,,Jsem Cedrella Blacková," pronesla dívka hned jak se vypařily i ze Vstupní síně. ,,Já jsem -,"

,,Ty jsi Hermiona Grangerová, já vím," skočila jí Cedrella do řeči a pak dodala, ,,říkej mi radši jenom Rella. Je to mnohem hezčí než Cedrella."

,,Když si to přeješ," odvětila Hermiona stále ještě odhadujíc, co od téhle dívky čekat. Problém se vyřešil hned vzápětí.

,,Takže, já navrhuju," začala Rella, ,,abychom držely spolu. Já tu nikoho nemám, ty taky ne. Ve Zmijozelu jsou samí zmetci. Neuškodí mít někoho, kdo ti bude krýt záda. Zaprvé, dávej si pozor na moje sestry Callidoru a Charis. Jsou to pěkné mrchy. A zadruhé, ještě větší pozor si dej na Riddlea. S ním se nechceš dostat do sporu, jasné?"

,,To neříkej dvakrát," zamumlala Hermiona otráveně a začínala být celkem fatálně naštvaná na Harryho. Na jeho lehkovážnost, na jeho nesmírnou blbost, ale hlavně na jeho pitomý nápad ji sem poslat.

,,Cos říkala? Nerozuměla jsem ti," řekla Rella. ,,Ale to nic, jenom - prostě to nebylo nic důležitého," usmála se nervózně hnědovláska. ,,Tak fajn, kolik je vlastně hodin?" Rella obratně změnila téma a podívala se na hodinky, co měla na ruce. ,,Rolex? Jo, ty jsi vlastně říkala, že jsi Blacková," vyhrkla Hermiona po odhnutí rukávu hábitu černovlasé dívky.

,,Jojo," vyjekla dívka vyděšeně, ,,ale to teď není důležité. Důležité je, aby jsme se co nejdříve dostaly do společenky, než nás chytí Filch."

,,Cože?!" přidala se k panikaření Hermiona. Rozhodně nechtěla dostat školní trest hned první den.

,,Paní Norrisová, mám pocit, že nějací studentíci ještě nejsou v postelích," ozval se najednou slizký hlas doprovázený, v tuto chvíli, dosti hrozivým zamňoukáním.

,,A sakra. Zdrhej!" zaječela černovláska a ukázkově tak učinila, následována Hermionou.

Dívky běžely temnými chodbami v těsném závěsu za sebou. Obě píchalo v boku jako čert, ale ani na chviličku se nezastavily. Když konečně dorazily do společenky, unaveně se svalily na pohovky postavené u krbu, ve kterém pomalu pohasínal zelený oheň.

,,Tak tohle už nikdy víc," sípala Hermiona hlasitě a očima propalovala černovlásku naproti sobě. ,,Plně s tebou souhlasím," přitakala Rella a převalila se tak, až spadla z válendy dolů. Následně se zvedla a znovu promluvila: ,,Tady nemůžeš spát, ráno by ti upadly záda." Hermiona se tedy chytila nabízené ruky a vytáhla se na nohy.

Vystoupaly po schodech do dívčích ložnic. Rella došla ke dveřím, které vedly do jejího pokoje a zaměřila se na štítky.

,,Hele, tady, dívej, budeš na pokoji se mnou. Prostě skvělé, tak jdeme. Doufám, že ty ostatní už budou spát. Nemám je moc v lásce a ony mě vlastně taky ne," poznamenala černovláska, než stiskla kliku.

Rellino přání ovšem nebylo vyslyšeno. ,,Tak slečna Blacková se slečnou Grangerovou se už uráčily přijít?" Ozvalo se posměšně z jedné z postelí. ,,Sklapni Druello," odsekla nabroušeně černovláska. ,,A proč by měla skapnout? Jediný, kdo tu nemá právo promluvit jsi ty a ta mudlovská šmejdka," pronesl najednou jiný dívčí hlas. ,,Ale notak dámy, pošmákneme si na nich jindy," prořízl vzduch poslední hlas ostrý jako ostří nože. ,,A teď zhasněte!" Zaječel ještě ten třetí hlas.

Místnost se ponořila do ticha a tmy. Hermiona stála jako opařená a neměla se k jedinému pohybu. Rella ji chytila za paži a dotáhla ji k jedné z volných postelí. Tam zatáhla závěsy, zabezpečila je tišícím kouzlem a kouzlem proti odposlouchávání. ,,Nic si z toho nedělej, to, že jsi smíšená je úplně jedno. Ony byly prostě jenom vychované tak, aby nenáviděly nečistou krev. Prostě se jenom řídí nesmyslným ideálem, který jim vtloukali do hlavy, jen co začaly chápat svůj rodný jazyk.

Ta první byla Druella Rosierová. Jednoduše arogantní holka, která si myslí, že je něco víc. To druhé byla Alessia Rockwoodová. Ta není tak špatná, teda pokud se nemotáš kolem kluka, kterého nahání už čtyři roky," ušklíbla se Rella a pokračovala, ,,no a ta poslední byla moje povedená sestřenice Lucretia. Je ještě horší než Wallburga, a to už je co říct," černovláska svůj monolog završila královským protočením očí.

Hermionu ovládla ženská zvědavost. Už se nadechovala, že se zeptá, ale Rella ji předběhla. ,,Ten kluk je Riddle, viděla jsem na tobě, že se chceš zeptat," pokrčila rameny černovláska a zasmála se Hermioninu udivenému výrazu. ,,Tak to tedy těžko," plácla Rellu po rameni Hermiona. ,,No dobře, řeknu ti to," začala černovláska, ,,jsem nitrozpytka, občas se to dost hodí," vychvalovala svou schopnost Rella. Ale v Hermioně zatrnulo. Co když viděla její vzpomínky z minulého života?

,,Copak?" divila se hnědovlásčinu vystrašenému pohledu. ,,Ale nic, opět nic důležitého," zatřásla hlavou Herm.
,,Už bysme měly jít spát, zítra je škola," popohnala Hermiona Rellu.

,,Jasně, tak dobrou, kdyžtak mě ráno vzbuď, jsem strašný spáč," rozloučila se ještě černovláska a s jemným sykáním přeběhla po studené podlaze ke své posteli.

Hermioně klesla hlava do nadýchaných polštářů a v minutě se nechala unášet do říše krásných snů.

(Co si o tom pro začátek myslíte? Ráda budu zlepšovat své chyby a nedostatky 🌞.)