,,Harry!" Zvolala Hermiona ze schodů Doupěte.

"Ahoj Hermiono," pozdravil Harry a roztáhl ruce, aby ho mohla Hermiona obejmout.

,,Harry! Božínku, kde se tady bereš?" Přispěchala Molly, aby mohla Harryho přivítat.

,,Brumbál mě sem poslal, prý tu mám zůstat po zbytek prázdnin." 

,,To je skvělé." Usmála se paní Weasleyová.

,,Doufám, že to není problém, můžu se klidně vrátit do Zobí ulice."

,,Jistě že ne, drahoušku, můžeš tu s námi zůstat, budeme rádi. Každopádně budeš muset být v pokoji s Ronem." 

,,Děkuju." Harry přikývl.

Ze schodů se vyřítili nejmladší děti Weasleyovi, Ron a Ginny, Ron došel k svému kamarádovi, aby ho mohl obejmout a postavil se vedle Hermiony. Ginny se zastavila před Harrym a pozdravila ho.

,,Dobře, zítra si můžete říct všechno, co budete chtít, teď se jděte připravit a spát." Paní Weasleyová je popohnala nahoru do schodů, aby se šli připravit do postelí.

********

,,Harry! Pojď dolů! Všichni už čekají!" Paní Weasleyová zvolala, právě se všichni sešli v Doupěti, aby oslavili Harryho narozeniny. Přišli Blackovi, Robertsovi, Remus s Laurou, a samozřejmě nechyběl zbytek Weasleyových spolu s Fleur.

Byl pro Harryho připravený i dort se zlatonkou, na zahradě byly sražené stoly k sobě, jako pár týdnů zpátky, když se sešli u večeře. Nad stoly svítily lampiony a ze sloupů u stolů viseli praporky se znakem Nebelvíru.

,,Všechno nejlepší k narozeninám!" Vykřikli všichni společně, když Harry vyšel z Doupěte na zahradu.

,,Děkuju." Harry se na všechny usmál a posadil se do čela stolu, z jedné strany seděl Ron a z druhé strany Laura, která kopala Freda vedle sebe do kotníku a on jí to oplácel, z nějakého důvodu je to bavilo.

,,Přej si něco!" Pošťouchla ho Laura.

Harry zavřel oči, popřemýšlel, co by si tak mohl přát, a když zjistil, co si přeje, svíčky sfoukl.

,,Co sis přál?" Zeptal se Ron.

,,Když ti to řeknu, nesplní se to."

,,Tak jo, čas na dort." Zatleskala Molly a vzala nůž, aby dort mohla rozkrojit. Harry samozřejmě, jako oslavenec, dostal první a největší kus.

Celý večer se táhl v příjemné náladě, Harry rozbalil dárky, které dostal a děkoval každému, kdo mu dárek dal. Potom se všichni rozdělili do skupinek, ve kterých vedli konverzace a bavili se. Brzy byla tma a někteří s rozloučením, že se brzy uvidí, odešli.

Fleur s Molly pouklízely a zbytek se přesunul dovnitř Doupěte.

Harry, Hermiona a Ron se posadili na zem v Ronově pokoji, kde si povídali.

********

,,Lauro, můžeme si promluvit?" Remus zastavil svou dceru ještě než se stihla zavřít ve svém pokoji.

,,Udělala jsem něco? Protože jestli ano, tak to bylo určitě nevědomě a nevím o tom."

,,Ne, nic jsi neudělala, alespoň o ničem nevím."

,,Dobře, tak co to je?"

,,Chci se tě na něco zeptat, pojď si se mnou sednout."

,,Zníš dost vážně." Laura s Remusem se posadili ke stolu v kuchyni, každý na jiné straně stolu, tak aby na sebe viděli.

,,Jak bys reagovala, kdybych s někým chtěl být?" Remus zněl dost nejistě, bylo jasné, že na tenhle rozhovor se nějakou chvíli připravoval.

,,Asi nechápu, co mi tím chceš říct." Laura nadzvedla obočí a v tu chvíli vypadala přesně jako její máma.

,,Chci tím říct, že jsem našel někoho, s kým bych chtěl být, jak bys na to reagovala?"

,,Myslím, že hodně záleží na tom, kdo to je a jestli ví o tom, že jsi vlkodlak." 

,,Ví o tom." Remus přikývl.

,,Je to někdo koho znám?"

,,Ano." 

,,A řekneš mi kdo?"

,,Nymfadora." 

,,Myslíš Nymfadoru jako naší Nymfadoru? Z řádu?" Vykulila Laura oči.

,,Myslím Nymfadoru, ano. Já vím, že je to něco novýho a že to pro tebe může být nepříjemný, ale chci abys věděla, že tím nenahrazuju tvou mámu, Lal, dobře? Annie se nedá nahradit, jen chci, abys to věděla, je důležitý, abys se mnou a Nymfadorou neměla problém a pochopím, když se ti to nebude líbit." Vysvětloval Remus.

,,Tati, já to chápu. Nevadí mi to, Nymfadora je skvělá a milá, a nechci, abys byl sám, když tu nejsem a máma by to taky nechtěla." Usmála se Laura na svého otce.

,,Děkuju, zlatíčko." Laura přikývla a tátu objala.

,,A teď, když dovolíš, jdu spát."

,,Samozřejmě, jen jdi." Zasmál se Remus a pohladil svou dceru po vlasech než zmizela.

********

Po narozeninách Ginny se naplánoval výlet do Příčné ulice, aby mohli pořídit potřebné věci do Bradavic.

Když dorazili do Děravého kotle, rozdělili se na skupinky, jedna skupinka šla do Krucánků a Kaňourů pro učebnice a knihy, další skupina šla zařídit hábit a další skupinka šla pro přísady do lektvarů.

Později se k nim přidaly Kristin, Laura a Samantha.

Po dlouhých nákupech se rozhodli navštívit všichni společně Kratochvílné kouzelnické kejkle, obchod s žertovnými potřebami, který si otevřeli Fred a Georgem.

Obchod byl mnohem živější než zbytek ulice, byl prostorný a hlučný, z každého rohu místnosti se ozývaly různé zvuky a neustále vám něco lítalo kolem hlavy.

Bylo neuvěřitelný, kolik hluku, barev a zábavy bylo v jedné místnosti. Celý obchod byl napěchovaný studenty Bradavic a smíchem, všichni se bavili a Fred s Georgem na to všechno pohlíželi ze schodů.

,,Je to úžasný!" rozzářil se Ron, když viděl, co všechno obchod nabízí.

,,No páni." 

,,Vítejte v Kratochvílných kouzelnických kejklích, najdete tu vše, na co si vzpomenete." Uvítali dvojčata příchozí.

,,Kvůli tomuhle jste se vykašlali na OVCE?" Zeptala se paní Weasleyová a rozhlédla se obchodě.

,,Mami, koukej!" Ukázala Ginny na něco chlupatého a barevného. Ze štítku se dalo přečíst, že to, na co Ginny ukazovala, byla trpaslenka.

,,Můžu jednu mít? Prosím." Prosila Ginny.

,,K čemu to je?" Ptala se Molly.

Harry si šel prohlédnou zbytek krámku, cestou se setkal se spoustou jeho spolužáků.

,,To je rychlozatmívací prášek." Ozval se Fred za Harrym.

,,K čemu to je?"

,,Stačí ho hodit a můžeš bez povšimnutí zmizet, je to dost užitečná věcička, dovoz je až z Peru." Řekl George.

,,Můžeš si to vzít, máš to zadarmo." 

,,Cože? Ne, to ne, zaplatím."

,,Nesmysl. Díky tobě jsme si mohli tenhle obchod otevřít, máš to gratis, vždycky."

,,To nemusíte, kluci, dal jsem vám ty peníze, protože jsem věděl, že je dobře využijete,  vidíte? Využili jste je skvěle."

,,Ale to jenom díky tobě, navíc máme momentálně hodně zákazníků, tohle nás nezruinuje." 

,,Tak dobře, díky." 

,,Nemáš zač." Zazubili se dvojčata.

,,Hele! Kolik to stojí?" Zavolal Ron na bratry.

,,Pět galeonů." 

,,Jsem váš bratr!"

,,Deset galeonů."

,,To není fér." Odfrkl si Ron a zmizel za rohem. Dvojčata se zasmála a plácla si.

,,To je zákeřný." Ušklíbl se Harry.

,,My víme."

Po návštěvě obchodu Freda a George a malém dobrodružství v Obrtlé ulici, kde pronásledovali mladého Malfoye s Narcissou Malfoyovou se skupina rozpustila a vrátili se domů.

Do odjezdu do Bradavic zbývaly poslední dva týdny a zatím co děti měli volno a mohl hrát famfrpál a pobíhat po zahradě, Molly prala a žehlila hábity a oblečení, aby měli všechno připravené.

Ginny po dlouhém rozhodování pojmenovala svou trpaslenku  Arnold, nosila ji na rameni prakticky všude, kam šla.

Blackovi, Robertsovi a Laura s Remusem často Doupě navštěvovali, buď to bylo kvůli Fénixově řádu nebo protože si chtěli společně užít poslední dny prázdnin před tím, než se většina z nich vrátí do školy.

Jacob s Rebeccou na to neměli moc času, protože si zařizovali práci. Jacob se rozhodl, že půjde na Ministerstvo kouzel a Rebecca následovala svou matku a zařídila si stáž u svatého Munga.

Taková dodatková kapitola, moc se toho tam moc neděje, ale snad to nevadí.