Conomor Carhaix, jméno prastaré, proklínané i uctívané, opředené děsivými povídačkami jako nenechavým psím vínem. Bardové o jeho moci a neuvěřitelné síle pěli dlouhé písně. Prostý lid si však u ohně vyprávěl o jinochovi, před kterým vlastní matka varovala vyzváněním na velký zvon, vyrážel-li na lov v doprovodu divokého psa, o nelítostném muži, jenž pro moc zavraždil vlastního otce.
Pravdou bylo, že svému panství v srdci Bretaně, vládl železnou pěstí, vedl vojáky do mnohých vítězných bitev, proslaven krutostí a lstivostí.
Na černém oři, provázen věrným psem, zabíjel obouručním mečem, který ovládal s lehkostí a jistotou, jako by byl jeho součástí.

Přijíždí nezván a nevítán do sídla nepřátelského Vannes.

Pohřbil již čtyři ženy.
Rozhodl se, že nastal čas na další veselku.