
IV
Půlnoční hodina, už dávno odbila
Srpek měsíce zmizel
Schoval se za mraky
Hvězdy přikryl
Koukáš se z okna dolů
V tvé hlavě se myšlenky honí
Vzpomínáš, přemítáš si dny
Dny kdy jsi se smála,
byla jsi šťastná
Ztratila jsi tyto hezké dny
Dnes už nemluvíš
Máš oslepené oči láskou
Láskou co jsi skrývala
Zalepená ústa, aby jsi nikdy nemluvila.
Za ty roky muka
Přiletěla holubička
Nerýmované řádky, smazala jsi
Přeci jen se v tobě dusí
Možná proto,
že jsou tvou součástí
Chceš vzlétnout, létat
Křídly mávat, anděl ti je nedal
Padáš dolů, do zapomnění
Jen ve tvé mysli se tohle dusí
Smrt ti úlevu má dát
Nebuď přeci sobecká
Ostatní se budou trápit, prosit
Spadla jsi na kolena
V pokoji temném jako noční obloha
Slzy jsi si hned utřela
Bolest cítíš všude
Je s tebou ámen
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro