7. kapitola - Obrana proti černé magii
Ráno se Lily vzbudila příliš pozdě. Zbývalo jim dvacet minut do začátku hodiny.
„Holky, vstávejte! Zaspaly jsme!" Pobíhala Lily po pokoji a budila jednu svou kamarádku za druhou.
„Co se děje?" Ptala se rozespale Eliz.
„Zaspaly jsme," odvětila Lily a házela si do brašny učebnice na obranu proti černé magii a bylinkářství.
Všechny vyletěly jako střely a začaly se oblíkat a připravovat. Eliz vlítla do koupelny, Annie házela věci do své tašky a Kat se oblíkala do hábitu.
Ve velké síni si každá vzala jeden toust a běžely na obranu. Už týden byl v profesorském sboru nový profesor na obranu proti černé magii. Profesor Smith, mladý a pohledný. Několik čtvrťaček po něm už pokukovalo.
Holky vletěly do učebny pouhé dvě minuty před začátkem hodiny.
„Teda, Kate, vypadáte všechny úžasně!" Prohlásil Sirius a šklebil se na ně.
„Teda, Blacku, taky vypadáš úchvatně," vrátila mu to Kate.
„Já vím," prohlásil Sirius a všichni se začali smát.
„Nevšimnul sis té ironie, Blacku? Ty jsi vážně úplně vymetený," prohlásila Kate a tím mu srazila ego.
„No, Whiteová, a teď se kvůli tobě Tichošlápek zhroutil," vysmíval se jí James a Sirius hrál jako že omdlel.
„Jeho ego je tak vysoký, že je úplně v pohodě," odsekla Kate a posadila se k Lily do třetí lavice.
Hodina začala a profesor Smith vešel do učebny a opřel se o první lavici vepředu, kde nikdo neseděl.
Tuhle hodinu měli se Zmijozel a taky to šlo poznat. Všichni seděli rozděleně. Zmijozelští studenti seděli na pravé straně z pohledu od dveří a nebelvírští na té levé.
„Jak už všichni určitě víte, jmenuju se Robert Smith a jsem váš nový profesor na obranu proti černé magii neboli zkráceně OPČM. Vás jsem tenhle týden ještě neměl a tak vám teď řeknu, jak budou hodiny probíhat," profesor se žákům představil.
,,První půl hodiny budeme mít teoretickou část, někdy se vás třeba zeptám jen na pár otázek, ale jindy můžeme mít teoretickou část celou dobu."
,,Úkoly a eseje dostávat nebudete. Úkol dostanete jen když budete potřebovat procvičit kouzla a dostane ho jen ten, kdo ho bude potřebovat. Jiným žádné úkoly zadávat nebudu," když studenti zjistili, že nebudou úkoly, okamžitě začali profesorovi tleskat a jásat.
,,Klid, prosím. Vzhledem k situaci mimo Bradavice, budeme procvičovat souboje, hodně a často."
,,To bychom měli a můžeme začít, takže kdo mi řekne, k čemu je kouzlo Expelliarmus?" Profesor skončil se svým úvodem a podíval se na třídu. Ruku zvedlo pár studentů, profesor vybral jednoho a ten mu odpověděl. Takhle hodina pokračovala asi ještě patnáct minut.
„Jde vidět, že nejste ztracení, teď vás poprosím, abyste si vzali své věci a šli do rohu místnosti," pochválil je jejich nový profesor. Začal hůlkou přemisťovat lavice ke zdi a tak se vytvořilo volné místo. Doprostřed místnosti dál žíněnky a ochranou bariéru.
„Tak, kdo bude první? Tak třeba pan Malfoy a pan Black, pojďte," mávl rukou na mladíky.
Oba dva vstoupili do ochranné bariéry, navzájem si vyměnili opovržené pohledy a začali s bojem. Souboj vypadal nerozhodně a vyrovnaně.
„Vybral sis špatnou stranu," řekl Sirius mezi soubojem.
„Že to říkáš zrovna ty, krvezrádče," vysmíval se mu Malfoy.
„Jsem rád, že jsem krvezrádce, znamená to, že nepatřím do té pošahané rodiny a mezi Smrtijedy," prohlásil Sirius s úšklebkem.
Nakonec vyhrál Sirius. Otočil se zády k Malfoyovi, že opustí ochrannou bariéru, ale to byla chyba. Malfoy zvedl svou hůlku a trefil Siriuse přímo do zad, ten následkem kletby spadl na zem.
James, Remus a holky se kolem něho seběhli a otočili ho na záda. Sirius byl zřejmě v bezvědomí, měl natržený ret a dvě malé trhlinky nad spánkem.
„Pane Malfoyi, vyhrál pan Black. Strhávám dva body Zmijozelu. Prosím, slečno Whiteová, pane Pottere, pane Lupine, přeneste zde přítomného nepřítomného pana Blacka alespoň na chodbu a probuďte ho," ukázal na Siriuse v bezvědomí a kluci s Katie přenesli Siriuse na chodbu.
„Tak, teď bude souboj mezi slečnami, tak třeba slečna Blacková a slečna Adamsová," pokračoval profesor ve vyučování.
V učebně začal druhý souboj. Ačkoliv se to nezdá, Annie má kuráž a tak se do souboje pustila se vším všudy.
„To dáš Bello!" Ozývalo se od zmijozelských. Bellatrix jen dál posílala neverbální kouzla proti Annie.
„Tak co? Nechceš raději odstoupit?" Pošklebovala se Bellatrix.
„Protego! Ne, nechci odstoupit, budu s tebou bojovat klidně do doby, dokud neomdlím," odporovala ji Annie.
„Tak to doufám, že máš na zemi připravený polštář, protože to už moc dlouho nevydržíš," ušklíbla se Bellatrix a zmijozelští studenti propukli v salvu smíchu.
„Jen aby to nebylo naopak," nenechala se Annie vyprovokovat a dál v klidu bojovala.
„Expelliarmus!" Vyslala Annie kouzlo, i když si byla jistá, že se netrefí. Právě naopak, trefila se a kouzlo bylo tak silné, že odhodilo Bellatrix k nohám zmijozelských.
Annie se postavila zpátky k Lily a Elizis. Bellatrix se postavila a oklepala se z šoku, že prohrála.
„Slečna Adamsová úspěšně vyhrála souboj. Dávám Nebelvíru 5 bodů! Teď si vezměte své věci a počkejte," profesor začal vracet lavice na svá místa a studenti si začali sedat zpátky.
„Siriusi, vzbuď se," mluvil na Siria mladý vlkodlak, na chodbě byl chládek a klid.
„No tak, Tichošlápku, nedělej fóry a vzbuď se," naléhal na něj James.
„Siriusi," řekla tiše Kate.
„Tak mu dej pusu, třeba se vzbudí," prohodil James a s rošťáckými jiskřickami v očích se podíval na Kate.
„Cože? Ne, to je nesmysl, jsi dětinský," vyjekla Kat, ,,mám lepší nápad," Kate postrčila Jamese, aby jí udělal místo a přiklekla k Siriusovi, který byl opřený o zeď.
,,Enervate," Kate namířila na Siriuse hůlkou. Najednou se Sirius hluboce nadechl a otevřel oči. Katie překvapená, že jí kouzlo vyšlo, couvla.
„C-co se stalo?" Ptal se Sirius a díval se po přítomných.
„Vyhrál jsi nad Malfoyem a ten tě potom trefil do zad, omdlel jsi," vysvětlil mu zkráceně James.
„Aha, dobře," odvětil Sirius a snažil se postavit, jenže si zase sednul na zadek, James a Remus ho podepřeli a s jejich pomocí se Sirius postavil.
„Jsi opravdu v pořádku?" Ptala se ho starostlivě Kate.
„Jo, jsem," přikývl Sirius a vykouzlil na rtech malý úsměv, aby jí ujistil, že je opravdu v pořádku. Ještě chvíli byli na chodbě a potom zazvonilo. Ze třídy začali vycházet žáci.
Když vyšly holky i s jejich věcmi, předaly jim je a Lily ošetřila Siriovi rány.
Zatímco Annie, Elizabeth, Lily a Katharine šly do společenské místnosti, kluci se už všichni čtyři vydali na školní pozemky ke skleníkům.
Mezitím co kluci poslouchali výklad profesorky Prýtové společně s Mrzimorem, holky byly ve své ložnici a povídaly si na jejich oblíbeném kruhovém koberci.
„Hele, Annie, měla by sis s Remem už konečně promluvit, oba na sebe pořád pokukujete a můžete na sobě oči nechat," domlouvala jí Lily.
„Když já nevím," povzdechla si Annie a pohrávala si s lemem jejího svetru.
„Ale víš. Prostě si s ním promluv," domlouval jí zase Eliz.
„No tak dobře, ale ne dnes, třeba zítra nebo až na té dovolené," odvětila Annie.
„Co kdybychom si zabalily aspoň nějaké věci?" Zeptala se Katie a postavila se.
„Jo, klidně, takže armádo! Nástup, kufry před sebe a balit!" Řekla se smíchem Eliz.
„Ano, kapitáne!" Zasmály se holky a postavily před sebe kufry.
„Takže, co tam hodíme jako první a nebudeme to teď ty dva dny potřebovat?" Zeptala se Katie, když si prohlížela věci ve skříni.
„No, asi plavky, čistý osušky a ručníky, nějaký šaty," Annie chtěla mluvit dál, ale byla přerušena.
„Šaty? Na co?" Ptala se udiveně Lily a nechápala, k čemu by je potřebovala.
„Nikdy nevíš," odpověděla Eliz.
„Hele a jaký bych si měla vzít?" Ptala se Katie a dívala se do své skříně na šaty.
„No, tak to nevím, žádný z těch šatů, které máš ve skříni se nějak nehodí," přemýšlela Annie.
„Tak si udělám nový," prohlásila Katie a vytáhla si látku kterou měla ve skříni na dně. Vzala si světlounce tyrkysovou a hůlkou začala stříhat a šít látku. Když měla šaty skoro hotové, vykouzlila tmavší tyrkysovou nitku a vyšila tam jednoduché květiny.
„Ty jsou krásné, nemohla bys udělat nějaké šaty i pro mě? Prosím," poprosila jí Lily a Kate se jen usmála a dala se znovu do práce. Lilyiny šaty nakonec byly tmavě zelené s menším výstřihem.
Katie ještě udělala šaty pro Eliz i Annie. Eliziny šaty byli světle růžové s výstřihem do V a krajkované. Annieiny šaty byly vínové, bez ramínek a kolem pasu měly vyšité malé růžičky. Všechny šaty byly dlouhé po kolena.
Holky opatrně uložily šaty do kufrů, daly tam plavky, ručníky a osušky a tím dnes skončily, protože ostatní věci ještě potřebovaly.
Kate zrovna uklízela látky a věci, které použila na šaty, když najednou přerušilo ticho v místnosti klepání na okno.
Za oknem na košťatech byl James a za ním Sirius a Remus. Lily otevřela okno a chlapci vletěli dovnitř.
„Po cestě od skleníků nás zachytil profesor Smith a prý máme jít po večeři hned před jezero a máme mít s sebou hůlku a na sobě teplejší oblečení," vychrlil James na holky dřív než stačily něco říct.
„Fajn a proč jste nám to neřekli třeba ve společence?" Ptala se Eliz, které vadilo, že Poberti teď okupují jejich ložnici.
„No, máte to tu pěkné," prohlásil Sirius a ignoroval Elizinu otázku.
„No, jasně. Taky, že ta ložnice je stejná jako ta vaše," odvětila jedovatě Lily.
„Nebuď tak nepříjemná, Evansová. Nechcete jít s námi na oběd?" Ptal se James, ignorujíc malý smutný pohled Lily.
Annie bez váhání vstala a stoupla si vedle Remuse, na znamení, že na oběd jde. Pak vstala i Kate a stoupla si vedle Annie, dívky se podívaly na své dvě zbývající kamarádky a čekaly, kdy se zvednou taky. Nakonec teda šla i Eliz s Lily.
Poberti a holky vyšli z ložnice a než si stačili uvědomit jejich chybu, už se řítily vstříc tvrdé podlaze. Všichni na sebe popadali a snažili se postavit.
Po chvíli peprného nadávání už všech sedm stálo na nohou, ignorujíc výrazy ostatních Nebelvírů, vyšli ze společenské místnosti a šli na oběd.
Aby to nevypadalo divně, tak holky vstoupily do velké síně první a sedly si na svá místa, po pár minutách vešli i Poberti, ti si sedli k holkám.
„Hele a nevíte o co se večer jedná?" Ptala se Eliz mezi jídlem.
„To neví nikdo, to co jsme řekli vám je vše, co řekl on nám," odpověděl James. V polovině oběda si Brumbál stoupl a tím upoutal všechny.
„Abych nezapomněl na to co vám chci říct, tak vám to řeknu teď," uchechtl se Brumbál mile.
,,Asi zklamu nižší ročníky, ale tato informace je pouze pro sedmé a šesté ročníky," podíval se na mladší studenty, kteří potom bez zájmu sklopili hlavy zpátky k jídlu.
,,Pan profesor Smith, spolu s profesorským sborem, pro vás připravil stezku lesem. Prosím hned po večeři přijďte k Černému jezeru a mějte na sobě teplé oblečení a s sebou hůlku. Je to něco, jako test odvahy, důvěry a inteligence, takže je to povinné. Pokud v obraně proti černé magii budete i nadále tak dobří, bude další stezka, samozřejmě potom už budou těžší překážky. U jezera dostanete další instrukce. Teď vás nechám pokračovat ve svém obědě," dořekl svůj proslov a sedl si zpátky k profesorskému stolu.
„No, chtěla jsi vědět víc, tak ti to vyklopil," usmál se Sirius na Eliz a dál pokračoval v jídle. Když všichni dojedli, odešli do společenské místnosti.
Eliz šla za Thomasem a tak Lilsy, Kate, Annie, James, Sirius, Remus a Peter zůstali ve společenské místnosti. Posedali si na volná místa u krbu a povídali si. Po pár minutách se vypařil Peter, který se omluvil, že má ještě nějakou práci.
Dalších několik minut si ještě povídali, pak se rozešli a každý si šel dělat něco. Annie a Lily si dělaly úkoly, Eliz byla někde pryč s Thomem a Katherine se připravovala na trénink.
Na druhé straně nebelvírské věže si povídali kluci o daných dívkách. James pořád opakoval, jak je Lily dokonalá a jak by byli krásný pár, Sirius mu už jen automaticky odpovídal ve stylu: jo, jasně.
„A ty bys snad nechtěl chodit s Katie?" Ptal se ho James.
„Jo, ale není to tak jednoduchý," přitakal Sirius a stočil pohled k Removi.
„Co je?" Zeptal se Remus, hned jak zaznamenal, že se na něj oba jeho kamarádi dívali.
„A co ty a An?" Ptal se James s úšklebkem a mrknul na Siria.
„Co by bylo?" Ptal se Remus, který je trochu nepochopil.
„No, nic. Jen, že se na ni tak díváš," pochechtávali se mu kluci.
„A jí se určitě taky líbíš!" Dodal James.
„To určitě, jak by zjistila, že jsem vlkodlak, přestala by semnou mluvit a stranila by se mi," odporoval Remus a ignoroval Petera, který, jak vstoupil do pokoje, se rozvalil na své posteli.
„Oni ale nejsou takový, ani jedna z nich," řekl Sirius a také se svalil na svou postel.
„Já se jdu připravit na trénink."
Po dlouhém tréninku, se Kate a James vrátili do svých ložnic. James vlezl do koupelny a připravoval se na stezku lesem. Po neskutečně dlouhé době, kdy si Sirius myslel, že se tam James asi utopil, jeho nejlepší kamarád vylezl už oblečený a připravený.
„No konečně, Dvanácteráku, jsem myslel, že tě brzo Sirius vykopne," řekl Remus a podíval se na Siriuse, který se přestal hrabat ve skříni a vyrazil směr koupelna.
Poté co se kluci v koupelně vystřídali a vzali si s sebou hůlky, vyrazili na večeři. Ve velké síni se posadili a nandali si jídlo na talíře.
Holky po pár minutách vešly do velké síně a posadily se na druhý konec stolu. Po večeři se holky zvedly a šly ven z hradu, ale po cestě je doběhl Remus se Siriusem a Jamesem, dokonce i s Peterem.
Všichni přišli k Černému jezeru, kde na ně čekali ostatní a pan profesor Smith.
„Doufám, že jste všichni teple oblečení a máte s sebou hůlky. Teď vás rozdělíme do skupin a poté vám řeknu, co vás bude čekat," profesor Smith rozdělil všechny postupně do skupin.
Katie byla se Siriusem, Lily a Jamesem. Annie byla s Remusem, Eliz a Thomasem.
Pro těch osm vyšli skupinky dobře a pro ostatní už to tak dobrý nebylo, ale pořád do bylo relativně ve stavu, kdy nehrozilo, že se někdo po cestě k cíli pozabíjí.
„Teď s každou skupinou půjdu na pokraj lesa a řeknu vám instrukce. Teď semnou půjde třeba skupina slečny Blackové. Ostatní tu čekejte," profesor Smith a skupina Bellatrix vyšli směrem k lesu.
Po čase odešli i Annie, Eliz, Remus a Thomas a tak u jezera zůstala Lily s Katie a Siriusem s Jamesem.
Ahoj!
Doufám, že se vám kapitola líbila!
Doufám, že jste si užili prázdniny, teď budeme deset měsíců trčet v lavicích, ale nebojte, budu pořád vydávat kapitoly a budu vás tu otravovat.
❣️❣️❣️Já se loučím❣️❣️❣️
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro