Krev
Krev na rukou
Od jiného těla
Tvá rána již je celá
Slepila ji tvá milá
Pro kterou jsi žil
Však ona využila tě
Žila pro tvůj hlas
Ztrácela se v nás
V našich vzpomínkách
Na tebe přestala povídat
Zamkla se do sebe
Pak tě odhodila
U mne hned žadonila
Když jsem ji nepřijal
Ani ty
Došla do lesa, pro všechny zemřít
Než jsi ji stačil odpustit
Podlomila se jí kolena
Do náruče ti spadla
Bezvládné tělo v tvé náruči leží
V ruce nůž svírá
Po tvářích ti slzy tečou
Na rukou její krev
Teď se vracíš na to místo
Pořád ji tam vidíš
Na hrob ji květy položíš
Růži rudou, jako její krev
Černá krajka kolem ní
Na vzpomínku pro mrtvý
Zdrcený odchazíš
Její duše s tebou soucítí
Je již pozdě, abys žil
Však stále chodíš k útesům
Nemůžeš skočit
Nechceš
Bojíš
Se
Skočit
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro