Rukou jsem zapátrala po budíku. Konečně jsem ho našla a odhodila přes cely pokoj. Vůbec se mi nechtělo vstávat, ale už tak jsem měla zpoždění. Vstala jsem z postele a dopotácela jsem se do kuchyně. Na cestu jsem si vzala z lednice džus a müsli tyčku, a už jsem běžela na autobus. Tak tak jsem ho stihla a nastoupila. Sedla jsem si k plní a zadívala se do krajiny.
Když autobus konečně po hodině zastavil u školy uviděla jsem Nicol jak na mě už čeká a mává jak psychouš.
Pribehla jsem k ni a obejmula ji. Najednou se Niky odtáhla a podívala se na mě ,, neee Ashley ty jsi se zase vůbec nevyspala ! Vypadas jak zombik." Usmála jsem se a šli jsme do školy. Chodby byly přeplněné žáky a učiteli. Rychle jsme vpadly do naši třídy. A jen tak tak se zazvonilo a do třídy vstoupil učitel biologie. A sakra zkoušení...

Nějak jsem ty dlouhé hodiny přetrpěla. Zazvonilo a byla konečně přestávka na oběd, šli jsme na dvůr a sedli jsme si do podlouhle uličky za školní kůlnou. Už jsem Nikce chtěla povědět o dopisu když jsem zaslechla kroky. Za námi se vynořil Peter. Peter je náš spolužák a je strašně zakoukaný do Nicol. Nicol ho ale moc nemusí i když je celkem pohledný, má blond vlasy sčesané na stranu a hnědé oči.
Podívá se na Niky ale než stačí cokoliv říct Niky ho pošle do ******.
Jejda chudák...
Ale to už Niky děla ze nic a podívá se na mě a pokyne hlavou ať pokračuju.
Řeknu ji ze chci jít na tu adresu a třeba zjistim kdo to byl.
Niky se mi to hned snaží vymluvit a tváři se šokovaně.

O ostatních hodinách jsme spolu už nepromluvily. Až devátou hodinu už jsem to nevydržela a řekla Nikče ze se po škole sejdeme v parku za stadionem.

O hodinu později jsem seděla na zemi v parku a čekala na Nicol. Promýšlela jsem si přesvědčovací metody když se najednou vynořila zpoza stromu a sedla si do trávy přede mě. Koukla se na mě a rázně řekla ,, no co jsi mi chtěla?" Hned než ji začnu přemlouvat se ji omluvím. Ona se pousmeje a ja vím ze už všechno bude dobré. Nicol me nenechá nic říct a už me táhne z parku do kavárny na proti. Nic nenamítam a posadime se u zastrčeného stolu vzadu. Niky mluví a mluví a celá září ze jsme se zase usmířily a ja nemám to srdce ji otravovat s dopisem. A tak si spolu užijeme super den. Když uz je pozdě musím se vydat na autobus. Hmm už my jede poslední snad to stihnu. Dnes byl pátek a potřebovala jsem se dostat domu než přijede máma. Rozebehla jsem se. Když jsem konečně doběhla na autobus zděsila jsem se. Autobus právě odjížděl !! Zkusila jsem na nej ještě mávat ale už to nepomahalo. Povzdechla jsem si a sesunula se poraženě na lavičku. Usnula jsem...

Když jsem se probudila bylo kolem půlnoci. Podívala jsem se na mobil. Hmm žádné zmeskane volání... Mamka asi zase není doma. Pffff.
Podrážděně jsem se zvedla z lavičky a začala se procházet. Úplně jsem ztratila pojem o tom kde jsem, a došla až k lesu.

Ten hluboký les mě hypnotizoval. Nemohla jsem od nej odtrhnout oči. Blížila jsem se blíž a blíž. Nedokázala jsem se podívat jinam...
***** zakopla jsem!
Bolelo mě cele tělo a nemohla jsem se zvednout na nohy. Už jsem to chtěla vzdát, když mě někdo zvedl do vzduchu. Vyděsila jsem se ale nedokázala jsem křičet.