Kapitola XI.
,,Jste si tím naprosto jistá?"
Když si svou služebnou Heku nechala toho rána zavolat, společně s Karimem, nebylo na tom nic podezřelého, zkrátka si princezna nechala zavolat sluhy.
Jenže ne tak obyčejné.
,,Bohužel nejsem," odložila pero a promnula si krk, který jí posledních pár dní poměrně bolel.
Vlastně od doby kdy všechny tři měli sex, naštěstí k jejím modlitbám měla Aikaterine i Raven tolik práce že se to pro zatím neopakovalo.
,,Proč tak najednou? Čistka se dělala nedávno, nikdy jí nedělala tak brzy za sebou."
Karim se naštvaně posadil do křesla, které bylo před Amařiným stolem.
Přesto že jako čistokrevný se něčeho takového bát tolik nemusel, jeho žena kterou musel tajit byla míšenkyně která nedávno porodila jejich první společně dítě.
Bylo pochopitelné, že se bál kvůli plánu který teď už nešel zastavit.
,,Ona potřebuje důvod?"
Byla to řečnická otázka, na kterou ani jeden chytře neodpověděl.
,,Jenže když nevíme kdy, bude těžké dát vědět."
Vědět.
Byla to poměrně ironie, dát vědět že se něco takového chystá obzvláště když jste nemohli vzbudit žádné podezření.
Dát vědět tak šlo jen rodinám a někdy i nejbližším příbuzným, i tak to byl však risk že je vojáci třeba dopadnou a dinutu je říct kdo jim dal vědět.
,,Pravda," přítakala Amara, když se narovnala a uslyšela nepříjemné křupnutí v krku.
,,Já už to nějak vymyslím, panikařit a dělat neuvážené kroky by teď nikomu neprospělo."
,,Jenže když nezačneme něco dělat, může být pak pozdě."
,,Nebo se taky může stát, že než popraví mě, tak vám budu muset setnout hlavy já."
Tohle by nebylo poprvé, kdy se něco takového stalo.
Nevlastní sestra jejího otce a strýce, ještě před Amařiným narozením něco podobného udělala.
Před její smrtí musela zabít svou matku, babičku a nakonec zabili i jí.
Pamatovala si že to mnozí nazývalo Chioneské povstání, které skončilo masakrem zúčastněných a zničením města Surin jako varování pro ty kteří by to chtěli zkusit znovu.
,,Zatmění je za pár dní, je poměrně velká šance že to bude před ním."
Zatmění, událost na kterou se mnozí těšily celé měsíce. A letošní měl být obzvláště výjimečný, neboť měl trvat mnohem déle než obvykle.
Takové zatmění se naposledy stalo za vlády jejího dědečka, Khnurnu se v ten den stal novým králem po záhadné smrti svého staršího bratra.
Nad tím se Amara musela uchechtnout, obzvláště když se vědělo že na té smrti nic záhadného nebylo.
Bylo to vražda, něco co se v jejich rodině stávalo dost často.
,,Však už na něco přijdeme, bez si vás dnes nechala zavolat na poradu pokud se nemýlím
,,Ta porada, málem bych na ní úplně zapoměla," rychle vzala dokumenty o počtu poprav, včetně těch které byly provedené v Amrithisu.
Ty byly samozřejmě falešné, ale tak dobře zapsané že by to nikdo nepoznal.
,,Co se bude řešit?"
Karim také vstal, upravil si uniformu aby Amaru doprovodil do síně kam on sám měl zákaz.
,,Nemám zdání, posledních pár dní jsem měla práce nad hlavu že jsem se na to zapomněla zeptat."
Nemusela dodávat že dva dny po té noci, byla úplně mimo že do sebe musela dostat léky proti bolesti aby mohla alespoň nějak fungovat.
,,Jednou někde necháte hlavu, nesmíte si toho brát tolik," Heka si demonstrativně založila ruce na prsou, stoupla si před dveře aby Amaru donutila se na ní podívat.
,,Než se odeberu tam dolu, mám ještě dost práce," společně s Karimem jí obešli, aby mohli odejít.
,,Tímhle tempem si tam rychle pomůžete!" Zakřičela na ně, než se za nimi zavřeli dveře a nechali jí v pokojích samotnou.
,,V tom posledním měla pravdu výsosti, měla by jste na sebe být mírnější."
,,O považuješ mi radit, kapitáne?"
O krok couvnul a sklonil hlavu, když pochopil proč tak na rychlo si dala tuhle masku chladné, arogantní princezny.
Okolo nich prošel hlouček šlechticů, kteří si nad jeho chováním pobaveně uchechtli a prohodily poznámku u které Karim nemohl jakožto nižší šlechtic nic říct.
,,Co čekat, od špíny ze Suriny."
,,Samozřejmě že ne, výsosti. Omluvte mou drzost, již se to nebude opakovat."
,,To bych radila, pokud nechceš aby tvá hlava skončila na hradbách."
Podívala se na na onu skupinku, která si před ní uklonila a souhlasně na její reakci přikývla.
,,Jdeme."
Minuly ještě další dvě skupiny, než se ocitly na předposlední chodbě vedoucí do poradní síně.
,,Tamto bylo jen tak tak." Špitl a otřel si čelo, které se mu stihlo truchu spotit.
,,To tedy, od teď bychom si měli dát věští pozor."
,,To měli, obzvláště ty."
Souhlasně na něj přikývla, měl pravdu že by si měla dát pozor neboť půda pod nohama začínala být horká.
Když vešli na chodbu, která byla zdobená sochami dávných předků, uviděli mezi nimi stojící Aikaterine která se dívala z okna na město které narozdíl od většiny už dávno ožilo do ruchu který tam panoval.
Amara nepřekvapilo že tam stojí, neboť do síně stejně jako Karim povolený vstup neměla a musela čekat právě zde na chodbě.
Ten na Amaru přikývl a stoupl si dostatečně daleko, aby se s její sestrou nemusel střetnout dokud to nebude nutné.
Což oba doufali že nebude.
,,Aikaterine, je milé tě vidět takhle po ránu."
Byla to lež, ale lhala tak dobře že jí její vlastní, poloviční sestra nepodezírala.
Jak by mohla.
,,Vysosti, to stejné bych mohla říct i já. Královna a královská rada na vás již čekají, nebylo by dobré je nechat déle čekat."
Udělala několik kroků ze svého místa, aby zaklepala na dveře které se okamžik poté otevřeli.
Aikaterine ani nečekala na poděkování a stoupla si zpět na své místo, takže než Amara vešla tak se na ní otočila neboť měla dojem že jí něco chce říct.
Ale jediného čeho se dočkala, byl neskutečný chtíč v jejich očích doplněný o to, jak si jazykem přejela po rtech tak aby to viděla právě jen ona než se za ní dveře zavřeli.
,,Omlouvám se za zpoždění, bohužel jsem měla jisté povinnosti."
Vsechny na přítomné kývla hlavou, přičemž Raven se na ní pousmála a přehodila nohu přes nohu aby je dala všem ukázala, obzvláště když jí celou postavu obepínaly šaty, proaktivní červené se značným výstřihem a rozparkem na levé noze.
,,Už jsme se báli že nedorazí," pronesla nadšeně Raven, když se Amara posadila po její pravici.
,,Nebudu chodit okolo horké kaše, za pár dní, konkrétně pár dní po slunovratu nás navštíví můj budoucí snoubenec se svým doprovodem."
Amara by lhala, kdyby řekla že v ten moment nebyla překvapená.
,,Už jsi přijala něčí nabídku?"
,,Ano, drahá Amaro. Přijala jsem nabídku k sňatku od Serafského prince Drakona, což bude poměrně výhodné manželství."
Členové rady souhlasně přikývly, tímto spojenectvím mohla Raven poměrně dost získat.
,,Tak to gratuluji," procedila zkrze zaťaté zuby, zatím co v duchu toho idiota litovala že to přijmul.
,,Ale to není jen jedna věc, kterou jsem chtěla oznámit. Ta druhá, je čistka kterou chci před jeho příjezdem udělat."
,,Výsosti, byla nedávno."
,,Ano Amaro, byla nedávno. Ale je potřeba té špíně ukázat, kdo je navrcholu."
,,Máte pravdu, proto bych měla jednu žádost."
Raven se na ní zářivě usmála.
,,Poslouchám, má drahá sestřenko."
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro