Dolores Umbridgeová už nadále nebyla v Bradavicích a na místo ředitele školy se vrátil Albus Brumbál.

Laura, Kristin, Samanrtha, Hermiona, Ginny, Ron a Harry se vrátili zpátky do školy po jejich výletu na ministerstvo kouzel, kde chtěli zachránit Siriuse, který tam ze začátku vůbec nebyl a i přesto o něho přišli. A aby toho nebylo málo, přišli o věštbu.

Lucius Malfoy a další smrtijedi byli zatčeni a posláni do Azkabanu.

Harry Potter a Albus Brumbál očištěni!

Dolores Umbridgeová sestupuje z místa ředitelky školy, do pozice se vrací Brumbál!

Ten, jehož jméno nesmíme vyslovit se vrátil!

Hlásaly články Denního věštce.

,,Očistili Siriusovo jméno." Poukázala hermiona potichu a přistrčila Denní věštec ke Kristin a Sam.

Sirius Black, vězeň, který před třemi lety uprchl z Azkabanu je očištěn a zproštěn všech obvinění a činů.

Po útoku toho, jehož jméno nesmíme vyslovit a jeho příznivců se zjistilo, že Sirius Black nebyl příznivcem vy-víte-koho.

Bellatrix Lestrangeová, Blackova sestřenice, kterou jsme považovali za jeho společnici Blacka zabila a uprchla.

Zbytek útočníků z této noci bylo zajato a posláno do Azkabanu.

,,Trvalo jim to." Odpověděla Kristin, po tváři ji tekly slzy, když se dívala na fotku jejího otce, kterou Denní věštec vytiskl.

Kristin posunula Denní Věštec své mladší sestře a dál nic neříkala. Zatímco oni seděli u nebelvírského stolu ve Velké síni, Harry byl zavolán do Brumbálovy pracovny.

,,Harry." Oslovil chlapce Brumbál a díval se na něj skrze své brýle.

,,Je to moje chyba." 

,,Nedávej si to za vinu." 

,,Proč ne? Neměl jsem Kráturovi uvěřit." Obořil se Harry, ,,nemohl ani vyjít ven." 

,,Sirius věděl, co jeho svoboda obnáší."

,,A Snape ho celou tu dobu provokoval a říkal, jak je nepřínosný pro řád." 

,,Sirius byl dost inteligentní na to aby se nenechal vyprovokovat." Konstatoval Brumbál.

,,Nemluvte o něm, jakoby to byla jeho chyba."

,,Harry, já vím, jak se cítíš-"

,,Ne, nevíte! Nemáte ponětí, jaké to je!" Harry se postavil ze židle.

Harry rozčíleně začal házet věcmi, které mu padly do rukou a Brumbál v klidu vyčkával, až ho vztek přejde a díval se, jak se jeho věci tříští o stěny a podlahu pracovny.

Když se Harry o trochu uklidnil, posadil se zpátky do židle a mlčel.

,,...Ta věštba je zničená."

,,Já vím," přikývl Brumbál.

,,Už se nedozvíme, co v ní bylo."

,,Víš Harry, věštbu vždycky vyslovíme nějaká osoba." 

,,Chcete najít, toho, kdo ji vyslovil?"

,,Ne, Harry, většinou si nejsou vědomi, že něco jako věštbu vysloví." Zakroutil Brumbál hlavou. ,,Před dvěma lety, když jsi se svými přáteli zjistil pravdu o Siriusovi a Peteru Pettigrewovi, řekl jsi mi, že profesorka Trelawneyová byla toho dne jako v tranzu a mluvila o následníkovi Pána zla." Vyprávěl Albus Brumbál.

,,Ten den vyslovila věštbu." 

,,Víš, Harry. Profesorka Trelawneyová není nějak skvělá profesorka, ale jednou za dlouhou dobu má chvíli, kdy se stane něco, jako toho odpoledne před dvěma lety. Jsem si vědom, že mezi profesory není oblíbená, ale i přes to jsem potřeboval, aby na hradě zůstala." Brumbál mluvil dál a Harry ho poslouchal bez přerušování.

,,Před patnácti lety mi profesorka Trelawneyová napsala dopis, ve kterém žádala o místo v Bradavicích a jestli bychom se nemohli sejít. Souhlasil jsem, a tak, jednoho dne, jsme se sešli v salónku nad Prasečí hlavou, znám majitele a domluvil jsem se s ním, jestli bych tam nemohl mít se Sibylou pohovor a ten souhlasil. Profesorka Trelawneyová toho dne dorazila, nijak moc mě neohromila, to musím uznat, jenže potom, když už jsem se rozhodoval, že ji odmítnu, ztuhla, hlas se jí třásl." Vyprávěl ředitel Brumbál dál.

,,To ona tehdy vyslovila tu věštbu, která se týká tebe a Voldemorta a já měl to štěstí, že jsem u toho byl."

,,Profesorka Trelawneyová byla ta, kdo vyslovil věštbu tak důležitou, že mi změnila celej život?"

,,Já vím, je to neuvěřitelný." Usmál se Brumbál.

,,A já ti tu věštbu můžu říct." 

,,Vážně?" Zeptal se Harry.

,,Tak poslouchej, je to důležité. Příchod toho, v jehož moci je porazit Pána všeho zla, se blíží... Narodí se těm, kteří se mu již třikrát postavili, na samotném sklonku sedmého měsíce roku... a Pán zla ho poznamená jako sobě rovného; on však bude mít moc, jakou Pán zla nezná... proto jeden z nich musí zemřít rukou druhého, neboť ani jeden nemůže žít, jestliže druhý zůstává naživu... Ten, v jehož moci je porazit Pána všeho zla, se narodí, až sedmý měsíc bude umírat..." 

,,Takže... Jeden z nás musí toho druhého zabít."

,,Ano, Harry, musí." Přikývl Brumbál.

********

Po ukončení školního roku vyrazili všichni zpátky domů na prázdniny, aby si mohli užít léto a zasloužené volno.

Když bradavický express dorazil na nádraží devět a tři čtvrtě, studenti se začali valit z vlaku, aby mohli obejmout své rodiče a sourozence.

,,Harry." Zavolala Katherine.

Harry se otočil k ženě a čekal na to, co mu řekne.

,,Harry, budeme... Budeme mít večeři dnes večer, na památku Siriuse... Měl bys tam být s námi." 

,,Strýc Vernon mě nepustí, nemám se jak dostat zpátky na Zobí ulici." 

,,Domluvím to s ním, zítra ráno bych se s tebou přemístila, aby nemuseli jezdit. Sirius by uritě chtěl, abys tam byl." Domlouvala Kate.

,,Dobře, děkuju." Usmál se smutně Harry. Po událostech na ministerstvu kouzel měl v sobě hodně emocí.

,,Holky, počkejte tady." Zavolala na dcery a šla s Harrym k rodině Dursleyových. Kristin se Samanthou přikývly a zůstaly u svých zavazadel.

,,Dobrý den, Katherine Blacková." Pozdravila Kate strýce Vernona a tetu Petunii.

,,Co chcete?" Zeptal se Vernon.

,,Chci se zeptat, jestli by s námi Harry nemohl ještě jeden den zůstat, budeme mít důležitou rodinnou večeři, na které by Harry měl být. Zítra bych ho přivezla k vám, abyste nemuseli jezdit vy." Zalhala trochu Kate.

,,Rodinná večeře?" Ohrnul strýc Vernon nos.

,,Ano, jde o Harryho kmotra. Řekl vám o něm, že ano?"

,,Ano, jistě." 

,,Děkuju," usmála se Katherine a podívala se na Petunii, ,,Lily by byla ráda, že máte rodinu. Tak nashle." Rozloučila se Katherine a otočila se na podpatku, Harry hned za ní.

,,O čem to mluvila? Petunie, ty víš kdo to je?" Vyptával se Vernon.

,,Já nevím, možná." Odpověděla Petunie zaraženě, i přes to měla pocit, že ženu zná, už ji někde určitě viděla.

,,Když si kluka berou sebou, to jsme sem nemuseli ani jezdit." Stěžoval si Vernon a zamířil k autu.

********

Z takzvané rodinné večeře se plány zvětšily a místo čtyř jich bylo dvacet.

Shodli se na tom, že večer, věnovaný Siriusovi by neměl být v domě, kde žil se svou neoblíbenou rodinou a kde byl celý rok zavřený a tak se akce naplánovala na zahradu rodiny Blacků, kde bydlela Kate s Kristin a Samanthou.

O večeři se samozřejmě dozvěděla Molly Weasleyová a rozhodla se, že je nenechá samotné a pomůže Kate s přípravami a udělají z toho pořádný večer na rozloučenou.

Na zahradě za domem postavili tři velké stoly narovnané vedle sebe, na strom ty dva jediné stromy, které na zahradě byly, pověsily světýlka, aby byla zahrada při večeru hezky osvícená.

Sešli se skoro všichni dohromady. Nechyběl ani Albus Brumbál, spolu s Minervou McGonagallovou, dokonce Alastor Moody nechyběl. Všichni Weasleyovi mimo Charlieho, který se musel vrátit do Rumunska k drakům a Percyho, o kterém se nemluvilo. Zbytek jejich původní party, z které je teď polovina; Kate, Remus, Eliz, Thomas. Děti; Kristin, Samantha a Harry, samozřejmě. Hermiona, Ron, Fred, George, Ginny, Jacob, Rebecca a Laura. A pár členů řádu, jako Bill Weasley, Alastor Moody, Molly a Artur Weasleyovi, profesorka McGonagallová a Albus Brumbál. Všichni na zahradě Blacků, aby řekli své sbohem.

Když se všichni posadili na svá místa, Eliz, Kate a Molly naservírovaly jídlo. Konverzace byla tichá a bavili se ve dvojicích vedle sebe.

,,Chtěla bych přípitek," postavila se Katherine a držela v ruce skleničku s vínem.

,,Na mého manžela, na přítele, otce a čestného muže. Na člověka, který přetrpěl dlouhá léta na místě, kam by nikdo dobrovolně nevkročil, který nás dokázal rozesmát v smutných chvilkách a podpořit v těžkých chvílích, který nám byl oporou, který byl odvážný a bojoval do poslední chvíle za ty, které miloval." Kate nadzvedla skleničku k nebi a společně s ostatními se napila.

,,Pamatuju si, jak jsme jednou připravovali Jamesovu oslavu narozenin ve společenské místnosti a málem to nevyšlo, protože okolo chodil školník Filch s paní Norrisovou." Zavzpomínal Remus.

,,To byla dobrá oslava." Přikývla Elizabeth.

,,Musím uznat, že Black s Potterem byli dvojice, která spolu nesla vždy nějaký průšvih, ale oba to byli skvělí studenti." Pousmála se Minerva.

,,Sirius nám psal, že se vás máme zeptat, jak dopadli při zkouškách, prý mu nemáme dělat ostudu." Vzpoměla si Laura.

,,Jsem si jist, že byste svým rodičům ostudu neudělali, občas to může vypadat, že jsou zklamaní, ale věřte, my si vaše rodiče pamatujeme z jejich let studia a můžu vám v klidu říct, že jste úplně stejní, jako vaši rodiče." Promluvil Brumbál, v očích měl tu jeho rošťáckou jiskru.

Zbytek večera strávili nad vzpomínáním a povídáním, popíjením pití. Fred s Laurou leželi na trávě a sledovali noční oblohu. Ginny s Hermionou probíraly různá témata, Rebecca se Sam se k nim občas přidaly, když měly něco říct. Harry poslouchal historky, které vyprávěl Remus Lupin o jeho rodičích a Siriusovi, Elizabeth, Katherine a Thomas vždycky přihodili další historku, nad kterou se mohli zasmát, například nad Jamesovými pokusy sbalit Lily, která každý jeho pokus zkritizovala a odmítla.

Byl to příjemný večer strávený mezi přáteli a rodinou. Tak, jak by se to Siriusovi líbilo.

Další kapitola s více emocemi.
To víte, nemůžu si pomoct.
Sirius si zaslouží rozloučení a neodpustila bych si, kdybych ho nechala jen tak.
A navíc ráda vzpomínám.❤
A touhle kapitolou uzavírám první třetinu druhého dílu a vstupujeme do druhé třetiny.✊🏼
Užijte si kapitolu.
Já se loučím!🌹