Když Hagrid ukázal Harrymu a Hermioně Drápa, Harry s Hermionou se vrátili zpátky aniž by si jich někdo všiml.

Po cestě potkali Rona se zbytkem party jak se vracejí z famfrpálového zápasu.

,,Viděli jste to?!" Zeptal se nadšeně Ron.

,,Jo, jo, viděli, šlo ti to skvěle." Zalhal Harry a poplácal kamaráda po rameni.

,,Za hodinu se sejdeme v kuchyni. Musíme vám něco říct, buďte tam, prosím." Řekla Hermiona.

,,Budu tam." Přikývla Kristin s Laurou a Samanthou.

Procházející studenti Zmijozelu se na ni jako vždy podívali s opovržlivými pohledy, Samantha si z toho však nic nedělala. Byla dost stará na to, aby věděla, kdo stojí za její pozornost a kdo je pro ni bezvýznamný. Těmhle lidem nemusela nic dokazovat.

O hodinu později se opravdu všichni sešli v kuchyni. Ron si přebíral od skřítků svou porci jídla, o kterou požádal. Harry seděl vedle něho se sklenicí dýňového džusu, Hermiona si na druhé straně stolu četla nějakou knihu, kterou si půjčila z bradavické knihovny. Jacob s Kristin seděli mezi Ronem a Hermionou, naproti Harrymu seděla v čele Ginny. Z druhé strany stolu seděla vedle Ginny Samantha, Rebecca, Fred s Georgem a na konci Laura vedle Harryho.

,,Slečna Whiteová, dáte si něco?" Zeptal se skřítek s velkýma černýma očima.

,,Ne, děkuji." Usmála se mladší ze sester Blackových.

,,Dobře, a vy, slečno Weasleyová, dala byste si něco?" Otočil se skřítek na zrzku.

,,Možná dýňový džus." 

,,Jistě slečno, přinesu to." 

,,Děkuju." Poděkovala Ginny, skřítek se dívkám uklonil a odběhl.

********

O pár dní později přišel valentýn.

Harry se odhodlal pozvat Cho Changovou. K překvapení některých, Fred se rozhodl pozvat na rande Lauru, která jeho nabídku přijala.

,,Jdeš s námi do Prasinek?" Zeptala se Kristin své mladší sestry.

,,Ještě nevím." 

,,Měla bys jít, Hermiona nás požádala, abychom přišli později ke Třem košťatům." 

,,Dobře, budu tam." 

,,Pozval tě někdo na rande?" Vyzvídala Kris.

,,Ne." Zakroutila Samantha hlavou.

,,Takže si zalezeš do knihkupectví?" 

,,S velkou radostí," usmála se Sam. ,,A co ty? Pozval tě někdo? Co ten kluk z Mrzimoru?" 

,,Odmítla jsem ho." Pokrčila Kristin rameny.

,,Proč? Vypadal roztomile." 

,,Nic by z toho nebylo." 

,,Jak to můžeš vědět?" 

,,Mám toho teď moc, všichni toho teď máme moc a bylo by zbytečné s ním chodit, když vím, že by to k ničemu nevedlo a jsem si jistá, že si zaslouží někoho, kdo mu bude věnovat čas." Vysvětlila Tiny.

,,Dobře, to se jako dostatečný důvod bere." 

,,Uvidíme se U Tří košťat." Kristin zamávala své sestře a zmizela za zábradlím schodiště.

********

,,Už nikdy nepozvu žádnou holku na rande. Co to s vámi je?" Stěžoval si Harry toho večera v nebelvírské místnosti.

,,Stalo se něco?" Zeptala se Hermiona.

,,Většinu času se mě ptala na Cedrica a brečela, pak po mně vyjela, když jsem jí řekl, že ještě musím za vámi ke Třem košťatům." 

,,Jo Harry, máš to težký, co?" Přisedl si k nim Fred.

,,A tobě rande vyšlo?" Zeptal se Ron.

,,Jo, bylo to fajn." Přikývl Fred.

,,Takže to myslíš vážně? Ty a Laura?" Přidal se ohromeně Harry.

,,Myslím to vážně. Vy jste si mysleli, že si z ní dělám srandu?"

,,No, jo. Vždyť ty... a Laura. To by mě v životě nenapadlo." Kroutil hlavou Ron.

,,Vy dva jste ztracený případ." 

,,Má pravdu." Ozvala se Hermiona nezaujatě aniž by zvedla poled od své učebnice kouzelných formulí.

,,Kdo?" 

,,Fred, vy dva jste opravdu ztracený případ." 

,,Vy holky jste ale divný, nedá se ve vás vyznat." Stěžoval si Ron.

,,Vy jen nic nechápete." 

,,Protože se nedá nic chápat." 

********

Zima skončila a všichni odhodili dlouhé kabáty a šály.

Fred s Georgem se rozhodli, že ukončení sedmého ročníku je naprosto zbytečný a tak jednoho dne s velkou parádou naskočili na košťata a odletěli z Bradavic s velkou parádou, jako nikdo jiný.

Nechali po sobě spoustu dárků, jako další chodby, kterými se nedalo procházet, rozzuřenou Dolores Umbridgeovou, ohromené profesory a nadšeného Protivu, který se rozhodl splnit jejich přání a znepříjemňoval Umbridgeové pobyt na hradě jak jen to šlo.

Ostatní studenti se připravovali na závěrečné zkoušky, obzvláště studenti pátého a sedmého ročníku byli zabořeni v knihách a zápiscích.

Profesor Snape naštvaně ukončil Harryho lekce nitrobrany, když se Harry ze zvědavosti podíval do myslánky a viděl svého otce ve školních letech, jak Snapea šikanoval.

Harryho vize byli častější a každé ráno se budil se studeným potem na zádech. tmavá chodba s dveřmi na jejím konci se mu do mysli vracela pořád dokola. A Harry stále nevěděl, co to znamená.

Nemohl se poradit s Brumbálem, protože se stále nevrátil do Bradavic.

Pár dní po odchodu Freda a George přišel dopis z Grimmauldova náměstí 12, že dvojčata se objevila u dveří a nehodlají se do školy vrátit.

Ahoj, 

dvojčata jsou doma, říkají, že se nevrátí zpátky.

Molly zuřila, ale už jsou plnoletí, takže s tím nic nenadělá.

My se máme dobře, Krátura občas provokuje, mám chuť ho praštit, ale Kate to nechce dovolit.

Občas se staví Remus nebo Elizabeth s Thomasem, všichni jsou v pořádku, práce je pro ně náročná a je toho teď hodně, nejspíš se k něčemu schyluje.

Pořádně se učte, ať nám neděláte ostudu, můžete se zeptat profesorky McGonagallové, jak jsme dopadli u zkoušek my. ;) 

S pozdravem Tichošlápek.

Dopis si přečetli mezi sebou v komnatě nejvyšší potřeby, kde teď byli často. Bylo to jediné místo na hradě kde mohli být spolu aniž by je někdo vyrušoval nebo poslouchal. Taky se tam mohli učit, komnata nejvyšší potřeby se většinou proměnila v knihovnu se sedacími pytli a velkým stolem.

Zkoušky měli začít za pět týdnů a Hermiona byla vystrašená, že nestihnou vše, co měli v plánu se naučit.

,,Můžu si přepsat tvoje zápisky z dějin?" Zeptal se Harry Hermiony.

,,Ano, vezmi si je." Přikývla Hermiona a přepisovala si odstavec z učebnice bylinkářství.

,,Nevíte, proč jsme potřebovali ty kresby noční oblohy?" Zeptal se nechápavě Ron, když vyhrabal z hromady pergamenů jeden z nákresů.

,,Aby věděli, že dokážeme určit, kde je jaké souhvězdí." Odpověděla Hermiona.

,,Jo, to jo, ale jako, k čemu mi to bude?" 

,,Nevím, já to dělal kvůli známce, ne proto, že by mě to zajímalo." Odpověděl Jacob.

,,Hej, buďte potichu, ne každý se dokáže soustředit v hluku, někdo opravdu potřebuje ticho." Napomenula je Becca, seděla na zemi a kolem sebe měla spoustu učebnic a zápisů. Někdo by řekl, že je kolem ní jen bordel a že se v tom nikdy nemůže vyznat, ale Rebecca v tom měla svůj vlastní systém.

,,Můžu si půjčit kalamář?" Zeptala se Ginny. Rebecca na ní vrhla pohled aby mlčela.

,,Promiň." Zašeptala nazpátek, Harry k ní posunul svůj kalamář.

Ginny mu potichu poděkovala a Harry se na ni usmál.

Víc slov už v komnatě nepadlo. Společně vynechali večeři, komnata jim však večeři dopřála.

Jsem si vědoma, že některé věci nemusí časově sedět do originálního příběhu.
Každopádně tu máte další kapitolu, dokonce ve středu!
Tahle se mi celkem líbí, ani nevím proč.
Užijte si ji.💕
Já se loučím!🌹