Otrávení studenti se pozvolna trousili před dveře učebny přeměňování a s protáhlými obličeji propalovali dveře pohledem.

Únor se pomalu blížil ke konci a na bradavických pozemcích už se sem tam zazelenaly i trsy trávy. I když bělostná krajina samozřejmě stále suverénně převažovala.

Dnešní den byl jeden z těch mála slunečných a žáci ho pochopitelně chtěli trávit na čerstvém vzduchu a ne v uzavřené místnosti nad učebnicí.

Jediný člověk, jehož výraz by se dal považovat za minimálně klidný až nadšený, byla Rella. Poměrně vesele se kývala dopředu a dozadu, jak střídavě přenášela váhu na špičky a zpátky na paty.
Rozčileně nakukovala přes shluk hlav na bytelné dřevěné dveře do učebny a nemohla se dočkat, až se otevřou.

•••

Knihy s rachotem žuchly na lavici a Hermiona protočila očima. Tohle místo v první lavici přímo naproti Brumbálovi nesnášela.

Ani si nestihla připravit brk a kalamář a už se po místnosti prohnal ten šíleně otravný hlas.
,,Tak třído, dobrý den. Jestli dnes nebudete dělat potíže, jsem ochoten vás pustit dřív, když je venku tak hezky."
Tři desítky úst souhlasně zamručely.
Hermiona si tiše, ale pohrdavě odfrkla a pootočila se na lavici dostatečně šikmo na to, aby nemusela hledět na katedru.

Brumbál jí věnoval vyzývavý pohled, ale když se na ni obrátily varovné oči ze všech koutů místnosti, radši spolkla peprnou poznámku a zavrtala se hlouběji do tvrdého sedátka.

Umínila si, že se nenechá vyprovokovat.
Albus pozvedl obočí, ale rozhodl se nic nekomentovat. Třeba se jednu hodinu zvládnou chovat jako rozumní dospělí lidé.

,,Dobře, takže dnes se budeme věnovat kouzlu Anteocula. Kdo ví, co toto nemilé zaklínadlo způsobuje?"

Do vzduchu vylétla jediná ruka, jako už mnohokrát předtím. Studenti si vyměnili otrávené škleby a zaměřili svou pozornost na odvážlivce.

,,Je to kouzlo, které promění vlasy našeho cíle v rohy nebo přímo v parohy," odrecitovala Rella spokojeně a se zadostiučiněním přejela očima všechny stoly.

Většina ukázala světu své bělmo. Na tohle už byli všichni zvyklí. Rella znala odpověď skoro na všechny otázky, co Brumbál položil a jejím spolužákům už to připadalo nanejvýš hloupé a k tomu trapné.

Na přeměňování byla Rella jako královna světa, ale jinde se příliš nezapojovala. A hodně lidí z pátého ročníku jí stále nemohlo odpustit tu písemku, co jim domluvila, i když se řeklo, že z momentální látky se nic psát nebude.
Zmijozelští by jí to ještě možná odpustili, kdyby díky své vlezlosti nasbírala nějaké body, ale Brumbál je Zmijozelu zásadně nedával, takže pro Rellu nebylo spasení.

,,Správně, slečno Blacková. S tímto kouzlem se můžete setkat i v soubojích na Obraně proti černé magii. Sice vašeho protivníka nezneškodní jako třeba staré dobré Petrificus, ale tíha rohů mu často rozhodí rovnováhu a překvapí ho náhlá vysoká hmotnost na hlavě. Obyčejně tuhle inkantaci moc nevyužijete, ale třeba při útěku vám může získat rozhodující vteřiny navíc. Nehledě na to, že mezi kamarády to může být velká legrace, přičarovat někomu parohy," uchechtl se Albus a s ním nebelvírská polovina třídy.

,,Máte nějaké otázky k úvodu?"
Nikdo se neozval.
,,Skvěle, tak se pustíme do správného vyslovení zaklínadla a mávání hůlkou."

•••

Trvalo dvacet minut, než profesor uznal za vhodné nechat své žáky vyzkoušet si kouzlo na ostro.
Ponechal dvojice v lavicích, aby si to navzájem na sobě vyzkoušely a Hermionu přiřadil do trojce složené ze zmijozela a nebelvírky, kteří se zdáli poměrně nedotčení mezikolejním rozdělením do dvojic.

Nebelvírka zvládla vyčarovat parohy na ebenově černých vlasech zmijozela. Ten s obavami namířil hůlkou na Hermionu, jako by ho měla na místě proklít.

Hnědovláska protočila očima a pokynutím ho konečně vyzvala k nějaké akci bez obav o holý život, docela jedno čí.
Jeden roh se docela vyvedl, z druhého trčely vlasy po celé délce a kopírovaly přesný tvar, jehož by dosáhla, kdyby se tak doopravdy snažila učesat.
Bělmo se znovu ukázalo světu a Hermiona si jednoduchým Finite tu kreaci z hlavy odčarovala.

Pak se netečně zaměřila na hlavu nebelvírky a pronesla formuli.
Nestalo se nic.
Hermiona zmateně upřela pohled na kouzelný proutek v jejích rukou a zkusila to znovu.
Na vršku zaprskalo pár maličkých jisker.

Někdo se opovážil blokovat její magii. . .
Uvědomila si.

Prudce vstala a rozhlédla se po třídě plné patetických idiotů, kteří sotva měli na to, aby jí čelili. Koneckonců, její magické jádro bylo plně vyvinuté a rozhodně mnohem silnější než průměrně.

Jediný člověk vypadal dost soustředěný na svou hůlku, aby tohle mohl provést. Protože všichni ostatní na ni překvapeně hleděli.
Poprvé něco nezvládla hned. To jistě vzbudilo pochybnosti o její právoplatné vysoké pozici ve studentské společnosti.

Hermiona se vztekle zahleděla do očí černovlasé dívce a jala se přetlačovat Rellino kouzlo. Nebylo to nic hrozného, ale přeci jenom těžší, než čekala.

Rella v sobě měla očividně něco, co nešlo na první pohled vidět.

Ve chvíli zlomení magické pečeti z Hermioniny hůlky vyletěla dvojí Anteocula podpořená rozčilením.

Parohy narostly tak moc, že Rellu převážily, takže se zapíchla přímo do stolku před sebou.
,,Finite!" zaječela Rella, ale surová rohovina se ani nehla.

Tohle si už vyžádalo pozornost profesora.
,,Kdo jí to přičaroval?" zeptal se popuzeně.
Celá místnost neomylně namířila na Hermionu, která si hraně dramaticky povzdechla.

,,Neměla se snažit blokovat moje kouzla. Pak by ji netrefily v několikanásobném počtu," pokrčila rameny a založila si ruce na prsou.

,,Hodina končí, všichni se seberte a jděte. Až na vás, mladá dámo," zavolal Brumbál na hnědovlásku, která by se nejradši vypařila někam pryč.

,,Proč jste to udělala vaší nebohé spolužačce?" zeptal se Albus s výrazem hodným zabijáka štěňátek.
,,Protože se mě z neznámého důvodu snažila znemožnit. A kromě toho - karma," odpověděla lhostejně Hermiona.
Profesor se už nadechoval k peprné odpovědi, když se ozvala Rella.

,,Nemůžete mi to nejprve odčarovat?"
Rella se zacukala pod nezvyklou váhou.
Hermiona neverbálně provedla Finite maxima a vrátila se ke své naštvanosti, ventilujíc ji skrz spalující výraz.

Brumbál, naprosto konsternován, Relle jenom odmával zbabělý útěk a zavolal na ni, že si ještě promluví později.

,,Takže vy svalujete vinu na dívku, která byla ještě nedávno vaší nejlepší kamarádkou a zvládla jste bez obtíží zlomit kouzelnickou pečeť. Promiňte mi, jestli mi to přijde divné," zašklebil se Brumbál s povytaženým obočím.

,,Ano, asi takhle nějak to bude a promiňte zase vy mně, že mi to je srdečně jedno. . ." posbírala si zmijozelka svoje věci a vystřelila ze třídy.

Brumbál naprázdno otevřel pusu jako kapr, načež se otočil a vydal se pro svůj začarovaný sešit.