Poslední dva kočáry se rozjely směrem k bradavickému hradu.

Elizabeth, Katherine, Annie a Lily jely kočárem v klidu a prakticky úplně v tichosti, zatímco Poberti se hlasitě smáli a o něčem se bavili.

Večerní obloha už byla skoro černá a zářily na ní hvězdy.

Kočár ve kterém seděly dívky po několika minutách dojel k hlavní bráně a hned za nimi už pomalu zastavoval i kočár s Poberty. Brána se otevřela a osmice studentů už jeden po druhém vyskakovaly z kočárů na pevnou zem.

Dívky vyšly vstříc hradu a chlapci klidným tempem se postrkovali za nimi. Prošli vstupní síní a vešli do velké síně. Jak vešli dovnitř, všechny pohledy se stočily k nim, ale když si uvědomili, že to jsou studenti sedmého ročníku, hned se podívali zpátky k řediteli.

„No, myslím, že už nám tu nikdo nechybí," pronesl profesor Brumbál, ředitel Bradavic a potutelně se usmál na jeho oblíbené studenty.

Všichni se šli posadit na volná místa na konci nebelvírského stolu a očekávali příchod profesorky McGonagallové a nových žáků Bradavic.

Po několika minutách tichého debatování, se otevřeli dveře síně a dovnitř vešla profesorka a za ní zástup novách studentů, všichni měli na sobě původní hábity bez barev kolejí, rozhlíželi se po síni a valili oči v úžasu.

Když už byli seřazení před učitelským stolem, představila jim profesorka McGonagallová Moudrý klobouk, který oživl, otřepal se a začal zpívat.

Zdá se vám, že jsem ošklivý -
myslete si, co chcete, chytřejší klobouk než jsem já na světě nenajdete.

Každému vidím do duše, vím z jakého je těsta -
Nasaď si mě a řeknu ti, kam povede tvá cesta.

Možná tě čeká Nebelvír, kde mají chrabré srdce;
Odvaha, klid a rytířskost jsou u nich ruku v ruce.

Nebo tě čeká Mrzimor;
Máš jejich mravní sílu, jsou čestní a vždy ochotní přiložit ruku k dílu.

Či moudrý starý Havraspár, pokud máš bystrou hlavu, tam důvtipní a chápaví vždy najdou čest a slávu.

Nebo to bude Zmijozel, od nastane tvá chvíle -
Ti ničeho se neštítí, by svého došli cíle.

Tahle doba je zlá, válka začíná.
Odhoďte urážky a nesympatie, držte při sobě, ať jste kolej kterákoliv, zůstaňte společně.

Teď začneme!

Nasaď si mě a neboj se -
Jen vlastí strach tě leká!

Já, moudrý klobouk z Bradavic, ti řeknu co tě čeká!

Velkou síní se začal ozývat potlesk. Všichni byli zaražení, že je Moudrý klobouk varoval. Zmijozelští studenti to nějak neřešili a dál znuděně párkrát zatleskali, rozhození byli ti ostatní.

Zařazování začalo a první studenti už byli zařazeni, ale ještě ani jeden nebyl zařazen do Nebelvíru.

Malá holčička se zlatými vlásky se posadila na stoličku a moudrý klobouk jí padl na hlavu. Chvíli bylo ticho a poté už Moudrý klobouk otevíral svou 'pusu'.

„Nebelvír!" Nebelvírský stůl vybouchl v radostném pištění a tleskání.

Malá holčička si sundala Moudrý klobouk z hlavy, sesedla ze stoličky a běžela si sednout na volná místa, která byla na konci nebelvírského stolu u holek a Pobertů.

„Ahoj, můžu si sem sednout?" Zeptala se dívka a rozpačitě si sedmáky prohlížela.

„Jasně, já jsem James Potter."

„Já jsem Susan Ascorová," představila se dívenka.

„Já jsem Lily Evansová!" Susan se usmála a seznámila se se zbytkem.

K Nebelvírskému stolu se časem přidalo ještě dalších jedenáct dětí, zbývali poslední dva žáci ke konci zařazování.

Chlapec s blonďatými krátkými vlasy a s hnědýma očima se posadil na stoličku a narazil si na hlavu Moudrý klobouk.

Chvíli trvalo než se kloubouk rozhodnul, ale nakonec malého chlapce poslal mezi mrzimorské studenty.

Druhý a poslední chlapec se nejistě posadil na stoličku a také, jako všichni před ním, si narazil Moudrý klobouk na hlavu.

Moudrý klobouk se ani nerozmýšlel a rovnou poslal chlapce do Zmijozelu. Chlapec s hrdě vztyčenou hlavou vyšel směrem ke zmijozelskému stolu.

„Tak, když už jsou žáci prvních ročníků umístěni v kolejích, chtěl bych vám ještě něco říct! Za prvé, vstup do Zapovězeného lesa je zakázán! Za druhé, náš školník, pan Filch, mě poprosil abych vám řekl, že věci od Taškáře jsou zakázány a celý seznam najdete na nástěnkách ve svých společenských místnostech a taky nechce vidět svou kočku paní Norrisovou znovu nabarvenou na oranžovo s černými pruhy jako tygra. Ještě než se pustíte do jídla, chci poprosit všechny žáky sedmého ročníku, aby zde po večeři ještě zůstali! Pusťte se do jídla!" Brumbál dořekl svůj dlouhý monolog a na stolech se objevily tuny jídla.

Po večeři, se všechny ročníky vydaly do svých společenských místností a ve velké síni zůstal pouze celý sedmý ročník s profesory a profesorem Brumbálem.

„Chci vám oznámit skvělou zprávu! Rozhodli jsme se vás poslat do ciziny na dovolenou, kde si odpočinete a naučíte se od mudlů různé všední věci. Abyste to ale neměli tak jednoduché, rozdělíme vás do smíšených dvojic. Každý teď dostanete kus pergamenu se svým jménem a na druhé straně se vám po chvíli objeví jméno vašeho společníka, se kterým budete trávit ten jeden týden. Až se objeví, přesunete se ke spolužákovi na pergamenu, abychom věděli, kdo už je ve dvojici," ředitelé kolejí rozdali papírky a každému se postupně ukázalo jméno svého společníka.

Lily tajně doufala, aby to byl kdokoliv, jen ne James Potter. Zato James zase doufal, že to bude jen Lily.

„U Merlina!" Vykřikla Kate. Annie, Eliz a Lily se na ní vystrašeně podívaly.

„Co je? Co se stalo?" Zeptala se Annie.

„Já mám být s Blackem!" Vykřikla a zhroutila se na stůl.

Mezitím se Siriovi ukázalo Katino jméno, „to bude zábava!" Smál se Sirius a díval se na hysterickou Katherine.

„Ne! Nikdy! Ten papírek je úplně blbý!" Teď šílela Lily, její noční můra se stala skutečností, na jejím pergamenu se objevilo Jamesovo jméno.

„Co se stalo?" Ptala se Eliz, očekávající nával další katastrofy.

„Já s tím střapatým idiotem prostě nebudu týden někde pryč!"

To už ale vykřikl James, „ano! Já jsem s Evansovou! Tak to rande nakonec stejně bude! Děkuju Merline!" Smál se rozjařený James a tiskl si pergamen k hrudi. Několik studentů se za ním otočilo a kroutilo pobaveně hlavami. Eliz, Annie a Kate se vytřeštěně dívaly na Lily a Jamese.

„Jo, přesně tohle se stalo. Taková katastrofa!" Řekla Lily a praštila hlavou o stůl, aby se nemusela dívat na jásajícího Jamese.

Sirius z toho měl komedii, sledoval jejich odlišné reakce a smál se jim. James vypadal, jako by prožíval své první Vánoce a dostal pod stromeček nejnovější koště na famfrpál. Lily na druhou stranu vypadala, jako by jí právě umřelo kotě a tu smutnou zprávu ji oznámila její nepříjemná starší sestra.

,,Slibuju, že si ten kus pergamenu klidně i zarámuju!" Oznámil James.

Annie se po chvilce začala červenat a zakryla si obličej. „Co je?" Ptala se jí Kate a vzala jí pergamen ze stolu.

„Aha, naše Annie bude s Remusem," oznámila Kate holkám a usmívala se jako sluníčko na hnoji.

„Tak to ti přeju, to si musíte oba užít!" Lily byla ráda, že Annie bude s někým, koho má ráda.

Holky si tedy už delší dobu myslely, že se Annie líbí onen mladík z jizvami, ale Annie jim to ještě neřekla. Teď se jim alespoň potvrdila jejich teorie.

Eliz nakonec získala Thomase, jejich spolužáka z Nebelvíru. Peter dostal do dvojice jistou Rosie Mooreovou. Už byli všichni postavení ve dvojicích u stolů a čekali, co jim Brumbál řekne.

„Doufám, že si týdenní dovolenou všichni užijete, věřím, že až se všichni vrátíte, budeme tu mít nová přátelství a třeba i nové páry," odmlčel se Brumbál a věnoval Jamesovi a Lily svůj vřelý pohled.

„Ale ještě jsme vše nedořešili, každá kolej pojede na jiné místo, ale budete od sebe dostatečně daleko, aby jste se nemohli spojit. To je zakázané! Teď si každá kolej zvolí jednoho zástupce, který přijde vylosovat, kam jeho kolej pojede!"

Z řady Zmijozelu vyšel Lucius Malfoy, blonďaté vlasy, modré oči a aristokratický vzhled, to všechno na něm ženy milovaly. Nepřítel Pobertů, teoreticky byla celá zmijozelská kolej nepřítelem Pobertů.

Z řad Mrzimoru vyšel Louis Phillips, od havraspárských vyšla dívka s kávově hnědými vlasy, Karen Williamsová.

V Nebelvíru se trochu dohadovali, ale nakonec z neznámých důvodů vystoupila Annie, kterou tam asi poslali, aby nebyla tolik přehlížená, protože byla tichá.

„Každý z vás čtyř si vybere jeden papírek a předá mi ho. Máme tu Řecko, Španělsko, Portugalsko a Bulharsko."

Malfoy vylosoval pro Zmijozel Portugalsko, Louis pro Mrzimor vylosoval Španělsko a Karen vylosovala Bulharsko, takže na Annie zbyl poslední papírek, na kterém bylo napsané Řecko. 

„Jsem rád, že se už těšíte, protože odjíždíte za týden. Příští pondělí tu budete všichni i s věcmi v 5:30 ráno! Na každou dvojici tu bude čekat nějaký bystrozor, který se s vámi přemístí buď přenášedlem a nebo se přemístíte. Další osoba tam s vámi bude, když budete potřebovat pomoc, půjdete za nimi. I přes to, že každá kolej bude společně v jedné zemi, budete dostatečně daleko od sebe, jakýkoli zkontaktování nebo pokus o kontaktování jiné dvojice je zakázán a vrátíte se zpátky do Bradavic, kde na vás bude čekat trest."

Annie byla z toho pobytu trochu nervózní a v rozpacích, měla Remuse moc ráda a nevěděla, jak se před ním bude chovat.

„Copak, Evansová, vadí ti, že budeš s Jamesem?" Smál se Sirius a James raději mlčel, během těch pár minut mu totiž Remus hučel do hlavy pár rad a tak se jimi zkusí řídit a bude sám sebou.

„Jo, vadí! A pro tebe mám radu, jestli Kate zkřivíš jeden jediný vlásek, osobně tě zaživa zahrabu ještě hlouběji než je jezero," varovala Siriuse Lily.

„Za prvé, nemám jediný důvod jí zkřivit jediný vlas a za druhé, tak hluboko mě nezahrabeš," řekl s klidem Sirius a podíval se na Kate.

„Co je?" Zeptal se jí Sirius.

„C-co? Nic," vykoktala ze sebe Katherine a otočila se k holkám. Poberti se vydali do společeské místnosti a cestou si povídali.

„Třeba uvidíš Evansovou v plavkách," šklebil se Sirius na Jamese.

„A co myslíš, že budeš dělat ty s Kate?" Vrátil mu to James.

„Malinový dortík," vysypali ze sebe rychle, aby se jich Buclatá dáma zbytečně na něco nevyptávala. Chlapci si sedli do křesel u krbu, chvíli po nich vešly do společneské místnosti i holky.

Remus střelil milý pohled k Annie, která se začervenala. Kate se snažila dívat co nejmíň na Siriuse, Lily opět ignorovala Jamese a Eliz si jako jediná v klidu šla přímo ke schodům do dívčích ložnic. Holky šly za ní a zmizely ve své ložnici.

Ahoj!
Doufám, že se vám kapitola líbila, psala jsem jí dost dlouho.
❣️❣️❣️Já se loučím❣️❣️❣️