Nevím, kdo nás stvořil, ale ženy jsou silná stvoření. Doufám, že toto zamyšlení nevyzní jako feministická propaganda, ale spíš jako reálné uznání životů a cest žen.

Ráda bych ženám dála název silák.

Ráda bych, abychom je oslavovali každý den.

Ráda bych, abychom si uvědomovali jejich důležitost v naši společnosti, a tu uctívali.

Mrzí mě, že ženy byly tolikrát nárazníkem na krutost. Mrzí mě, že si tolikrát myslely, že právě ony mají být boxovacím pytlem. Mrzí mě, že z katolické víry pramení filozofie povyšování utrpení.

Mrzí mě to, protože ženy jsou sice cyklická stvoření, ale jsou zajímavá stvoření. Fungují jinak. Fungují cyklicky. Ale jinak není špatně! Jinak je jinak.

Asi každá nechceme být kuchařkou. Některé z nás jsou siláci v komunikaci s lidmi. Některé z nás preferují čísla a rácio, než šaty a účesy. Stejně jako mezi muži, i mezi ženami jsou povahové rozdíly, opravdu velké.

Ale pořád musíme býti, a jsme, siláci. Některé z nás si rády zafňukají a naříkají, ale jsme silné. Řešíme a vnímáme svět jinak než muži, ale musely jsme za naši rovnocennost bojovat. Ještě dnes existují kultury, kdy rovnocennost žen není uznaná. Tady si dovoluji říci, že to nedává smysl. Nedává.

Kdo vymyslel, že ženy jsou níž?

KDO?

Ráda bych si s ním/nim promluvila. Možná by to nebylo rozumné - jsem silák v ráciu, ale emoce mám silné a nosím velmi ostré podpatky. Jsou víceúčelové.

Každopádně, ať už je poslušnost a iluze, že jsme níž, protože jsme ženy, do nás vybičována odmalička, nebo jsme nešťastnou iluzí obklopeni, musíme to ignorovat a být tím silákem.

Nemůžeme se vzdát a nechat život, aby nás převálcoval. Tohle není o mužích. Tohle je i naše rozhodnutí.

Jsme silné, ale také jsme zranitelné. Musíme ale vědět, jak moc jsme silné. Jak moc.

To, čemu věříme, je ta nejsilnější energie, která existuje. A my jí máme.

ŽENY JSOU SILÁCI.