Kapitola XVII.
,,Hostina už začala, a ty se ukážeš až teď?"
Aikaterine na ní netrpělivě čekala před vchodem do sálu, přičemž jí sjela pohledem a na tváři měla i přes naštvanost v hlase, chtíč když viděla její šaty.
Černé, velmi těsné šaty zdůrazňovali její tělo které mnozí přirovnavali k postavě bohyně.
Rozparek odhalovat její celou levou nohu, stačilo aby se někde zachytila a šlo by spatřit mnohem více.
,,Měla jsem na starosti jiné věci, které se výrazně protáhly sestřičko. A bez tak to dnešní natřásání není ani pro jednu z nás, jde o to aby nám Raven nezůstala na ocet."
,,Ty jsi pila?"
,,Dnes? Ne, nepila. Ještě jsem to nestihla, zatím mám kocovinu ještě ze včerejška."
,,Tak rychle dovnitř, dělej, šup, šup."
Sotva stráže uviděli bílé vlasy, vedle kterých po chvíli i ty černé tak okamžitě otevřeli dveře do velkého sálu.
Z něho se ozývala hudba, dobrovázená rozhovory a cinkáním příborů.
,,Její královská výsost, princezna Amara Nephthys, vládkyně Amrithisu a korunní princezna Černé Země."
Poslední titul získala zhruba sto let po usednutí Raven na trůn, kdy za záhadných okolností zemřel její mladší bratr.
Nebylo to nic neobvyklého, že zemřela spousta příbuzných kteří ji mohli ohrozit.
Svou rodinu Raven značně zredukovala, takže žili už jen dvě.
Amara a Aikaterine, přičemž Aikaterine přes svůj nižší původ ze strany matky na trůn nemohla usednout.
A tak jedinou prozatímní dědičkou mohla být Amara, dokud Raven nesplodí vlastní děti.
Amara polkla, pokud by tomu tak bylo, hrozilo by jí to.
Raven jí milovala a byla schopná udělat vše, aby svou sestřenici potěšila.
Ale stačil udělat špatný krok a mohla zmizet, pokud by měla nového dědice.
,,Princi Drakone, dovol abych ti představila svou nedochvilnou, krásnou sestřenice Amaru. "
Raven natáhla ruku aby do ní mohla vložit tu svou, zatím co si sedla vedle své sestřenice.
,,Princi Drakone, je mi ctí."
Sklopila zrak co by jakou si poklonu, zatím co on sklonil hlavu.
,,Prinzecno Amaro," jeho hlas ji zněl jemně, byl to rozdíl mužskými hlasy zde v paláci.
,,Omluvám se sestřenko, ale bohužel práce nikdy nepočká jak víš. A tato záležitost byla neodkladná, tudíž mě i značně zdržela."
,,Pro tentokrát," mlaskla Raven a pustila jí ruku, zatím co druhou hladila tu Drakonovu.
Amara měla co dělat aby nezačala smát, když uviděla jak i on dělá vše proto aby si zachoval do jisté míry kamennou tvář.
,,Doufám že už jsi ukázala dárek?
Snad se vám bude líbit princi."
Napila se ze skleničky ve které bylo červené víno, ale jen trochu aby se nestihla opít před tím co chystala.
,,Samozřejmě, milé že to i tak připomeneš."
Tohle tedy prošvihla, ale aspoň si byla jistá že k tomu opravdu vážně už došlo.
,,Dárek byl vskutku zajímavý," řekl Drakon, který byl překvapivě téměř celou dobu potichu krom krátkých rozhovorů.
,,Je běžné že tu darujte někoho jen tak?"
Ozvala se žena, která seděla kousek od něj a rozhodně víc než její tvář Amaru zaujala křídla.
Měla je zvláštní, a díky získala zvláštní pocit že zaujali i Aikaterine.
To nevěštilo nic dobrého, pokud by se jí dívka dostala do rukou.
Ale rozhodně ona sama zaujala hned několik mužů, včetně toho který ženu za její opovážlivost provrtával pohledem.
Cíl měla jasný, teď zbývalo pouze roztáhnout nohy a čekat jesli se chytí.
Nebyl by první kdo by jí chtěl dostat, ale po dlouhé době by byl prvním komu se to povedlo.
,,Samozřejmě, tady Amara také dostala k zásnubám dárek, nemám pravdu?
,,Máš," znovu napila aby ze rtů srazila pobavený výraz, kdyby jen věděla koho jí to vůbec darovala.
,,Zabila jste ho?"
,,Pher, nech toho," ozval se opět Drakon, ale už bylo příliš pozdě.
Amara se na ní úšklýbla, položila konečně sklenku a opřela se o židli.
,,Proč bych to maličká dělala?"
,,Copak vy to neděláte?"
,,A copak vy snad ano? Zabíjíte ty, se kterými spíte?"
,,My nemáme otroky," vyprskla na ní jedovatě, zatím co Raven zaskřípala zubama.
Dívka byla na tenkém ledě, aniž by si to vůbec uvědomila.
,,Raději bychom měli začít mluvit o něčem jiném, že," ozval se muž, kterého si stihla mezi nimi vybrat.
Podle jeho postoje, jakým na ní jeho tělo křičelo bylo jasné že ho zaujala.
Věděla že jestli k tomu dojde, nebude se nijak krotit, vezme si jí jako zvíře.
,,Zajisté, lorde..." tentokrát nenechala nic na potom, nenápadně si pod stolem sundala botu a vklouzla do jeho klína.
,,Straton," vydechl a jí bylo druhou odpovědí i lehké zaškubnutí v jeho kalhotech, které následně pokračovalo čím víc ho dráždila.
,,Lorde Stratone," zopakovala jeho jméno, tak aby se díval od té doby jen na ní.
Zatím co ostatní byly zapojení do konverzace, ona se přesunula k němu a začala a ním nenápadně flirtovat.
Ostatní jeho krajané si toho nejspíš nevšimli, a Raven taktéž, neboť ta se už věnovala svému budoucímu choti.
,,Nemůžu uvěřit že žena jako vy, není zadaná."
Byl celk v těchto věcech pozorný, žádný prsten na prsteníčku, po kterém stále zbyl slabý bledý proužek, ani muž který by mu dal co proto za to, že flirtuje s jeho ženou.
,,Byla jsem, ještě do nedávna vdaná ale bohužel můj manžel tragicky zahynul a já zůstala tak sama."
Když si Straton přesedl, aby mohli pokračovat v rozhovoru bylo snadnější ukázat mu její tělo kterého se chtěl tak moc dotýkat.
,,Není snad žádný který by vás chtěl? Tomu se mi nechce věřit, asi jen blázen by nesnil o takové ženě jako jste vy?"
Lichotit uměl, to mu musela nechat.
A možná by jim nadále naslouchala, kdyby jí tyhle lichotky brali.
Jenže nebrali.
,,Ale chtěl, mnoho by chtělo ženu jako já. Jsem ale poněkud náročná, a né každý by dokázal splnit mé touhy."
Při posledním slovu se k němu nahla tak, aby zdůraznila jisté slovo a zároveň mu poskytla výhled do jejího dekoltu.
,,Já bych se o to mohl pokusit, pokud by jste chtěla," políbil jí na krk, když se odtahovala aby se mohla postavit.
,,To by jste byl velice laskav, vaši nabídku přijímám."
,,Rád vyhovím, ale lepší by byl pokoj kde by nás nikdo nerušil."
,,Tak to abychom šli, předehru už jsme přeci jen započali."
Straton se na ní chtivě pousmál, když mu položila ruku do té jeho a oba se vytratily z místnosti tak, aby si odcházející Amary všimla jak Raven tak Aikaterine.
Teď zbývalo udělat krok jedna, odemknout Karimovi aby se dostal do vězení.
,,Musím si odskočit, počkáte tě tu na mě?"
,,Samozřejmě," zašeptal a znovu jí políbil ruku, než ji pustil.
Amara se na něj podívala a jemně si zuby zatahala za ret, aby nevzbudila žádné jeho podezření.
Pak už byla rychlá, sotva zašla za roh tak se rozběhla dolů po schodech kde čekal Karim.
Rychlá akce, odemknout zámek který byl značně komplikovaný a poškodit ho tak aby to vypadalo na posvtalce.
Když to dokončila, vrátila se stejnou cestou přesně v ten moment kdy přišli stráže aby místnost hlídali.
Takže si všimli jen toho, jak se Amara začala líbat s jedním mužem který byl součástí doprovodu jejich budoucího krále.
Vedla ho do jedné z místnosti, která sloužila něco jako odpočinková místnost pro oblíbence královny.
Na nic nečekal, když jí začal líbat dravě po celém těle s takovou vervou, až toho trochu litivala.
,,To je dobrý pocit,“ potěšeně si broukal, obkresloval pomalé kruhy jazykem okolo jejích bradavek, než přešel znovu k jejím rtům.
Cítila jsem, jak se napjatý sval uvolnil, a dál se soustředil na potěšení které jí ani jedna nemohla dopřát. Byla to tak špatné, ale zároveň proč si nemohla užít.
Stiskl jí pevně zadek, jak pokračoval rukama nahoru aby jí vyhrnul šaty.
"Jste připraveni vyzkoušet moje prsty?" zeptal se.
Amara přikývl a zaklonila hlavu, když si naslinil rty, než olízl její pysky a poté je začal dráždit ukazováčkem, než vnikl dovnitř.
Posouval ho dál a drsněji, když pohyboval prstem dovnitř a ven.
,,Jste připravena?"
,,Ano, pokračujte."
Dobře věděla že za chvíli nebude schopná slova, bez tak se nezdálo že on by při tom, chtěl mluvit o něčem konkrétním.
,,Opři se o ten stůl, chci aby jsi viděla jak tě šoustám."
Poslechla, pevně se chytila stolu když do ní vsnul penis, zasténala, dost hlasitě a prohla se v zádech.
Sledovala jeho pohyby a pohlédla na svou tvář, která byla každou vteřinou červenější.
Rozhodně se nedržel zpátky, sotva se chvíli držela stolu, donutil jí aby si na něj lehla zatím co ruce jí zkroutil za záda a pevně je svíral.
,,Rozhodně teď chápu plně, proč po vás muži touží."
S těmi slovy jí naposledy přirazil, než jej vytáhl a nechal jí aby spadla na podlanu.
Vydržela dvě kola, a věděla že už další nezvládne.
Jenže jemu to nestačilo, možná si vybrala dobře v tom koho svést.
Ale už né toho, s kým šukat.
Zvedl jí a přešel s ní k posteli, kde pro oba měl být závěr.
Když si jí vzal i po třetí, litovala toho.
Ale dobře věděla, že v tomhle uspěla když si všimla jak se dveře lehce pootrvřeli.
Naklonila hlavu a rukama Stratonovi prohrábla vlasy, zatím co on se staral o to jak si zašukat s ženou jejíž krása přesahovala vyprávění o ní.
Usmála se, když se objevila i tvář která patřila Aikaterine.
Dobře věděla že její sestra se přijde podívat, sotva to stráže oznámí.
Teď teď měla o svědka víc.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro