Větve stromů se houpou
Do větru šumí
Sedíš na dřevěné houpačce
S brekem v srdci

Mlčky se díváš do dálky
Hledáš někoho

V zeleném háji plném ozvěn
Nevidíš nikoho
Voda z jezera se zčeřila

Něco si v ní zahlédla
Odraz tebe jsi spatřila
Vítr si hraje s tvými vlasy,
šaty vane do předu

Houpáš se v háji stromů

Na oblohu pohlédneš
Vidíš různé obrazce
Co v mracích se skrývají

Jednorožec, želva, pes a kočka
Vyprávíš příběh z lesa

Pak usedneš na zelenou trávu
Co krásně voní

V křoví se něco mihlo, ty spozorníš
Z lesa vyjde srna
Hnědá jako kůra

Přistoupí blíž k tobě
Do očí ti hledí
Možná ti věří

Natáhneš k ní ruku
Ona neuhne
Nechá se hladit od tebe

Tvé srdce poposkočí
Štěstí ti přinesla
A ten čtyřlístek jsi tam nechala

S úsměvem na tváři stále sníš
Ale kdo tě z toho snů probudí?
To už nech na ránu

Tam kde jsi šťastná
Úsměv máš
Na hrudi tě nebolí
Slzy v očích nemáš
Neklepeš se strachy
Zde si zpíváš

Zpíváš si s ptáky co
V korunách stromů šeptají
Slyšíš mírné hlasy ozvěn
Všichni tě uzavřeli
Už se prý neprobudíš
Ale já stále doufám, že tě ještě uvidím