Vkrást se do havraspárských ložnic byl nepochybně šílený nápad, ale byl to nutný krok ke zjištění, co se vlastně s Hermionou děje.
Tento úkol připadl na Toma. Měli totiž podezření na nějaký lektvar a v těch byl Tom lepší než Orion.

Ale ať už byl Drew, kdo chtěl, asi nebyl tak hloupý, jak vypadal. V jeho pokoji nebylo nic neobvyklého. Černovlasý zmijozel si pro sebe zamumlal pár peprných nadávek a dal se do prohledávání dalších věcí.
Ale nikde nebylo nic k nalezení.
Drew si svoje věci schoval velice dobře.
Tom si prohrábl vlasy svými prsty a naposledy se rozhlédnul.
V pokoji doopravdy nic nebylo. Jenom disponoval nepořádkem, pro chlapecké ložnice tolik typickým.
Tom už chtěl skoro odejít, když mu došlo v že ještě nebyl v koupelně.

Ta se ovšem zdála stejně prázdná jako pokoj. Zmijozelský mladík si povzdechl a otočil se na podpatku, že půjde tedy zpět. Ovšem otočením na jednom místě se mu podařilo jednu kachličku vytrhnout z podlahy.
Bingo. . .
Pomyslel si Tom vytahujíc ampulku s narůžovělou tekutinou. Opatrně ji odzátkoval a přičichl si. Ve vteřině věděl, co to je.
V rychlosti zamával hůlkou a vše se uložilo na místo, kde to leželo v době jeho vpádu.
Ampulku si strčil do kapsy a kachličku zasunul zpět ručně.
Nebylo potřeba se zdržovat déle, takže se rychle hleděl uklidit pryč, aby ho ještě nenačapali.

Pod zastíracím kouzlem se vytratil ze společenské místnosti a s pocitem zadostiučinění si prohlédl Havraspárské klepadlo. Byť nemělo obličej, stejně z něho cítil auru naštvanosti. I zmijozelský mohl být tak chytrý jako havraspár. Tom se pro sebe uchechtl a rychlým krokem přešel za roh, kde nechal spadnout závoj zastíracího kouzla.

Jako další šílená událost bylo naplánované vloupání se do učebny lektvarů. To ovšem nebyl takový problém, jelikož byl Tom nejoblíbenějším žákem profesora Křiklana.
Zmijozelský mladík s pískotem seběhl schody Havraspárské věže a uchýlil se do temných chodeb bradavického podzemí.

Množství lektvaru bylo dost malé, ale zmijozel už se pomalu mohl měřit s lektvarovými mistry, takže ani tohle nebyla vážnější komplikace.

,,Tak co?" zeptal se Orion, už čekající s připravenými pomůckami.
,,Za koho mě máš?" odvětil chladně zmijozel a prohlédl si ampulku s Amorovým šípem proti světlu.
Orion se znechuceně zašklebil a protočil očima. ,,Jak jinak," mávl rukou a pomocí hůlky přivolal ještě kahan, aby mohli při rozboru lektvar zahřát.
,,Ta Amortencia se mi nelíbí. Je mnohem sytější, než by normálně měla být. Tohle nebude ta obyčejná verze. O to těžší bude připravit protijed," zamumlal Tom a vložil skleněnou ampulku zatím do držáku.
Pohledem přejel všechny věci na pracovním stole a pokýval hlavou.
,,Aspoň tohle jsi nezmotal," pronesl zlomyslně. Orion znovu obrátil oči v sloup a radši se přesunul k vedlejší lavici.

~•~•~•~

,,Sakra!" zavrčel asi po páté Tom, když Orion začal přecházet tam a zpátky po třídě.
,,Nemůžeš si sednout a být chvíli v klidu?!" propálil chodícího mladíka pohledem.
,,Co když se to nepovede?" odpověděl nervózně Orion a nezbývalo moc, aby si nezačal ještě podupávat.
,,Když tady budeš dupat jako slon, nepovede se to určitě," pronesl ostře Tom a dvakrát zamíchal tekutinu v kotlíku.
,,Myslíš si, že není i v mém zájmu zbavit Hermionu vlivu toho dryáku? Mimochodem, něco tak silného by ten pitomec nemohl namíchat sám, někdo mu pomáhal," poznamenal Tom a promnul si kořen nosu.
,,Nevím, možná máš pravdu," přitakal Orion a zadíval se na držák, ve kterém stále setrvával poslední zbytek Amortencie.
Tekutina se třpytivě přelévala v líných vlnách a i přes sytě růžovou barvu byla naprosto čirá.

Jak se na ni tak díval, Orion se začal pomaličku přibližovat. Ta vůně byla úchvatná. Nové knihy a jahodový sprchový gel.
Ta nejlepší kombinace, na kterou nemohl přestat myslet.
Jeho ruka se natahovala k vábivé tekutině a Orionovy zorničky se rozšířily do nadměrné velikosti.
,,Co to děláš?!" prořízl znenadání ostrý hlas ticho. Tom se prudce zvedl a rovnou druhému mladíkovi vrazil facku.
,,Ty idiote, proč jsi mě praštil?!" vyjekl Orion a protřel si ublíženě pravou tvář.
,,No, krom toho, že jsem tě zachránil od bezmezné lásky pro Andrewa, tak protože se mi jednoduše chtělo. Nikdy bych neodmítl příležitost ti jen tak napálit," pronesl zlomyslně Tom a konečně vypnul kahan pod kotlíkem, kde se měl skrývat lék na Hermionin malý problém.
,,Už to je?" zeptal se dychtivě Orion. Událost z před třiceti vteřin zřejmě zapomneuta.
,,Bude to, až to vychladne, Blacku. Opovaž se s tím něco udělat." odsekl černovlasý zmijozel a pomocí své hůlky začal všechno nepoužité skládat zpět do polic a to špinavé opatřil samočistícím kouzlem, načež to putovalo do skříněk taky.
,,Jestli to nebude fungovat-," začal Orion, ale Tom mu skočil do řeči.
,,Tak najdeme jiný způsob, jak ji toho zbavit," řekl zmijozel a zahleděl se dolů na své boty.
Když opětovně zvedl hlavu a zadíval se Orionovi do očí, poprvé od příjezdu Hermiony mezi nimi problesklo aspoň maličké porozumění.