Den začal poměrně nepříjemně. Všichni se probudili do ošklivého počasí. Venku byla mlha, silně pršelo.

Ale jelikož jsme v Bradavicích, tak to nevypadalo, že by to partu nebelvírských studentů sedmého ročníku nějak odradilo. Všichni byli stále dobře a příjemně naladěni, u snídaně panovala příjemná a přátelská atmosféra. Ale jako vždy, nic hezkého netrvá věčně a tak se zásilkou nového Denního věštce nálada klesla.

,,Zmizela skupinka dětí." Oznámil James, když se podíval na titulní stránku Denního věštce.

,,Ukaž." Natáhla se Lily po novinách. ,,Stoupenci Toho, jehož jméno nesmíme vyslovit si nedají klid ani o Vánocích a kazí svátky. Během včerejšího odpoledne dostalo Ústředí bystrozorů hlášení, že z vesnice Vydrník svatého Drápa zmizela skupinka čtyř dětí. Děti byli ve věku osmi a devíti let. Podle všeho byli z kouzelnických rodin, všichni kouzelníci, ne však čistokrevní. Jedná se o děti, kteří mají rodiče nečisté krve, smíšeného či polovičního původu. Tři chlapci a jedna dívka. Dívka má blonďaté krátké vlasy a šedé oči, slyší na jméno Sky, celým jménem Skyler. Chlapci mají všichni hnědé vlasy, dva z nich mají hnědé oči a jeden modré. Slyší na jméno Jim, Spike a Nikos." Lily odložila noviny, jako by jí přešla chuť k jídlu.

,,Ach jo." Povzdechla An.

,,Líp bych to nevystihl." Přitakal Sirius a taky si povzdechl.

********

Uběhlo několik dní a nastal poslední prosinec. Poslední den roku 1977. Posledních pár hodin a bude zase jiný rok, o číslo výš.

Kluci si usmysleli, že pro těch několik lidí, co zůstalo na Vánoce a vánoční prázdniny v Bradavicích, uspořádají večírek na oslavu Nového roku.

Během dne kluci tajně odešli do Prasinek, aby nakoupili zásoby a holky měli poupravit nebelvírskou společenskou místnost.

Když se kluci vrátili z kouzelnické vesnice, bylo vše hezky přichystané a stále bylo odpoledne. Zbývalo několik hodin do začátku večírku.

Společně všichni kecali a bavili se, jak to měli ve zvyku poslední dva týdny. James odběhl do ložnice.

Po chvilce se vrátil. Jenže ne po svých nohách, letěl na koštěti.

,,Merline, to je idiot." Plácla se do čela Elizabeth.

,,Jamesi, nelétej tady na tom koštěti! Něco zničíš!" Pořvávala Lily po chlapcovi.

Všichni, kteří byli ve společenské místnosti se smáli.

*Flashback

,,Kyliane, nelétej tady na tom koštěti! Něco zničíš!" Kázala mu sestra.

,,Ale, co by se asi mohlo stát?" Zeptal se Kylian. V tu chvíli jako naschvál spadla z komody v obýváku váza, kterou Kylian nedopatřením schodil koštětem.

,,Kyliane! Dívej co jsi provedl! Přesně tohle by se mohlo stát!" Rozčilovala se Katherine.

,,Ups." Hlesl Kylian.

*End Flashback

James proletěl kolem přátel a zastavil se nad krbovou římsou.

,,Co bych tady asi zničil?" Šklebil se Jamie.

,,U tebe je možný všechno." Překřížila Lily ruce na prsou.

,,Takže je možný, že byses do mě zamilovala?" Křenil se James. Lily ho propálila vražedným pohledem a posadila se zpátky do křesla.

James přistál na podlaze a sesedl z koštěte. S úsměvem od ucha k uchu se posadil na místo naproti Lils.

,,Ty jsi fakt pako, Dvanácteráku." Prohodil Sirius.

,,No, tak my asi půjdeme do ložnice, až začne večírek, příjdeme." Usmála se Eliz, dala Thomovi rychlou pusu a vstala ze sedačky.

Holky jí následovaly a začaly vycházet schody, s Eliziným rostoucím břichem to šlo stále obtížněji.

,,Půjdu se projít." Usmála se Kat, vzala si sebou blok, psací potřeby a zmizela z pokoje.

Holky nic nenamítaly, věděly, že občas jsou chvilky, kdy jedna z nich potřebuje být sama.

,,To během těch dvou minut uběhlo pět hodin?" Ptal se Sirius, když viděl, jak se Katie vrací do společenské místnosti.

,,Ne." Odpověděla rychle, proběhla kolem kluků a zmizela za obrazem.

,,Divný." Prohlásil James.

,,Jdu do kuchyně, chcete něco přinést?" Zeptal se Sirius když se zvedl.

,,Nene, díky." Odvětil Remus.

,,Fajn." Sirius prošel obrazem Buclaté dámy, stejně jako před malou chvílí Kate a rozhlídl se po chodbách.

Na jedné straně viděl kráčející Kate. Na druhé nikdo nebyl.

Samozřejmě, že klukům lhal, neměl v plánu jít do kuchyně, chtěl sledovat Kitty.

Tiše se vydal chodbou kterou šla Katie.

Po pár minutách se zastavila, řekla heslo a vešla do primusské koupelny.

Sirius chvilku počkal, kdyby náhodou v koupelně někdo byl a Kat se vrátila, když to vypadalo, že se nevrátí, řekl heslo a tiše vstoupil do velké místnosti.

Kate seděla u velkého bazénu, nohy svěsené do něj, něco si psala do bloku. Vždycky to tak dělala, pomáhalo jí to.

Nevím proč to píšu, vždycky to pomáhalo, tak doufám, že to pomůže i teď. Kolik se toho stalo od doby co jsi mě opustil. Sedm let v Bradavicích. V Bradavicích, které jsi ty neměl možnost poznat. Je to taková škoda! Bradavice jsou úžasné místo, je to jako domov, sice bez rodičů, ale rodinou mi jsou přátelé. Úžasní přátelé. Je škoda, že jsi je nestihl poznat, určitě bys je měl rád tak, jako je mám ráda já. Tak moc mi chybíš! Nemám tě u sebe už sedm a půl let. Tak rychle ten čas utíká. Kolik jsem toho zažila já a ty ne. Jaký bys byl teď? Vypadal bys jinak? Určitě bys dospěl. Třeba bys měl nějakou tu hodnou přítelkyni. Měl bys spoustu přátel, hrál bys v kolejním famfrpálovém týmu. Do jaké koleje bys byl asi zařazen? Určitě také do Nebelvíru! To je jasný! Doufám, že jsi mě neopustil, věřím, že teď sedíš vedle mě a čteš si to, co píšu. To by ti bylo podobný. Byl bys teď plnoletý, stejně jako já. Víš o tom, že o tobě nikdo neví? To je hloupá otázka, určitě to víš. Nikdy jsem o tobě nikomu neřekla, ani holkám a Siriusovi s klukama. Moc by sis s nimi rozuměl, myslím s klukama, jsou podobní jako ty. Taky dělají první kravinu, která je napadne. Když jsme byli malí, nestihl jsi mi říct, co bys chtěl v budoucnu dělat. Určitě by ses hlásil na bystrozora, nebo do nějakého britského famfrpállového týmu v lize. Byli bychom dobrá dvojka, lékouzelnice a bystrozor. Byli jsme dobrá dvojka, vždycky, až do konce. Jenže kde ten konec je? Nastal ve chvíli, kdy tvůj život uhasl? Nebo konec ještě není? Nevím. Tak moc bych chtěla vědět spoustu věcí, ale nevím. Ale co to otočit na jinou stránku? Teď je závěrečný rok, zkoušky OVCE, určitě by tě to nebavilo, všechno to učení a úkoly. Před Vánocemi jsme zkoušeli vyčarovat patrona. Povedlo se mi to! Jakého patrona bys měl asi ty? To už se nedozvím. Ale musím to přijmout, je to tak dlouho a i přes ten čas se to nezahojilo. Nikdy se to nezahojí. Jenže už to tak je, a neexistuje nic, co by tě vrátilo, žádné kouzlo, žádný předmět, nic. Musím se s tím smířit. Začali jsme spolu a skončím to já. Jen mi je líto, že jsi nepoznal to co já, Bradavice, přátele, profesory, koleje, famfrpálové zápasy, Prasinky, Vánoční ples, dovolenou, kouzla, nestihl sis vybrat svou první hůlku. Nestihl jsi nic. Někdy mám pocit, že to tak nemělo být, že to mělo být právě naopak, že bych tu teď nebyla já a místo mě bys tu byl ty. Oslavoval bys s klukama, radoval se s ostatními, že do party za pár měsíců přibude dítě Thoma a Eliz. Já vím,, opakuju se, jenže já ten vzkaz nechci ukončit, chtěla bych tímto propsat dny, týdny a měsíce, jen abych mohla mít pocit, že opravdu sedíš vedle mě a čteš si to, schválně mi do hlavy hučíš nějaké kraviny a já bych kvůli tobě udělala v textu chybu, protože bys mě rozptyloval. Mluvil bys na mě do doby, než bych tě neshodila do toho bazénu. Asi to ukončím, jinak bych tu proseděla opravdu hodiny a nestihla bych dojít na večírek, protože jsem slíbila, že tam budu. Drž mi palce, abych zvládla zkoušky OVCE, aby mě přijali na praxi k Mungovi, abych konečně potkala toho pravého a založili bychom rodinu. Ještě bych se tě na něco chtěla zeptat, myslíš, že bych o tobě ostatním měla říct? Ahoj.

Kate u bloku seděla půl hodiny, prostě si jen tak psala svoje pocity na papír, vždy jí to pomohlo, tenhle dopis ale byl jiný, jako by ho chtěla odeslat, jenže ten pro koho dopis byl, je na místě, kde neexistuje adresa a sova by tam nedoletěla.

,,Kéž bys tu byl taky." Povzdechla do prázdna Katie a dívala se na hladinu studené vody.

Sirius z poza rohu svraštil čelo, objevila se mu tam hluboká vráska. Neměl ponětí, co celou dobu do bloku Kate psala a neměl ponětí, komu to řekla. Štvalo ho, že neví, komu to řekla, a víc ho štvalo, že to bylo na kluka.

Sirius pomalu zmizel z koupelny a vydal se zpátky do nebelvírské věže.

,,Tak co, jak bylo v kuchyni?" Ptal se James.

,,Co?" Nechápal Sirius.

,,Jak bylo v kuchyni?" Zopakoval James a starostlivě si svého kamaráda prohlížel.

,,Jo dobře, jdu do ložnice, tak kdybyste mě hledali, tak jsem tam." Ukázal Sirius ke schodům do ložnice.

,,Jo, fajn." Pokrčil rameny James.

Sirius se rozplácl na posteli a jen tak ležel.

Měl v hlavě prázdno. Nevěděl co chce, co všechno o Kat neví, kolik tajemství může ukrýcat člověk a jak velký? Kolik toho doopravdy ví o svých přátelích? Kolik toho vůbec ví? A komu z nich může opravdu důvěřovat? Jak ale zjistit, komu věřit a komu ne?

Tolik otázek a na žádnou nebyla odpověď.

Rozhodl se ve zlomku vteřiny. Vstal z postele a přešel ke svému stolku. Natrhal pergamen na osm kousků a na každý napsal menší vzkaz. 1.1.1978 23:00 Astronomická věž, stálo na každém kousku pergamenu. Mávl hůlkou a všechny pergameny zmizely, přemístily se každému adresátovi na noční stolek. Už jen mohl doufat, že každý se zítra v noci dostaví na Astronomickou věž. 

********

Pár hodin uteklo a nastala chvíle, kdy začal večírek v nebelvírské věži. 

Dvacet studentů společně oslavoval pomalý, vlastně rychlý příchod dalšího roku, když se každý zastaví nad tím, jak rychle rok 1977 utekl.

Devatenáct studentů popíjelo alkohol, který tu byl. Chudák Eliz zůstala u džusu. Ale moc jí to nevadilo, když pomyslela na to, jak bude všem další ráno špatně. Lehce se ušklíbla a upila ze své sklenice.

Hudba hrála, jak bylo zvykem a všichni si užívali pohody.

Thomas dělal přítomnost Elizis a ona za to byla upřímně ráda. Peter s Lucasem Parkerem panákoval. Lily, Kate a An byli spolu na parketu a společně tančily na nějakou melodii, zatím to vypadalo, že si večírek užívají. Sirius, James a Remus seděli opodál, každý se skleničkou nějakého alkoholu a pobaveně dívky sledovali. 

Zábava byla v plném proudu.

,,Pojď si zatancovat." Přišla ke klukům Lily a tahala Jamese na nohy. Ten se na ní pouze překvapeně podíval, ale nic nenamítal a s Lily odešel na parket.

,,Ta se nějak rozjela." Zasmál se Sirius.

,,To jo." Přitakal Remus.

,,Pojď taky." Přicupitala k Siriuovi Kat a táhla ho za ruku.

,,Ta taky." Ušklíbl se sám pro sebe Remus a sledoval své kamarády.

Najednou se vedle něj objevila jeho přítelkyně a prosebně se na něj dívala. Bylo to tak roztomilý, že nemohl odmítnout a s An se přidal k ostatním na parket.

Jako kdyby Merlin věděl, že kluci mají teď šanci, začala hrát pomalá hudba a páry na parketu se přizpůsobily ploužáku.

,,Jestli jsi opilá, beru to jako zradu." Pošeptal James Lily u ucha.

,,Nejsem opilá, vždyť jsme spolu už tančili, tak proč se divíš?" Usmála se Lily, i když to chlapec nemohl vidět, protože měla dívka položenou bradu na jeho rameni.

,,Jenže to byla jiná situace. Byli jsme na plese a navíc jsem požádal já tebe, což není tak divný, za druhý to bylo nevhodné mě odmítnout, protože to byl ples." Vyjmenovával James.

,,Prostě to ber tak, že jsem si s tebou chtěla zatančit, protože jsi můj kamarád." Usmála se Lily a podívala se mu do očí.

,,Dobře." Usmál se nebelvírský chytač a pohled jí oplatil. Díval se do těch smaragdových očí, jako kdyby měli hodnotu několika milionu galeonů a on o ně měl za chvíli přijít, jako by měl poslední možnost se podívat do těch zeleně zářících smaragdů. Dívala se mu do jeho oříškových očí, které byli tak kouzelné, přitom měli takovou obvyklou barvu, ale jako by byli neobvyklé, díky jejich nositeli, ty jiskřičky, které tam byli vždycky, i když měl James nějaký průšvih a právě by šel do Zapovězeného lesa kvůli školnímu trestu, i v takových chvílích tam ty jiskřičky měl.

Jako by je vcucla tato chvíle a okolní svět zmizel. Jen si navzájem oplácely pohled a říkali si tím vše, co chtěli. Přátelství, zážitky a vzpomínky. Nepolíbili se, jak to bylo v takových chvílích zvykem u ostatních dvojic a párů, jen si navzájem hleděli do očí.

Annie s Remusem se pevně objímali a lehce se houpali do rytmu hudby.

Kate se Siriusem prostě normálně tančili ploužák.

Blížila se poslední hodina dne, poslední hodina měsíce, poslední hodina tohoto roku.

Za šedesát minut bude prvního ledna 1978.

Jak by někdo řekl, budou o rok starší a o rok moudřejší. Každý to bere jinak, pro někoho to je hloupost, která nedává smysl, někdo tomu opravdu věří. Svět bude mít za sebou jeden další rok a všichni na světě také.

Někdo může momentálně slavit svátek, někdo narozeniny, někdo příchod Nového roku, někdo uzdravení z těžké nemoci a někdo třeba narození dítěte, ale všichni slavili, protože kdyby neslavili jiné věci, slavili by Nový rok.

Hudba k ploužáku dohrála a šestice přátel si šla k sednout k dvojici, která patřila do jejich, po pár minutách se k nim přidal i opilí Peter.

Jen tak si užívali poslední hodinu společně, povídali si, smáli se, vyprávěli si vtipy, vzpomínali na zážitky a hlouposti, které spolu zažili.

,,Pozor všichni! Posledních třicet vteřin!" Vykřikl James po společenské místnosti a postavil se, všichni ho následovali a postavili se také.

,,Deset! Devět! Osm! Sedm! Šest!" odpočítávali všichni konec roku.

,,Kate?" Promluvil Sirius a zmíněná se na něj otočila.

,,Tři! Dva!" Odpočítávali dál.

Remus políbil Any a páry, které v místnosti byli, udělali to samé.

Sirius neváhal, naklonil se k černovlásce a poprvé jí políbil. Drsně, ale zároveň něžně a opatrně. Kate byla lehce zaskočená, ale po chvilce mu vyšla vstříc.

Jejich první společný polibek. Novoroční polibek. 

Po několika vteřinách se od sebe odtáhli, kvůli nedostatku vzduchu, Sirius si opřel čelo o to její a usmíval se.

,,Miluju tě." Zašeptal.

,,Já tebe taky." Usmála se Kate a Sirius nemohl být šťastnější.

Všimli jste si změny? Ano! Změnila jsem obálku!💓
Trochu jsem se bála, že jí nedokážu změnit, protože tu minulou mám ráda, ale tahle se mi líbí❤️👑
Líbí se i vám?💘
Dnešní kapitola je tak jako celkem v průměru délky, já osobně bych jí chtěla delší, ale doufám, že se nezlobíte, když jsem vám tam dala, podle mě docela zajímavý věci🙈🥰
Co říkáte na pár Katierius?❤️
Co ten dopis, co psala Kat? Jste chytří, tak určitě víte, pro koho to bylo adresovaný🥺
Tak jim začal další rok a nám se další kapitolou blíží konec, ale nebojte, ještě několik Kapitol bude❣️Mám to napočítaný a řekla bych, že 10 jich bude určitě🤪❤️
❣️❣️❣️Já se loučím❣️❣️❣️