připravený k snídani, vrátil se do pokoje, aby znovu zkusil probudit svého nejlepšího kamaráda. Po několika minutové námaze se Ron vzbudil a mrzutě odešel do koupelny.

Harry mezitím odešel po schodech dolů do kuchyně, kde se posadil vedle Ginny, která už spolu s Hermionou, Molly a Arturem snídala.

,,Kde je Ron?" Zeptala se Hermiona.

,,Právě se mi povedlo ho vzbudit, takže asi ještě v koupelně." Odpověděl Harry a vzal si toast.

,,To by to měl zrychlit." Ozvala se Molly. Harry jen pokrčil rameny a dál k tomu nic neříkal. Vlak odjížděl za hodinu a nikdo z nich nebyl ještě ani nasnídaný. Bylo jasné, že měli značné zpoždění. 

Ron se vřítil do kuchyně jako tornádo, tričko na ruby a každá ponožka jiná. ,,Rone, obléct si se mohl pořádně."

********

Když se dostali na nádraží, zbývaly jim asi tři minuty do odjezdu vlaku. Artur s Harrym rychle naskládali kufry do vlaku a Molly se loučila s Ginny a Hermionou.

,,Děkuju Harry, jdi nastoupit nebo ten vlak odjede bez tebe." Poplácal ho po rameni pan Weasley.

Harry se vrátil k paní Weasleyové, která ho pevně objala a strčila mu do ruky svačinu na cestu, kterou přijal a rychle se s ní rozloučil.

,,Opatrujte se! A nedělejte hlouposti!" Volala na ně paní Weasleyová, když nastoupili do vlaku.

Společně ji zamávali z okýnka a když se vlak ztratil za zatáčkou a na nástupiště už nešlo vidět, šli si najít volná místa.

,,Už moc volných míst není." Oznámila Hermiona, když nakukovala do všech kupé. Nakonec našli jedno volné kupé, kam si sedli, Ginny se od nich po cestě odpojila a šla za svými přáteli.

,,Podle mě se Malfoy přidal k Smrtijedům." Oznámil z ničeho nic Harry.

,,Harry, Malfoy je sice parchant, ale nemyslím si, že je schopný něco takového udělat, na to nemá odvahu." 

,,Ron má pravdu, na to Malfoy nemá."

,,A já vám říkám, že má. Přidal se k nim, je mi jedno proč, třeba to udělal kvůli rodině nebo protože chtěl." Harry namítal a stál si za svým, věřil, že Draco Malfoy se opravdu stal přes léto Smrtijedem. ,,Dokážu vám to a mám nápad." Harry se postavil a vytáhl ze zavazadla svůj neviditelný plášť.

,,Harry, co děláš?" Zhrozila se Hermiona.

,,Neboj se." Schválně jí neodpověděl na otázku, přehodil přes sebe neviditelný plášť a vyšel z kupé do úzké chodbičky.

,,To bude průšvih." Vydechla Hermiona a zakroutila hlavou.

O několik minut později se dveře od jejich kupé otevřely a  v nich stála Laura se sestrami Blackovými.

,,Kde jste? celou dobu jsme vás hledaly. A kde je Harry?" Kristin se posadila vedle Rona.

,,Harry si vzal neviditelný plášť a nejspíš to dopadne nějakým průšvihem, neřekl kam jde a ani kdy se vrátí." 

,,Super, takže školní rok ještě nezačal a už budeme s body v mínusu." Zatleskala Kristin.

,,Jakoby ti to vadilo." 

,,Nevadí, je mi to jedno, jsem přece dcera Siriuse Blacka." Pozvedla Kristin pyšně bradu a narovnala se.

Mezitím, co se v kupé bavili a probírali nadcházející školní rok, Harry se pomalu dostal do vagónu, kde seděl Draco Malfoy s jeho kamarádíčky.

Opatrně se nasoukal do zavazadlové prostoru nad sedadly a nepříjemně se ta poskládal, aby ho plášť zakrýval celého.

,,Tahle škola fakt upadá." Odfrkl si Malfoy.

,,A co s tím chceš dělat?"

,,To se neříká, přece ti to tady ve vlaku neřeknu, mezi všema těma hlupákama." Protočil Draco očima.

,,Už se těším, až odtud vypadnu." 

********

Cesta byla dlouhá a Harry se pořád krčil v zavazadlovém prostoru, kde po zbytek cesty poslouchal rozhovor mezi Dracem a jeho zmijozelskými spolužáky.

,,Jděte napřed, doženu vás." Řekl Draco svým kamarádům, když vlak zastavil a studenti začali vystupovat na nástupiště v Prasinkách.

Když byl vagón prázdný, Draco zatáhl žaluzie oken a dveří. Celý vagón potemněl a šli slyšet jeho Dracovy kroky.

,,Nevíš, že odposlouchávat cizí rozhovory je neslušné, Pottere?" Malfoy vytáhl hůlku a než si Harry stačil uvědomit, co se Malfoy chystá udělat, už ležel ztuhlí na podlaze.

,,To tě matka nestihla naučit, než umřela?" Draco z něj strhl plášť a šklebil se na něj. Harry se na něj bezmocně díval.

Po chvilce mu Draco zlomil nos, přehodil přes něj znovu neviditelný plášť a se smíchem vystoupil a nechal Harryho na podlaze, aby se vrátil zpátky do Londýna.

Vlak tam jen tak stál na tom nádraží a Harry čekal, jestli dřív přestane působit kletba nebo se rozjede vlak. Naštěstí se vlak nerozjel a Lenka Láskorádová se objevila ve dveřích vagónu.

Harry se už chtěl radovat když mu došlo, že má na sobě neviditelný plášť a tak ho Lenka nevidí.

Lenka na sobě měla zvláštní modro-růžové brýle a v ruce držela několik vydání Jinotaje, časopisu, který vedl její otec, Xenophilius Láskorád.

,,Ahoj Harry." Lenka odstranila kletbu a sundala z Harryho plášť.

,,Jak jsi věděla, že tu jsem?" Zeptal se udiveně Harry.

,,Strachopudové, máš jich plnou hlavu." Vysvětlila Lenka, jako by to bylo naprosto jasné, jenže Harry neměl ponětí, o čem to mluvila a co to ti strachopudové jsou.

,,Děkuju."

,,Nemáš zač." Usmála se na Harryho a sundala si brýle z očí. ,,Měli bychom jít nebo nám ujedou všechny kočáry."

,,Proč jsi nejela se svými přáteli?"

,,Procházela jsem vlak, jestli tu někdo něco nenechal a tak, a navíc, ty jsi taky můj kamarád." 

,,Jsem tvůj kamarád?"

,,No jasně, že ano." Usmála se Lenka a jako vždycky zářila tou svou pozitivní a zvláštní náladou.

,,Ukaž, pomůžu ti." Zastavila se Lenka po cestě a otočila se k Harrymu.

,,Huh?" 

,,Tvůj nos, máš ho zlomený, můžu to spravit." Poukázala na Harryho obličej, z nosu mu tekla krev a zabarvila mu lem trička.

,,Už jsi to někdy dělala?"

,,Spravovala jsem palce u nohou, tohle nemůže být moc rozdílný, neboj." Ujišťovala ho, moc se jí to nedařilo, ale přece by ji s její nabídkou neposlal pryč, když mu chtěla pomoct.

,,Episkey." Ozvalo se hlasité křupnutí a Harry zasténal bolestí, ale nos už zlomený neměl.

,,Děkuju, zase."

,,Nemáš zač, zase." Lenka se zazubila a otočila se, aby pokračovala v cestě.

Když se dostali k hradu a prošli kolem profesora Kratiknota a školníka Filche, kteří kontrolovali všechny studenty a jejich věci, opatrně vešli do Velké síně, aby si jich nikdo nevšiml a rozdělili se, aby se každý posadil ke svému stolu.

Další kapitola! A tentokrát bez zpoždění a čekání!